Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vážený pane řediteli, vážení signatáři,

dovolte, abych zareagoval na otevřený dopis, který jste mi zaslali.

Do Národního divadla jsem nedávno zavítal na základě pozvání od předsedy základní organizace Unie profesionálních zpěváků ČR v Národním divadle Jakuba Hrubého.

Vaší pozornosti snad neušlo, že posledních čtrnáct dní probíhala rušná vyjednávání o platech státních zaměstnanců. Byl jsem součástí koaliční skupiny, která připravovala návrh pro vládu. V průběhu týdne jsem se sešel s řadou odborových představitelů, a ti si stěžovali, že ne každý jim zvedá telefon a je ochoten s nimi hovořit. Ujistil jsem je, že se sejdu s každou odborovou organizací, která mne o to požádá. Když jsem zamířil do Národního divadla, plnil jsem tento slib.

V Národním divadle jsem se choval zdvořile a omlouval se každému, koho jsem potkal, za vyrušení. Když mne ale dirigent zkoušející Verdiho Maškarní ples vyzval, abych něco řekl, mohl jsem to sotva odmítnout. Proto jsem pronesl asi pět vět omluvy a vysvětlil účel své návštěvy.

Nevěřil jsem svým očím, když jsem si přečetl, že jsem ohrozil bezpečnost, kolektivní vyjednávání i uměleckou svobodu Národního divadla. Vaši reakci nechápu tím spíš, že se na vládě podařilo zvýšení platů ve státní sféře, které se týká i divadel, prosadit.

Souhlasím, že umělecké instituce a umělecká tvorba mají být nezávislé. Národní divadlo ale není soukromá firma, nýbrž veřejná instituce financovaná z veřejných peněz. O jejím směřování by se nemělo hovořit jen v úzkých kroužcích v kuloárech, ale i na širších plénech. V tom nespatřuji pokus o ovlivňování tvorby a už vůbec ne stranickou agitaci. Otevřená debata je naopak znakem pluralitní demokratické společnosti.

Tím spíš si stojím za svým přesvědčením, že když se mnou chtějí zaměstnanci různých organizací mluvit o pracovních podmínkách, platech a svých názorech, tak je v pořádku jim vyhovět. Do poslední chvíle jsem předpokládal, že takový rozhovor v Národním divadle povedeme za přítomnosti ředitele. Že tomu tak nebude, jsem se dozvěděl až na místě při sdělení omluvy.

Vážený pane řediteli, vážení signatáři, rád se při nejbližší možné příležitosti s vedením Národního divadla setkám, abychom si celé nedorozumění vyjasnili. Přivítám i účast všech signatářů dopisu, aby měli informace z první ruky a neviděli kouř, kde nehoří. Za ještě váženější námět k rozmluvě ale pokládám budoucnost české kultury, zvlášť když na dveře pomalu klepe rok, ve kterém oslavíme sté výročí naší demokratické státnosti.

Se srdečním pozdravem

Lubomír Zaorálek

Dopis Jiřího Dokoupila, prezidenta Unie orchestrálních hudebníků ČR, ze dne 13. září 2017 je možné přečíst zde.

/Převzato z webových stránek ČSSD: zde/

///

Více na i-DN:

Vyhlášení stávkové pohotovosti v ND

Vážení kolegové… /ad stávková pohotovost v ND/

Prodloužení stávkové pohotovosti v ND

Předložený návrh není cestou…

Vážený pane ministře!

  • Autor: DN
  • Publikováno: 18. září 2017

Komentáře k článku: Vážený pane řediteli, vážení signatáři,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,