Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Zamiloval se v Ostravě

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské se po Městském divadle Brno a libereckém Divadle F. X. Šaldy stalo třetí scénou, která uvedla adaptaci slavného filmu Johna Maddena Zamilovaný Shakespeare.

David Viktora (Marlowe), Vít Roleček (Shakespeare) a Izabela Firlová (Viola) FOTO RADOVAN ŠŤASTNÝ

Fiktivní příběh milostného Williamova vzplanutí k dívce Viole, jež nejslavnějšího dramatika inspiruje k napsání tragédie Romeo a Julie, nastudoval hostující režisér Radovan Lipus. Ten musel vyjít z licenční dramatizace, kterou podle původního filmového scénáře pro divadlo věrně upravil scenárista Lee Hall. Tato verze nedovoluje dramaturgické zásahy, dokonce předepisuje řešení scénografie i využití konkrétní hudby. A to pravděpodobně bylo hlavní úskalí inscenace, která trpí doslovností některých scén.

Tvůrcům se ovšem povedlo najít adekvátní vyjádření filmové řeči tou divadelní. Filmový střih umožňující rychlou změnu místa nahradilo časté používání točny, detail filmového obrazu „imitují“ kužely světla přesně namířené na jednotlivé protagonisty. Aby ale vše důsledně vyznělo, mělo by představení šlapat jako dobře fungující stroj, k čemuž během premiéry tak úplně nedošlo. Nicméně objevuje se tu řada momentů, kdy tvůrci s nadsázkou vytvářejí dokonalou iluzi reálného dění. To se zdařilo např. ve scéně plavby na loďce, kdy se vršek zdobného portálu divadelního alžbětinského jeviště snese k zemi a promění v romantickou gondolu.

Inscenace také nejednou tematizuje motiv divadla. Na jedné straně oslavuje lásku k umění, na straně druhé je zatěžkána dobovými reáliemi, které mohou být nepoučenému divákovi vzdálené. Zároveň pod nánosem romantického příběhu Shakespeara a Violy zůstává poněkud nevyužita možnost ironicky nahlédnout do zákulisí nejen alžbětinského divadla.

V inscenaci vystupuje téměř celý činoherní soubor, nicméně pozornost na sebe poutají představitelé dvou ústředních postav – Vít Roleček coby Shakespeare a Izabela Firlová, která se bravurně vypořádala s rolí Violy jako sebevědomé, emancipované, a přesto i pokorné dívky. Dobře si také poradila s proměnou v muže-herce, kdy krátce naznačenou expresi opouští ve prospěch vyznění veršů. Na Vítu Rolečkovi se podepsala určitá premiérová nervozita v přeřecích, Shakespeara však představil jako sympaticky roztržitého mladého muže, který zažívá tvůrčí krizi a automaticky propadá lásce.

Ze spektra vedlejších rolí zaujme David Viktora svým Christopherem Marlowem, kterého ztvárnil nikoli jako Shakespearova rivala, ale přítele, který do života básníka vnáší zemitou zkušenost. Nepřehlédnutelná je i dobrácká chůva Lady Bělaškové, která opět potvrdila, že svůj komediální talent umí uplatnit i v menších rolích. Rušivým prvkem se ovšem stalo zapojení živého psa do scén, v nichž královna zmiňuje svou oblibu v jejich účinkování v dobových hrách. Určitá nevypočitatelnost chování zvířete na jevišti ale, bohužel, logicky odvádí pozornost od samotného děje.

Ostravský Zamilovaný Shakespeare se může stát diváckým hitem. Chytře napsaný a inteligentně režírovaný mnohovrstevnatý titul uspokojí jak historií poučeného diváka, tak milovníka romantických příběhů. Ale především všechny, kdo se chtějí dobře bavit.

Národní divadlo moravskoslezské Ostrava – Marc Norman, Tom Stoppard, Lee Hall: Zamilovaný Shakespeare. Režie Radovan Lipus, scéna David Bazika, kostýmy Ha Than Špetlíková, hudební nastudování David Schreiber, choreografie Jana Hanušová, dramaturgie Lenka Lagronová. Premiéra 6. dubna 2017.

  • Autor: Pavla Bergmannová
  • Publikováno: 17. dubna 2017

Komentáře k článku: Zamiloval se v Ostravě

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 15/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


19. 9.–2. 10. 2017

Číslo 15/2017 (19. 9.–2. 10. 2017)

Obsah čísla 15/2017

Slovo ...

Kazatelna jevištěm

Jest jeden divadelní prostor, u...

Sukces měsíce

Collectif Malunés: Forever,...

Belgie, Francie. Režijní dohled...

K věci

O návštěvě ministra...

Ve čtvrtek 7. září přijel do...

Fejeton

Tři a

Když mě redakce těchto novin...

Názor

Otevřené dopisy ministru...

V Praze 11. září 2017 Vážený pane...

Anketa

Kritika

Absurdní cesta k domácímu...

Make no Noise je paradoxní název pro...

Z borůvčí do hrobky

Několik glos k Theatrum Kuks, 23.–27....

Ach, ti muži

Odumírání vztahu v manželství má...

Cosi shnilého ve městě...

Jako poslední premiéru minulé sezony...

Není co vzkázat, ale je o...

Jak vývoj divadelního jazyka na...

Ovčáček se vrací

Když v listopadu loňského roku...

Všelidové divadlo – Cirkus...

Divadelní avantgardy 20. století snily...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 15/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Lenka Dombrovská...

Starý operní kritik Josef Herman se...

Kauza

Kontext

Burza

Zemřeli

Obrazem

Ako to bolo za komunizmu

Letos 7. listopadu uplyne sto let od...

Fagi a divadlo

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 15/2017



Obsah,