Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Brněnský Olymp (No. 1)

    Krátce před čtrnáctou hodinou se před budovou Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění začínají shromažďovat skupinky lidí. Zazní heslo: Nastal zas oslav čas. A to znamená jediné – právě startuje 25. ročník Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Mezi hloučky postávajících se nenápadně začleňují příslušníci božského chóru odění do bizarních oblečků – převládají řetězy, vysoké podpatky a neonové paruky. Z oken fakulty vyhlíží jeden z povolaných bohů, jehož chór vyzývá k vydání důvěrně známé festivalové sošky, symbolu onoho „velkého svátku divadla“. Tu jeho poskoci trochu nemotorně spustí na provázku z okna. Výkřikem: Come on, bitches! je dav vyzván, aby se společně s chórem přesunul do Divadla na Orlí, kde má zahajovací ceremoniál pokračovat.

    FOTO VÁCLAV MACH

    Mezi hloučky postávajících se nenápadně začleňují příslušníci božského chóru odění do bizarních oblečků FOTO VÁCLAV MACH

    Zde jsou v úvodu, jako již tradičně, představeny všechny účastnící se školy. Následně se na scéně objevuje opět chór, nastává totiž čas „oběti“, kterou představuje koordinátorka festivalu Barbora Holanová. Další položkou v programu je tzv. los. Děkan Divadelní fakulty doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D nejprve stručně představuje JAMU, jeho výsostnou úlohou je ovšem „vylosování“ předem určených členů odborné a studentské poroty. Oni vybraní dostávají symbolické vavřínové věnce, které jsou spletené ze svítících tyčinek. Následuje část ceremoniálu důvtipně nazvaná dythyrap. Pod touto slovní hříčkou se ukrývá jindy vcelku nudné představování generálních a mediálních partnerů festivalu, jenž ovšem studenti herectví tentokrát prezentují prostřednictvím komických rapových rýmů. Závěrem je na scénu pozván umělecký ředitel festivalu prof. Mgr. Petr Oslzlý, jehož jméno prý v řečtině znamená Bílý Vlas. Všem zúčastněným přeje, aby pro ně byl festival maximálně inspirativním startem do jejich mezinárodního divadelního života. A tím je festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER považován za zahájený. Heuréka!

    Tři sestry FOTO VÁCLAV MACH

    Tři sestry z Gruzie FOTO VÁCLAV MACH

    Čechovovy Tři sestry (Gruzínská státní univerzita divadla a filmu Šoty Rustaveliho) se jako úvodní představení festivalu zprvu jevily jako divácky značně náročná volba, zvlášť když programová brožura deklarovala délku přes tři hodiny. Studenti z Gruzie ovšem (zejména v první polovině představení) dokázali, že se dá toto dílo převést na jeviště s notnou dávkou komiky a entuziazmu. Především první dějství se vyznačovalo velkou živelností, ať už v jednání postav či tempu dění. V této části nejvíce pobavily výstupy představitelky hravé a hlasité Iriny (Anna Grigiolia/Mariam Sujashvili), jezdící po jevišti na kolečkových bruslích, která svým nadšením dokáže strhnout i zbytek k akčnímu jednání. Ovšem ani její kolegové herecky nezaostávají a daří se jim ze svých postav vytvářet výrazné a osobité figury. Znamenitá je tak zejména práce s psychologizací postav umožňující hercům srozumitelně rozehrávat jakékoliv situace a přenášet libovolné emoce, i přes značnou jazykovou bariéru.

    Je tedy škoda, že se lehkost a srozumitelnost po přestávce prakticky zcela vytratí. Promluvy a dialogy najednou působí zdlouhavě a nepochopitelně, což může být způsobeno i úmyslem držet se v této části co nejvíce Čechovovy předlohy, v níž postavy začínají hlouběji řešit své vztahové problémy. Jediným silným a zároveň dramaticky nosným momentem tak zůstává scéna, v níž zoufalá Irina v bezradnosti namíří zbraň proti svým sestrám. Za problematické bych označila i pasáže, při nichž na scéně probíhá souběžně více akcí. Několikrát se tak stane, že v jednu chvíli začnou všichni mluvit přes sebe, tyto výstupy pak působí velmi chaotickým a nesrozumitelným dojmem. I přes zmíněné výhrady musím konstatovat, že se studentům z Gruzie podařilo v rámci soutěžních festivalových produkcí nastavit laťku vcelku vysoko. Minimálně v délce trvání představení je už nejspíš nikdo další nepřekoná.


    Komentáře k článku: Brněnský Olymp (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,