Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza Kontext Zprávy

    Archetypy ve Felliniho filmu 8½

    Umělecká skupina Zaječí v čele s Vladimirem Benderskim a Zdeňkou Brychtovou připravila přednášku Archetypy ve Felliniho filmu 8½ s ukázkami z tohoto legendárního Felliniho díla. Uskuteční se ve středu 25. ledna od 19 hodin v holešovické Kavárně Liberál v Praze.

    Asi třetina mých pacientů netrpí žádnou klinicky definovatelnou neurózou, ale nesmyslností a prázdnotou svého života. To lze definovat jako obecnou neurózu naší doby, řekl kdysi Carl Gustav Jung. A právě ztrátou smyslu své existence se zabývá Felliniho film . Do jaké míry můžeme říct, že snímek je mapou nevědomí samotného tvůrce? Můžeme, pokud v díle najdeme dostatek důkazů, že zkoumání vlastního nevědomí a jeho interpretace pomocí filmového média bylo záměrem tvůrce. Federico Fellini nikdy nic takového nepotvrdil ani nevyvrátil. Ve filmu je však spoustu indikací, které se v rámci přednášky pokusíme rozklíčovat.

    Na první pohled je  bizarní film plný vzpomínek, snů a bdělého snění, které se proplétají se skutečností. Jde o hluboký psychologický průřez vědomím a hlavně nevědomím hlavního hrdiny, který je v mnoha ohledech přiznaným autoportrétem jeho tvůrce Federica Felliniho. V tomto ohledu jde o dílo hluboce rekurzivní(*), auto-referenční(**).

    Federico Fellini (20. ledna 1920 Rimini, Itálie – 31. října 1993 Řím, Itálie). Foto archiv

    Auto-referenční už je samotný název filmu.  je záhadný titul, ale přesně vystihující podstatu snímku, který od svého počátku jasně deklaruje, že modernismus se v době vzniku díla, tedy v roce 1963, stal přirozenou součástí světové kinematografie. Je-li známkou modernismu v umění neustálá inovace a hledání nových cest k sebe-vyjádření, můžeme s jistotou říct, že zde jde o auto-referenční dílo, které v té době nemělo obdoby. Snímek má totiž film jako své hlavní téma.

    V roce 1963 měl Federico Fellini za sebou – podle vlastního počtu – sedm a půl filmu. je tedy pořadové číslo dalšího opusu ve Felliniho katalogu. Je to snímek o tvorbě filmu. Ffilm, který se ve filmu ,,vyrábí“, je právě toto dílo, tedy . Vše, co režisér Guido Anselmi ve filmu o svém snímku říká a který před diváky vytváří, se odkazuje na jeho (Felliniho?) vlastní život a stav vědomí. Některé pohyby kamery vytvářejí dvojznačnost mezi Guidem Anselmim, režisérem filmu ve filmu, a Fellinim, režisérem filmu , čímž posouvají kinematografickou auto-referenci o krok dále než jakékoli dílo jeho předchůdců. Dokonce i to, co po premiéře snímku budou Fellinimu vytýkat filmoví kritici a novináři, je už dopředu proneseno ústy filmového kritika/scénáristy Daumiera a novinářů na tiskové konferenci a integrálně zabudováno do děje.

      je film o filmu, který nebyl natočen. Setkáváme se tak s paradoxním dílem. Něčím, co připomíná známý Epimenidův paradox ve tvaru auto-referenční věty: Tato věta je lživá. Protože taková věta mluví o sobě, je schopna sama o sobě vypovídat, je lživá a pravdivá zároveň. Uvědomíme si, že za předpokladu, že věta je pravdivá – sama o sobě vypovídá, že lže. Za předpokladu, že je lživá – říká o sobě pravdu.

    Film o filmu, který nebyl natočen, má k takové situaci velmi blízko. Je to film, který vypovídá sám o sobě, tedy o tom, že neexistuje, ačkoli ho sledujeme. Sledujeme tedy paradox, ve kterém se kromě četných rekurzivních elementů autor snaží říct, že tenhle film je o něm, že neexistuje. Možná proto, že zde nejde o film, o iluzi, fantazii, vymyšlený příběh, ale o skutečnost.

    Archetypy ve Felliniho filmu
    Středa 25.1. od 19 hodin v Kavárně Liberál

    Přednáška, která je součástí zkoušení nově připravované hry Žena, Muž a Stín, je otevřená všem fanouškům kultovního uměleckého filmu, kteří se chtějí alespoň částečně pokusit rozklíčovat jeho zákoutí.

    Přednáškou posluchače a diváky provede Vladimir Benderski – herec, performer, režisér, absolvent několika vysokých škol (Vysoká škola polytechnická v Oděse, Vysoká škola Technion Haifa v Izraeli, Akademie umění Bazalel Jeruzalem, Univerzita v Tel Avivu – Filozofie vědy) a dlouholetý badatel v dílech psychologa Carla Gustava Junga.

    Vstupné dobrovolné

    ///

    Tématy jako archetyp, nevědomí, sen versus skutečnost, rekurze, auto-reference a další se divadelní skupina Zaječí programově zabývá. Ve svých autorských hrách se snaží s těmito tématy z různých úhlů a různými způsoby pracovat a zkoumat je. Jejich připravovaná inscenace Žena, Muž a Stín se například snaží kombinovat téma rodiny, partnerství, manželství a osobní identity s nevědomými, stinnými stránkami třech vybraných archetypů – Ženy, Muže a Stínu.

    *Rekurze (anglicky Recursion) – (a) stav, kdy je určitý objekt v nějakém smyslu součástí sebe samotného; (b) objekt, který se definuje prostřednictvím sebe podobného, nebo má sebe sama ve své definici; (c) objekt, který obsahuje odkaz na sebe sama.
    * *Auto-reference, (anglicky Self reference) – stav, kdy objekt nebo subjekt mluví o sobě nebo ukazuje sám na sebe.

    /Pro i-DN připravil a zpracoval hul/

    ///

    Více na i-DN:

    Skupina Zaječí prozkoumává jungovské principy

    • Autor:
    • Publikováno: 21. ledna 2023

    Komentáře k článku: Archetypy ve Felliniho filmu 8½

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,