Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Petr Odo Macháček

Režisér, zakladatel a umělecký šéf pražského Divadla Kámen.

Petr Odo Macháček

První divadelní zážitek

Hluboké dětství, Národní divadlo, Zkrocení zlé ženy, Josef Kemr, skrze celé představení geniální (pro prvňáka) opakování věty Na to já jsem stavěnej.

Divadelní sen

Jsem herec v tradičním divadle. Za deset minut, za tři minuty, za minutu, za deset vteřin, právě teď začíná představení, máme začít hrát, ale nevíme, která hra to má být, kdo a jak má začít, nemůžeme najít scénář a nevíme, která by byla správná verze, přehrabujeme se v zoufalých rekvizitách, proč jsme si to, sakra, nepřipravili lépe? Popadám odložené stavební kolečko, nakládám na ně kolegu a vyjíždím na jeviště.

Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout

Pilot bagru v inscenaci Asi ani zahrada. Několikrát pár minut a několikrát pár replik dává prostor komunikovat s několika lidmi z duše do duše, radost z takového setkání je nesmírná.

Doba, ve které byste chtěl žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat

Dnešní doba. Případně budoucnost.

Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči (o čem byste s ní chtěl mluvit?), případně s ní spolupracoval (na čem?)

Peter Brook. Nejlepší by bylo, kdybychom oba radostně mlčeli, protože on už skoro všechno řekl a já nevím, co zajímavého bych mu mohl slovy sdělit. Kdybychom už mlčeli moc dlouho, zeptal bych se ho, co si myslí o mezích činoherního minimalismu.

Inscenace/projekt, který byste rád viděl podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, který byste víckrát vidět nechtěl

Pomlázka Divadla Potrvá. Za hodinu tam bylo skoro všechno, co je podstatné, a končilo to radostným vzkříšením. A to všechno pokaždé jinak, čerstvě, mladě, někdy zdařile a jindy méně, ale vždy cesta do neznáma se svěžím zvířetem rozprostřeným podél stropu. Naopak nechci vídat předvádění se, ksichtění do diváků, pseudointelek­tuál­ní patlání, vzájemné ujišťování se, že nevadí, když to nezvládáte, my to taky nezvládáme, sázení na jistotu. Proto nechodím do měšťanských divadel.

Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedal do antikvariátu

Jako správný suchar mívám u postele Nový zákon a Bhagavadgítu. Do antikvariátu nedám román M. Scotta Pecka Postel u okna. Třeba ho už nikdy nebudu číst, ale když tak sedí v knihovně, jeho hřbet mi připomíná, že tady nejsem jen tak pro legraci a že hledání nikdy nekončí. Ta kniha vypráví o duchovním růstu obyvatel a zaměstnanců domova důchodců.

Film nebo televizní pořad, na který jste se kdykoli ochoten dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete

Bere mě Buñuel nebo hollywoodský Ďáblův advokát. S filmy mám ale trochu problém. Určitě se mi mnohé líbily a líbí a odcházím z kina skoro nadšen, ale nevzrušují mě tak bezprostředně jako třeba divadlo, živá hudba nebo obrazy. Jsou takové studeně fixované. Dnešní filmy jsou navíc v pasti přemrštěných nároků na techniku a peníze. V televizi se dívám jen na mistrovství světa v ledním hokeji, to je taková moje zvrhlost.

Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte

Reprodukovanou hudbu umím vnímat jen jako ilustraci. Vzrušuje mě jen živá hudba. Žánr je mi fuk, často ani nelpím na konkrétní skladbě. Zajímá mě, kam se ti muzikanti dostanou, jak se jim podaří jít za zvuky, za struktury, jak se sami stanou hudbou, kam nahlédnou, kam mě vezmou s sebou. Nezajímá mě technická virtuozita. Trochu zazlívám skladatelům vážné hudby – klasickým i současným –, že často považují za svou povinnost vložit do skladby místo, na kterém se interpret může technicky předvést. Takovým sportovním výkonem se trhá zážitek z hudby a, myslím, že i interpret většinou ztrácí koncentraci na to podstatné. Najednou je z toho gymnastika či co.

Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěl mít v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na záchodě?

V obýváku něco ostrého, živého, provokujícího, velkého, s propracovanou strukturou a archetypálními odkazy. V ložnici něco lehkého a nezávazného, nějaká dvacátá léta, už takhle špatně spím. Ale nemám nic, nejsem schopen si to zařídit…

Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru

Pivo.

