Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    3MIS3

    Zásluhou několika jedinců získává chlast špatnou pověst. Dovedete si představit divadlo v prohibici? Divadelníky a diváky vytěsněné před divadlo tak jako kuřáky před hospodu?

    David Drábek Pavel Kohout Karel Steigerwald

    David Drábek

    Pokud by Češi museli se svými drinky před podniky, proměnily by se ulice a návsi v hučící Beer Pride… Alkohol je pro náš národ určující. Lobotomizuje nás ke ztrátě historické paměti a to my rádi. Proto naše děti na otázku Co byla studená válka? odpoví brzy stejně jako Penny v Teorii velkého třesku: že se odehrávala v zimě asi. A z toho bude mít soudruh Ransdorf s držkou jak z Městečka South Park zocelenou radost! Vždyť Vodka Stalin s Red Bullem je přeci tak cool…

    Alkoholem nasáklo a nasakuje i mnoho divadelníků, no jéje. Ne nadarmo se říká, že když už se herec propije k nějakému výrazu, tak už mu zas bohužel nefunguje paměť…

    Mám rád historku jednoho kamaráda režiséra, který je opravdový bohém a piják (já piju málo, abych nebyl vilný). Tenhle chlapík od prken, co často znamenají umakart, vstoupil navátý do baru ke skupince skinů a nazval je „bílá špíno“. A oni ho za to před kořalnou dokopali. A on se posbíral a byl jim to zopakovat. A oni ho znovu dokopali a on se zmátořil a šel jim to povědět potřetí… Hmm, ale takových romantických, heroických extempore mnoho nebývá.

    Byl by to zajímavý experiment – setrvat nějaký čas bez berel chlastu a drog (třebas i těch elektronických) v nekontaminovaném stavu vědomí… Ale z toho jde až strach, viďte?

    Pavel Kohout

    Omlouvám se, ale otázka mě k ničemu neinspiruje; dané téma nutí k planým úvahám, co by bylo, kdyby – a navíc je až protivně bulvární. Snad bychom se mohli zamýšlet nad tím, co se nás opravdu silně dotýká, anebo tuhle hru na vtipné odpovědi skončit.

    Karel Steigerwald

    Nevím, proč myslíte, že chlast má špatnou pověst. Je to asi narážka na hlavu státu, ale ta si získala srdce českého člověka právě chlastem. Miliony alkoholiků k ní zahořely láskou, což by se v případě hlavy státu abstinenta nestalo. Pan prezident ví, co dělá. Má také velké předchůdce mezi světovými politiky. On sám myslel jistě na Churchilla, ale mně se vybavují spíš velcí pijáci východního typu, má jejich rozmach. Jelcin, Gottwald nebo ten ministr (jméno mi vypadlo), o kterém mluvil Jakeš ve svém slavném monologu v roce 1989. Tak držme panu prezidentovi palce, ať se vyšvihne co nejvýše a proslaví tak naši málo známou zem.

    Ptáte se na divadlo v prohibici. To není možné a nikdy k tomu nedošlo. Jsou i teorie, že divadlo dokonce vzniklo jako příjemná prostora k popíjení. Nepochybné je, že alkoholismus vznikl dřív než divadlo, a kdo tvrdí, že divadlo vynalezlo alkoholismus, mýlí se.

    Občas se někde nějaké antialkoholické divadlo vyskytne. Poznáte ho podle toho, že je mrzuté, protivné a chce vás poučit o správnosti dobra, spravedlnosti, poctivosti a ostatních v divadle nepoužitelných kladných hodnotách. Je to tím, že abstinenti mají často nutkání zlepšovat a napravovat lidi. Na jeviště tak přivádí abstinence nudu a pochmurnost. Neplatí ale automaticky, že divadlo plné opilců přináší skvělé inscenace. Mnohá divadla, kde se chlastá jako u šílenců, si ani tím nepomůžou. Marné jsou jejich výkřiky: chlast na duši mast.

    Kdyby někdy zanikl alkohol, zaniklo by i divadlo, nebylo by už k ničemu potřeba. Alkoholismus a divadelnictví jsou siamské sestry, jedna bez druhé nemůže žít.

    • Autor:
    • Publikováno: 29. května 2013

    Komentáře k článku: 3MIS3

    1. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Karle,
      vy přece víte, že zde nejde o pouhé plané teorie! V antice měl přece divadlo i víno v resortu týž pohanský bůh!
      V dalších, již křesťanských dobách lze říci, že divadlo vzniko jako pandán: křesťané měli výstavné budovy a v nich provozovali liturgii, při jejímž vyvrcholení pili vino – special. Kolik, to už dnes nikdo nedokáže!
      Není to náhoda, že známé vinárny, hotely či restaurace stojí nejenom v blízkosti kostela, popř. synagogy, ale i divadla? (Např. U Jakuba!) Akce které tam po večerech probíhají, většinou nejsou až takové jako ty v parlamentu, ale je jisté, že bez pití se také neobejdou. Bez alkoholu, popř. i bez divadla (a v kavárnách bez ženských) se obejdou pouze mohamedáni. (Ať jim v Palestině vodní dýmky chutnají – viděl jsem to na vlastní oči nevěřícího starce, žádné „víno, ženy, zpěv“!)
      Naopak M. Zeman bude moci (pokud ještě bude moci) za pět let začít objíždět republiku s kabartetem „Jak jsem se mýlil na HRADĚ“ – sukces zajištěn už teď!

      01.06.2013 (3.04), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,