Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zahraničí

    Asanace na Ukrajině (No. 3)

    Pokračujeme v přehledu ukrajinských ohlasů Rychlíkovy inscenace Havlovy hry Asanace v kyjevském Národním akademickém divadle Ivana Franka. Tentokrát nabízíme text z informačního portálu Donbass-info.com, který vyšel 17. června.

    Lucie Řehoříková, ředitelka Českého centra v Kyjevě, a režisér Břetislav Rychlík během tiskové konference před uvedením Havlovy hry. FOTO archiv Gazeta.UA

    Lucie Řehoříková, ředitelka Českého centra v Kyjevě, a režisér Břetislav Rychlík během tiskové konference před uvedením Havlovy hry. FOTO archiv Gazeta.UA

    Ti, kteří nařídili střílet, teď dělají reformy

    Naše inscenace je o ztrátě ideálů revoluce, o zradě, říká český režisér Břetislav Rychlík (58). V kyjevském divadle Ivana Franka režíruje Havlovu Asanaci. Letos by prvnímu prezidentovi České republiky bylo 80 let.

    Slovo asanace v překladu z latiny znamená ozdravení. Děj hry se odehrává ve vstupní síni starodávného hradu, v němž žije šestice architektů, kteří mají vypracovat projekt přestavby historické části města. Obyvatelé městečka jsou proti, dva aktivisté jsou uvězněni. Když architekti finišují projekt, vláda se rozhodne, že ponechá vše při starém. Po čase se názory vládců opět změní.

    Asanaci Václav Havel napsal v roce 1987, krátce před Sametovou revolucí a vymaněním se ČSR zpod vlivu SSSR.

    Scéna z inscenace Asanace kyjevského Národního akademického divadla Ivana Franka mezi hlavním architektem, kterého ztvárnil Olexandr Loginov, a jeho ženou, kterou hraje Natalija Jarošenko. FOTO archiv divadla

    Scéna z inscenace Asanace kyjevského Národního akademického divadla Ivana Franka mezi hlavním architektem, kterého ztvárnil Olexandr Loginov, a jeho ženou, kterou hraje Natalija Jarošenko. FOTO archiv divadla

    Havel zesměšňuje komunisty, kteří se zabývali přestavbou po revoluci. V roce 1968 k nám přijely sovětské tanky a ti, kteří tenkrát nařídili střílet do demonstrantů, se následně pustili do reforem. Byla to strašlivá zrada. Dnes jsou Češi opět zklamaní, jelikož současné vedení země se přátelí s Putinem, říká Břetislav Rychlík. Naši komunističtí normalizátoři, kteří pozvali sovětská vojska, mluvili špatně česky. Jejich jazyk byl z poloviny z ruských slov. Na Ukrajině byl za Janukovyče politik, který mluvil stejně. Rozhodli jsme se, že je to dobrý nápad použit „azirovštinu“.

    Práce na přípravě Asanace v divadle Ivana Franka probíhala sedm týdnů. Hru do ukrajinštiny přeložil lvovský spisovatel Jurij Vynnyčuk.

    Valerija Landar

    /Původní znění tohoto textu najdete zde/

    /Záznam z tiskové konference zde/

    ///

    Ostatní díly ohlasů inscenace Asanace na i-DN:

    Asanace na Ukrajině (No. 1)

    Asanace na Ukrajině (No. 2)

    Asanace na Ukrajině (No. 4) – bonus

    • Autor:
    • Publikováno: 27. července 2016

    Komentáře k článku: Asanace na Ukrajině (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,