Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Čelákovické glosy (No. 45)

    Donedávna jsem příliš neakceptoval fakt, že muži učí zpívat ženy a naopak. Vlastně až koncertní večer Ivana Kusnjera a jeho žáků mě přesvědčil, že to jde – a dokonce velmi dobře.

    Koncert předznamenal prolog z Leoncavallových Komediantů v podání profesora a vedoucího katedry zpěvu a operní režie na pražské HAMU Ivana Kusnjera. Foto ND

    Nepříznivé počasí a počínající chřipková epidemie zkosila několik pěvců, proto byla nutná častější výpomoc pedagoga, aby se mohl alespoň částečně naplnit předpokládaný program, sestavený také s ohledem na místo konání – odsvěcený kostel sv. Anny.

    Koncert předznamenal prolog z Leoncavallových Komediantů v Kusnjerově podání. Dále zazněly duchovní skladby G. B. Pergolesiho, C. Francka, A. Dvořáka a J. Hanuše; druhou půli vyplnily písně Schubertovy, Straussovy, Křičkovy, Slukovy, Ebenovy a J. Filase. Večer zahájila Eliška Gattringerová krásným stylovým přednesem árie z Pergolesiho Stabat Mater, a definitivně tak rozptýlila mé pochybnosti o kompatibilitě mužského pedagoga a žákyně. Zkušený František Zahradníček procítěně zazpíval tři z Dvořákových Biblických písní, Pavel Švingr s vnitřním výrazem přednesl tři písně z cyklu Jana Hanuše Dřevěný Kristus.

    Přes nepřízeň počasí a počínající chřipkovou epidemii se koncert konal v  odsvěceném kostele sv. Anny (Pražské křižovatce), za klavírního doprovodu Iryny Roměnské. Foto ND

    Stylově diferencovaným výkonem zaujal Lukáš Bařák, který zpíval dvě písně Richarda Strausse a později tři z  Ebenových Písní z Těšínska. Nanejvýš sympatický byl také výkon Víta Noska ve Slukových Písních renesančních. Výtečnou partnerkou všech vokalistů byla klavíristka Irina Roměnska.

    Základními kvalitami všech pěvců byl přirozený, vyrovnaný a násilně nedobarvovaný hlas, velmi dobrá technická průprava, ale také stylová a žánrová diferenciace. Program večera také dokumentoval, že jsou vedeni k širokému repertoáru. V tom je Ivan Kusnjer důstojným pokračovatelem svého vzácného učitele Teodora Šrubaře.

    Základními kvalitami všech pěvců byl přirozený, vyrovnaný a násilně nedobarvovaný hlas, velmi dobrá technická průprava, ale také stylová a žánrová diferenciace. Foto ND

    Je dost nepochopitelné, že večer nepořádala AMU, kde je Ivan Kusnjer profesorem a vedoucím katedry zpěvu a operní režie, a museli jsme všichni, účinkující i posluchači, „vychutnat“ nevlídné klima Pražské křižovatky (odsvěcený kostel sv. Anny, dnes areál ND).

    Opera Národního divadla – Ivan Kusnjer a jeho žáci. Účinkují: Ivan Kusnjer, Eliška Gattringerová, Stanislava Jirků, Kristýna Kůstková, Katarína Mikšíková, Lukáš Bařák, Václav Lemberk, Vít Nosek, Pavel Švingr, František Zahradníček, klavír: Iryna Roměnska. Koncert se uskutečnil 2. 2. 2019 v Pražské křižovatce (kostele sv. Anny).


    Komentáře k článku: Čelákovické glosy (No. 45)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,