Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Večer tak příjemně plyne

Skladatel Sylvester Levay, přítomný české premiéře svého muzikálu Rebecca v Národním divadle moravskoslezském, oslovil Ostravu jako rodící se muzikálové centrum, které začíná konkurovat Praze. A Brnu, měl dodat. Ambice v souboru zjevně jsou, ostravské divadlo v posledních letech uvedlo čtyři muzikály Andrewa Lloyd Webbera (Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Evita, Jesus Christ Superstar a v české premiéře Sunset Boulevard) a nebojí se zapojit do velkého muzikálového byznysu, který ovládají společnosti vlastnící exkluzivní licence. Udělují je divadlům, která jsou pro ně zárukou kvalitní produkce (tedy i zisku), a kvalitu si také patřičně hlídají: a tak supervizor z VWB (Spojených scén vídeňských) byl přítomen i při ostravských konkurzech, v nichž se vybírali interpreti pro role malé i velké. Nutno říct, že ostravské obsazení (alespoň to první, které jsem slyšela) si nikterak nezadá s obsazením vídeňským či stuttgartským: všechno to jsou vskutku všestranní interpreti, s přehledem proplouvající činoherními situacemi a bezpečně ovládající technicky i výrazově nelehké party, vyžadující většinou klasické pěvecké školení. Není náhoda, že pokud se muzikály dvojice Sylvester Levay – Michael Kunze hrají v repertoárových divadlech, tak především tam, kde je operní zázemí – jako ve švýcarském St. Gallenu, švédském Malmö či v bělehradském divadle Madlenianum. Nicméně jsou nejčastěji uváděny jako samostatné komerční produkce.

Střet dobra se zlem, „bílé“ příchozí manželky zvané Já (Veronika Prášil Gidová) s „černou“ strážkyní památky Rebeccy Paní Danversovou (Katarína Hasprová) FOTO MARTIN POPELÁŘ

Rebecca má všechny předpoklady zaujmout milovníky vážných muzikálových příběhů. Počínaje předlohou od francouzské spisovatelky Daphne du Maurier (do češtiny přeloženo jako Mrtvá a živá): detektivním příběhem o zkáze sídla v Manderley, kam si Maxim de Winter přivádí novou ženu, ale jako by tu stále obcházel stín jeho první manželky, za tajemných okolností zemřelé Rebeccy. Proslavil ji především film Alfreda Hitchcocka z roku 1940 s Joan Fontaine a Laurencem Olivierem. Libretista Michael Kunze z dobře napsaného filmového scénáře výrazně vychází a Sylvester Levay naskládal možná až trochu moc líbivé melodie, první i druhá půle vrcholí hudebně i scénicky efektním finále…

A přece mám dojem, že dílu (a následně scénickým provedením, z nahrávek se mi jeví, že nejen tomu ostravskému – však všechny vycházejí ze vzorové vídeňské produkce z roku 2006) chybí pravý dramatický náboj. Večer tak příjemně, zvolna plyne, jako by měl spíše vlídně operetní nádech. A to jakkoli Tomáš Novotný i Martina Šnytová s patřičnou vervou vyzpívávají pochyby a obavy hlavních dvou postav, jakkoli je Katarína Hasprová patřičně manipulativní, nenápadně ďábelskou paní Danversovou, jakkoli Lenka Bartolšicová bez zbytečného přehrávání, s nadhledem baví publikum coby extravagantní dáma. Přes to všechno chybí opravdu velké emoce – a po pravdě, závěrečný požár sídla Manderley je efektní, jak tvůrci slibovali, ale že by vyrážel dech…

Národní divadlo moravskoslezské se každopádně popralo s Rebeccou obdivuhodně – po všech stránkách, včetně perfektního zvučení. Je prostě znát, že to tady s muzikálem myslí velmi vážně.

Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava – Michael Kunze a Sylvester Levay: Rebecca. Český text Michael Prostějovský, režie Gabriela Petráková, dirigent Marek Prášil, hudební supervize Koen Schoots, choreografie Ladislav Cmorej, scéna Ondřej Zicha, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, dramaturgie Pavel Bár, sbormistr Jakub Žídek, sound design Petr Košař, light design Stanislav Dvořák, videoprojekce, režie, umělecká supervize a animace Petr Hloušek. Česká premiéra 9. března 2017 v Divadle Jiřího Myrona.

  • Autor: Lenka Šaldová
  • Publikováno: 03. dubna 2017

Komentáře k článku: Večer tak příjemně plyne

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,