Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Večer tak příjemně plyne

Skladatel Sylvester Levay, přítomný české premiéře svého muzikálu Rebecca v Národním divadle moravskoslezském, oslovil Ostravu jako rodící se muzikálové centrum, které začíná konkurovat Praze. A Brnu, měl dodat. Ambice v souboru zjevně jsou, ostravské divadlo v posledních letech uvedlo čtyři muzikály Andrewa Lloyd Webbera (Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Evita, Jesus Christ Superstar a v české premiéře Sunset Boulevard) a nebojí se zapojit do velkého muzikálového byznysu, který ovládají společnosti vlastnící exkluzivní licence. Udělují je divadlům, která jsou pro ně zárukou kvalitní produkce (tedy i zisku), a kvalitu si také patřičně hlídají: a tak supervizor z VWB (Spojených scén vídeňských) byl přítomen i při ostravských konkurzech, v nichž se vybírali interpreti pro role malé i velké. Nutno říct, že ostravské obsazení (alespoň to první, které jsem slyšela) si nikterak nezadá s obsazením vídeňským či stuttgartským: všechno to jsou vskutku všestranní interpreti, s přehledem proplouvající činoherními situacemi a bezpečně ovládající technicky i výrazově nelehké party, vyžadující většinou klasické pěvecké školení. Není náhoda, že pokud se muzikály dvojice Sylvester Levay – Michael Kunze hrají v repertoárových divadlech, tak především tam, kde je operní zázemí – jako ve švýcarském St. Gallenu, švédském Malmö či v bělehradském divadle Madlenianum. Nicméně jsou nejčastěji uváděny jako samostatné komerční produkce.

Střet dobra se zlem, „bílé“ příchozí manželky zvané Já (Veronika Prášil Gidová) s „černou“ strážkyní památky Rebeccy Paní Danversovou (Katarína Hasprová) FOTO MARTIN POPELÁŘ

Rebecca má všechny předpoklady zaujmout milovníky vážných muzikálových příběhů. Počínaje předlohou od francouzské spisovatelky Daphne du Maurier (do češtiny přeloženo jako Mrtvá a živá): detektivním příběhem o zkáze sídla v Manderley, kam si Maxim de Winter přivádí novou ženu, ale jako by tu stále obcházel stín jeho první manželky, za tajemných okolností zemřelé Rebeccy. Proslavil ji především film Alfreda Hitchcocka z roku 1940 s Joan Fontaine a Laurencem Olivierem. Libretista Michael Kunze z dobře napsaného filmového scénáře výrazně vychází a Sylvester Levay naskládal možná až trochu moc líbivé melodie, první i druhá půle vrcholí hudebně i scénicky efektním finále…

A přece mám dojem, že dílu (a následně scénickým provedením, z nahrávek se mi jeví, že nejen tomu ostravskému – však všechny vycházejí ze vzorové vídeňské produkce z roku 2006) chybí pravý dramatický náboj. Večer tak příjemně, zvolna plyne, jako by měl spíše vlídně operetní nádech. A to jakkoli Tomáš Novotný i Martina Šnytová s patřičnou vervou vyzpívávají pochyby a obavy hlavních dvou postav, jakkoli je Katarína Hasprová patřičně manipulativní, nenápadně ďábelskou paní Danversovou, jakkoli Lenka Bartolšicová bez zbytečného přehrávání, s nadhledem baví publikum coby extravagantní dáma. Přes to všechno chybí opravdu velké emoce – a po pravdě, závěrečný požár sídla Manderley je efektní, jak tvůrci slibovali, ale že by vyrážel dech…

Národní divadlo moravskoslezské se každopádně popralo s Rebeccou obdivuhodně – po všech stránkách, včetně perfektního zvučení. Je prostě znát, že to tady s muzikálem myslí velmi vážně.

Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava – Michael Kunze a Sylvester Levay: Rebecca. Český text Michael Prostějovský, režie Gabriela Petráková, dirigent Marek Prášil, hudební supervize Koen Schoots, choreografie Ladislav Cmorej, scéna Ondřej Zicha, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, dramaturgie Pavel Bár, sbormistr Jakub Žídek, sound design Petr Košař, light design Stanislav Dvořák, videoprojekce, režie, umělecká supervize a animace Petr Hloušek. Česká premiéra 9. března 2017 v Divadle Jiřího Myrona.

  • Autor: Lenka Šaldová
  • Publikováno: 03. dubna 2017

Komentáře k článku: Večer tak příjemně plyne

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,