Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Pomsta divadlu

Psychedelický western z česko-německého pomezí – tak pojmenovali žánr svého nového počinu Die Rache experimentátoři spolku Handa Gote research & development. Die Rache znamená v němčině pomsta a právě tu se rozhodli tvůrci zkoumat. Pomstu jako univerzum nezávislé na historickém, národním ani věcném kontextu. Pomstu jako atavismus animální podstaty člověka. Pomstu, kterou když nekonáme, chceme se jí aspoň kochat. Milujeme ty příběhy.

Jednotlivé úkony v Die Rache jako by vycházely z metodické příručky, jak se pomstít FOTO MARTIN ŠPELDA

Procházka, Mäkelä, Švábová, Kalivodová, Smolík, Housková, Dörner, Hybler, Svatoš, Skála, Kropáček – to jsou ti, kteří na zkoumání fenoménu odplaty pracovali. Záměrně destruovali obvyklé divadelní vyprávění na základní schéma. Jako zdroj si vzali tradiční syžet, v němž figuruje láska, peníze, vražda a odplata. Výrazným projevem redukce je pak naprostá absence dialogů – v představení vyjma dvou pěveckých výstupů nezazní ani hláska. Ty ale zároveň obnažují podstatu zkoumaného jevu v mnohem jasnějších konturách. Za pomyslným horizontem ale už dávno není nic o pomstě, zato je tu mnoho o divadle.

Podle programu se tedy příběh odehrává na česko-německém pohraničí, v šumavských lesích. Tahle informace má spíše estetickou povahu, pro to, co se na jevišti odehraje, je naprosto bezpředmětná. Stejně tak to bude fungovat v paneláku na jižáku nebo v slaměné chatrči na pláži v Karibiku. Přichází jakýsi minnesänger (Tomáš Procházka), nekonečně dlouho se vleče na sněžnicích, složí pár kousků dřeva a začne pět za doprovodu citery ódu na Šumavu. Záhy se bez jakékoli motivace uskuteční vražda. Pak už vše metodicky směřuje k odplatě, během níž se původní pohnutky částečně odkrývají. Na scéně se objeví bankovka zjevně nevyčíslitelné hodnoty, puška, jed. Veronika Švábová v roli jedné ze dvou žen zopakuje produktivní extrémně zpomalenou scénu výstřelu (podobně viz ve starším kousku Mission). Vnější nesmyslnost odplaty, pro nezaujatého pozorovatele je vlastně každý takový čin nepochopitelný, i když vzrušující a lákavý, končí v absurditě. Tu završuje opět „minnesängerův“ zpěv. Wald Legende, dalo by se říci, je u konce.

Veškeré jednání probíhá ve zdrcující pomalosti. Jednotlivé úkony jako by vycházely z metodické příručky, jak se pomstít. Žádný pohyb tu není navíc. Nechybí ani pro Handa Gote tradiční alchymistické míchání různých substancí a tekutin. Tentokrát ovšem bez evidentního vizuálního efektu, jde pouze o jed. Na scéně ale naprosto chybí loutky či jakákoli audiovizuální technika, která se už pomalu pro inscenace souboru stala normou. Tradičně vynikající hudební složka inscenací souboru však ani tentokrát nechybí. Horror vacui neutichajícího větru dodávalo baladě tísnivou atmosféru. V duchu divadla Nó, jehož inspiraci sami tvůrci přiznávají, hrají všichni v maskách, byť žádné nemají. V maskách svých obličejů. Zcela bez grimas, bez hnutí brvou.

Tento experiment nutí k mnoha otázkám. Paradoxně ale žádná nesměřuje k motivu inscenace, k pomstě jako námětu diskusí. Veškerým odstrojováním divadelnosti a vykosťováním příběhu se podařilo téma odsunout na druhou kolej a zůstaly otázky zas a jenom po divadelnosti. A tak je to vlastně u Handa Gote skoro pokaždé. Jako by veškeré náměty sloužily jen jako záminka pro další krok v destrukci toho, co lze považovat ještě za divadlo. Pořád je to ještě vzrušující, ale zřejmě to není nevyčerpatelné.

HANDA GOTE research & development, Praha: Die Rache. Připravili Procházka, Mäkelä, Švábová, Kalivodová, Smolík, Housková, Dörner, Hybler, Svatoš, Skála, Kropáček. Premiéra 30. března 2017 ve Studiu ALTA.

  • Autor: Dominik Melichar
  • Publikováno: 11. dubna 2017

Komentáře k článku: Pomsta divadlu

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,