Květina, kterou byste nejraději dostal na premiéře

Žádnou. Tyhle zvyky přerušují doznívání emocí, představ, bloudění…

Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu

To je hrozná představa. Asi bych byl nespokojenec běžně živící rodinu a zapíjející žal v hospodách.

Divadelní postava, kterou byste chtěl být v reálném životě

Nakonec jsem asi úplně spokojen se svou typickou životní rolí gorrila – zasmušilého šéfa s opičí nebo koňskou hlavou, který na svých bedrech nese veškerou tíhu světa.

Chtěl byste umřít na jevišti (v divadle)?

Ani ne. Bylo by to technicky ne­ohra­ba­né.

Plus: Oblíbený/neoblíbený divadelní kritik

Nemám dostatečný přehled o činnosti jednotlivých kritiků. Přiznám se, že když se k některému článku nebo nahrávce dostanu, málokdy je v něm zmínka o aspektech divadla, které mě zajímají, proto kritiky nijak nevyhledávám.

Na naprosté většině pražských kritiků a divadelních publicistů mě mrzí, že – pokud je mi známo – v podstatě ignorují malá nezávislá divadla. Myslím, že tím přehlížejí podstatnou část skutečného tvůrčího dění ve městě. Malá divadla jsou komplementárním světem k velkým divadlům, nezávislá k měšťanským, umělecká k řemeslným, vyhraněná k lidovým. Nechápu, jak se kritici mohou orientovat v tom velkém, měšťanském, řemeslném, lidovém, když neznají to, co je k tomu komplementární.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 09. června 2015

Komentáře k článku: Petr Odo Macháček

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 19/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


14. 11.–27. 11. 2017

Číslo 19/2017 (14. 11.–27. 11. 2017)

Obsah čísla 19/2017

Slovo ...

Ministerstvo mrtvé kultury

Bonviván a scénograf Daniel Dvořák...

Sukces měsíce

Prokletí v Praze

Teatr Powszechny, Varšava (Polsko) –...

Dotazník

Marwan Alsolaiman

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Co stojí Plácido Domingo

Zhruba dva roky vyjednávali nejprve...

Fejeton

Tragédi

Josífek nikdy nezvedá oči od...

Kronika

Jednou větou

Vítězi letošního ročníku ankety...

Kritika

Vládci ve spodním prádle

Hra Jamese Goldmana Lev v zimě měla...

Rozmohl se nám tu takový...

Je mi to nepříjemné – ale prostě...

Tato hra není v pohodě

Inscenace Jsme v pohodě reprezentuje v...

Pět sester, Antone...

Požehnáním pro každý soubor je...

Postaru, ale působivě

Původní operní novinka v...

Amazonky – podvratný sen...

Amazonky, které měly premiéru v...

Ženy a muži klasicky i...

Dlouho očekávaná premiéra Baletu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 19/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Abychom neztratili úplně...

Palm Off Fest již druhým rokem...

Hubu mu zacpeme přesvatým...

V českých katolických kruzích koluje...

Vzhůru na barikády!

V Divadle pod Palmovkou se letos...

Rozhovor

Jiří Josek: Překlad je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jitka Jílková: Letos...

Rozhovor s ředitelkou Pražského...

Kauza

Kontext

Růžové zahrady na Kavčích...

Ne, nebudu krtincům z Kavčích hor,...

Lekce flamenka

Díky Magdaleně Kožené a jejímu...

Sympozium jako prostor k...

Původní význam řeckého slova z...

Burza

Na místě předmluvy

Národní muzeum informuje

Psáno o letošních...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kdyby odpůrci…

Stručný obsah příspěvku zde není...

Severočeské divadlo opery a...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Oliver Frljić: Skutečný...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kultura v zajetí...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Otto Šujan (2. 6. 1930 Zvolen,...

Výročí

Výročí 15.–30. listopadu

Rozmus Andrzej, herec (16. 11. 1967) △...

Paměti, záznamy, deníky

Zábradlí ve skle

Jednou z událostí divadelní sezony...

Knihovnička

Došlo do redakce

Helena Albertová: Karel Zmrzlý...

Tradiční divadlo radikálně...

Asi málokdo si ve světové teatrologii...

Obrazem

Fagi a divadlo

Plakát je poselství

Ve středu 25. října začala ve foyer...

Pan Papírek… (V)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 19/2017



Obsah,