Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Pěkně podle Čechova

Hra, kterou pro komorní prostor zkušebny činohry Národního divadla moravskoslezského Ostrava napsala Anna Saavedra (1984) na motivy Čechovových Tří sester, se jmenuje poněkud překvapivě Kuřačky. Autorka ve hře ponechala tři sestry, Olgu, Mášu a Irinu, jejich bratra Andreje a jeho ženu Natálii. K nim přidala tři mužské postavy, naivního mladíka Baronka, Petra, který hledá partnerku prostřednictvím inzerátů, a televizního manažera Jana.

Postavy sourozeneckého kvarteta i bratrovy ženy jsou odvozeny z původní předlohy. Olga, osamělá žena ve středním věku, je učitelkou,  prostřední Máša sní o svém vyvoleném muži s filozofickou duší, nejmladší  Iri touží po kariéře  virtuosky (na nespecifikovaný nástroj). Beznadějně zamilovaný Andrej se rozhodne vzít si za ženu sobeckou a bezohlednou  Natálii, která mu od začátku dává najevo všechno možné, jen ne lásku a oddanost. Čechovův svět připomíná vzdáleně i postava Baronka, který je variací na mladého zamilovaného carského důstojníka, Petr a Jan už působí ryze současně.

Saavedra podobně jako Čechov otevírá téma individuálních existencí, lidských charakterů a jejich střetů. Foto NDMS Ostrava

Saavedra podobně jako Čechov otevírá téma individuálních existencí, lidských charakterů a jejich střetů. Postavy jsou však na rozdíl od klasika ostřeji ohraničené, povahy  jednoznačnější i při svém tápání a hledání cesty k vlastnímu štěstí, výrazně je formulována i egoistická cílevědomost Natálie, přímočaře až krutě se jeví Petrova sebestřednost i bezskrupolózní kořistnictví Jana.

Autor scény Jaroslav Čermák umístil do hracího prostoru jako vzpomínku na otce sourozenců modrou lišku, která plní přání, pokud se na ni nezapomíná a z každé sklenky vína se do její misky trochu ukápne. Vzpomínka na otce se tím stále přiživuje. Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová rozehrává mizanscény na divanu a za ním, u stolu a ve skříni. Inscenace má výrazné tempo, nalezneme v ní řadu do detailu propracovaných ironických a smutně humorných situací.

Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová rozehrává mizanscény na divanu a za ním, u stolu a ve skříni. Foto NDMS Ostrava

Renáta Klemensová hraje Olgu jako poněkud úzkoprsou a prudérní vzdělanou ženu, Iri je v podání Petry Lorencové zpočátku  ztělesněním ztřeštěného mládí, o to více pak vynikne její prozření. Nikola Birklenová vytvořila v postavě Máši působivou studii stále více se uzavírající ženy, která neúspěšně hledá muže svých snů. Vladimír Polák vybavil zamilovaného Andreje roztomilou zaslepeností, věrohodně zobrazuje pak jeho zklamání z té, která kráčí pouze za svým. Rodina, kterou  chtěl vytvořit, se rozpadá. Srozumitelný je i závěrečný Andrejův návrat k sobě samému, kdy se stává oporou sester. Výborná je herecká kreace Kateřiny Vajnarové v partu Natálie. Přesně odpozorované pohyby a intonace moderátorek stupidních televizních pořadů budí salvy smíchu v hledišti. Igor Orozovič sice nemá příliš prostoru, aby ukázal zvrhlost Petra, stačí mu však několikaminutový výstup v dialogu s Mášou při jejich prvním setkání na inzerát, a před publikem tu je hysterický narcis, který ženy vlastně  nenávidí. Dalibor Dufek hraje Baronka jako něžného ale zároveň zásadového milence, Robert Urban v roli Jana jakoby vypadl ze současného světa manažerského bezcitného pozadí showbyznysu. Pěkné herecké úkoly podle osvědčeného vztahového rozvrhu!

Pěkné herecké úkoly podle osvědčeného vztahového rozvrhu! Foto NDMS Ostrava

Hodnocení: @@@@@

Národní divadlo moravskoslezské Ostrava / zkušebna Divadla Antonína Dvořáka – Anna Saavedra: Kuřačky. Režie Janka Ryšánek Schmiedtová, dramaturgie  Klára Špičková, scéna Jaroslav Čermák, kostýmy Tomáš Komínek, hudba Mario Buzzi. Světová premiéra 28. března 2012.

  • Autor: Ladislav Vrchovský
  • Publikováno: 13. dubna 2012

Komentáře k článku: Pěkně podle Čechova

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 1/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


9. 1.–22. 1. 2018

Číslo 1/2018 (9. 1.–22. 1. 2018)

Obsah čísla 1/2018

Slovo ...

Víte, co je...

Začínáme nový, už 27. ročník...

Dotazník

Iamme Candlewick

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Inscenace roku

Do jubilejního 25. ročníku ankety...

Kronika

Jednou větou

Ministerstvo není tvůrcem kultury –...

Kritika

Unavil se tak, že nevidí už...

Témata stárnutí, zapomínání a s...

Stepní vlk Jan Kačena

V záplavě premiér s koncem roku 2017...

Chození v přírodě je na...

V Experimentálním prostoru NoD si...

Zlaté prozření bohatých

Inscenace Eyolf v HaDivadle je...

Něco, co nás přesahuje

Budova Janáčkova divadla v Brně je od...

Shakespearovský filmový trip

David Drábek se ve své další (už...

Vražda agenta Litviněnka

Do Dejvického divadla se po tříleté...

Inscenace roku

Do 25. ročníku každoroční ankety...

Rozhovor

Jakub Krofta: Posláním...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladimír Morávek: Jsem...

Rozhovor s odcházejícím uměleckým...

Kontext

Tak ošklivej pán… aneb...

Knihou roku 2017 v tradiční anketě...

Burza

Milí kolegové,

Herecká asociace informuje

Podoby – Ráno

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Muž pro každé počasí

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karel Hejcman (1. 4. 1935 Praha – 10....

Výročí

Výročí 1.−15. ledna

Mandel Petr, dirigent (1. 1. 1938) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Rozhovor s dramatikem a scenáristou...

Knihovnička

„Janžurka“ ke stažení

Herecké monografie – a mám na mysli...

Knihy roku

aneb Pohled do českých Lidových novin...

Obrazem

Divadlo 1918–2018

V každém čísle letošních...

Pan Papírek… (X)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 1/2018



Obsah,