Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Čelákovické glosy (No. 31)

    Cosi fan tutte… Podle libreta jde vlastně o běžnou převlekovou komedii, hudebně je to však jedna z nejtěžších Mozartových oper. Pokud si tento titul zvolí škola, očekává se prezentace pěvecké vyspělosti studentů.

    Obraz z premiéry – projektu studentů všech tří fakult AMU: HAMU, DAMU a FAMU – ovšem nebyl oslnivý: paušálně vzato, zněly/prezentovaly se noty zazpívané nezřídka s úsilím, na stylový projev došlo zřídka.

    Na začátku to vypadalo velmi nadějně… FOTO (ze zkoušek) NATÁLIE ŠEVČÍKOVÁ

    I když na začátku to vypadalo velmi nadějně… Otakar Souček (Ferrando) totiž zaujal hned při prvním výstupu nejen hlasovým materiálem, ale i schopností jej lehce ovládat, a proto zpíval stylově. Víceméně se zdarem usiloval o takový projev i Daniel Kfelíř (Guglielmo), jeho hlas ale není tak lehký. Jan Janda (Don Alfonso) byl hřmotný hlasově i fyzicky. Prezentoval se spíše jako vlídný násilník než intrikán. Nejtěžšího ženského partu, Fiordiligi, se Lucie Vagenknechtová zhostila celkem uspokojivě, na styl už jí ale nezbývaly síly. Jana Kubicová Prouzová (Dorabella) zpívala spolehlivě, ale nijak speciálně nezaujala. Tereza Nováková se v úloze Despiny snažila nahradit vokální projev hereckým (aspoň tak to vypadalo), což ovšem nemohlo fungovat. Ensembly nebyly bezchybné ani intonačně, ani v sezpívanosti. Na stylovou hravost nedošlo. Sborové úseky byly vypuštěny.

    Inspirativní spolupráce s pěvci nebyla možná… FOTO (ze zkoušek) NATÁLIE ŠEVČÍKOVÁ

    Glosy k pěveckým výkonům musí doplnit zásadní výtka „orchestru“. Byl to najatý smyčcový kvintet s klavírem, který doprovázel nejen recitativy, ale hrál i partie dechů. Výkon kvinteta lze charakterizovat jako provozní, na x-té repríze v hodně podfinancovaném divadle: bylo slyšet intonační problémy v houslích, nezřetelné figurace atd. „Zachraňoval“ to klavír. Inspirativní spolupráce s pěvci nebyla možná… (Otázka škole: Proč nemají posluchači povinnou orchestrální hru? Nebo opravdu budou všichni výtečně placenými virtuosy světové slávy??) Zvuk instrumentálního souboru byl poněkud přisílen, celkem decentně jako odposlech pro zpěváky. Někdy ovšem zněly i hlasy, jako by byly lehce mikrofonované.

    Režisérka Veronika Loulová situovala děj do roku 2130. FOTO (ze zkoušek) NATÁLIE ŠEVČÍKOVÁ

    Režisérka Veronika Loulová situovala děj do roku 2130 (jak píše Viktorie Vášová v progamu). Ve skutečnosti se ovšem příběh odehrával mezi dnešními trochu staršími teenagery (jak ukazovaly kostýmy). Aby inscenátorka konkretizovala vzdálenou budoucnost, vymyslela dvě ženy 2.0, které se prezentovaly během předehry jako němé robotky; nakonec fungovaly jako užitečné pomocné síly (podají, přinesou, trochu přestaví mobiliář apod.). Soudě podle toho, bude žena typu 2.0 zřejmě poslušně bez řeči vykonávat potřebné práce, aniž by podléhala feministickým ideám. Jak už je u sci-fi inscenací běžné, vizuální stránku obohatila videa, ovládaná i-phony. Režisérka se kromě těchto vnějších inovací správně snažila vést postavy ke srozumitelnému hereckému projevu, přiměřeně akčnímu. Ponechávala jim i klid pro pěvecký projev.

    Ve skutečnosti se příběh odehrával mezi dnešními trochu staršími teenagery. FOTO (ze zkoušek) NATÁLIE ŠEVČÍKOVÁ

    Inscenace má převážně trojí obsazení – pouze Ferrando a Guglielmo mají jednu alternaci. Asi je na HAMU mnoho výtečných mozartovských zpěváků…

    Divadlo DISK, Praha – Wolfgang Amadeus Mozart: Cosi fan tutte. Story from the future. Dirigent Marie Papežová Erlebachová, režie Veronika Loulová, scéna Martin Šimek, kostýmy Vojtěch Hanyš jh, choreografie Adam Eduard Orszulik. Premiéra 30. dubna 2018.

    • Autor:
    • Publikováno: 23. května 2018

    Komentáře k článku: Čelákovické glosy (No. 31)

    1. Andrej Beneš

      Profilový obrázek

      Vážený pan Dehner,

      v reakci na vaši kritiku si dovoluji stručně poznamenat. Nesouhlasím s vaším hodnocením pěvců, ale jinak Vámi vznesené kritické názory jsou podnětné. Především nesouhlasím s kritickým hodnocením Daniele Kfelíře (Guglielmo), který dle mého mínění zpíval roli velice stylově s vynikající italštinou. Slečna Vagenknechtová (Fiordiligi) zpívala rovněž velice kvalitně italsky a naprosto stylově. To samé lze říci o slečně Janě Kubicové Prouzové (Dorabella).

      S pozdravem.

      Andrej Beneš

      24.05.2018 (21.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,