Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Pěkně podle Čechova

Hra, kterou pro komorní prostor zkušebny činohry Národního divadla moravskoslezského Ostrava napsala Anna Saavedra (1984) na motivy Čechovových Tří sester, se jmenuje poněkud překvapivě Kuřačky. Autorka ve hře ponechala tři sestry, Olgu, Mášu a Irinu, jejich bratra Andreje a jeho ženu Natálii. K nim přidala tři mužské postavy, naivního mladíka Baronka, Petra, který hledá partnerku prostřednictvím inzerátů, a televizního manažera Jana.

Postavy sourozeneckého kvarteta i bratrovy ženy jsou odvozeny z původní předlohy. Olga, osamělá žena ve středním věku, je učitelkou,  prostřední Máša sní o svém vyvoleném muži s filozofickou duší, nejmladší  Iri touží po kariéře  virtuosky (na nespecifikovaný nástroj). Beznadějně zamilovaný Andrej se rozhodne vzít si za ženu sobeckou a bezohlednou  Natálii, která mu od začátku dává najevo všechno možné, jen ne lásku a oddanost. Čechovův svět připomíná vzdáleně i postava Baronka, který je variací na mladého zamilovaného carského důstojníka, Petr a Jan už působí ryze současně.

Saavedra podobně jako Čechov otevírá téma individuálních existencí, lidských charakterů a jejich střetů. Foto NDMS Ostrava

Saavedra podobně jako Čechov otevírá téma individuálních existencí, lidských charakterů a jejich střetů. Postavy jsou však na rozdíl od klasika ostřeji ohraničené, povahy  jednoznačnější i při svém tápání a hledání cesty k vlastnímu štěstí, výrazně je formulována i egoistická cílevědomost Natálie, přímočaře až krutě se jeví Petrova sebestřednost i bezskrupolózní kořistnictví Jana.

Autor scény Jaroslav Čermák umístil do hracího prostoru jako vzpomínku na otce sourozenců modrou lišku, která plní přání, pokud se na ni nezapomíná a z každé sklenky vína se do její misky trochu ukápne. Vzpomínka na otce se tím stále přiživuje. Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová rozehrává mizanscény na divanu a za ním, u stolu a ve skříni. Inscenace má výrazné tempo, nalezneme v ní řadu do detailu propracovaných ironických a smutně humorných situací.

Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová rozehrává mizanscény na divanu a za ním, u stolu a ve skříni. Foto NDMS Ostrava

Renáta Klemensová hraje Olgu jako poněkud úzkoprsou a prudérní vzdělanou ženu, Iri je v podání Petry Lorencové zpočátku  ztělesněním ztřeštěného mládí, o to více pak vynikne její prozření. Nikola Birklenová vytvořila v postavě Máši působivou studii stále více se uzavírající ženy, která neúspěšně hledá muže svých snů. Vladimír Polák vybavil zamilovaného Andreje roztomilou zaslepeností, věrohodně zobrazuje pak jeho zklamání z té, která kráčí pouze za svým. Rodina, kterou  chtěl vytvořit, se rozpadá. Srozumitelný je i závěrečný Andrejův návrat k sobě samému, kdy se stává oporou sester. Výborná je herecká kreace Kateřiny Vajnarové v partu Natálie. Přesně odpozorované pohyby a intonace moderátorek stupidních televizních pořadů budí salvy smíchu v hledišti. Igor Orozovič sice nemá příliš prostoru, aby ukázal zvrhlost Petra, stačí mu však několikaminutový výstup v dialogu s Mášou při jejich prvním setkání na inzerát, a před publikem tu je hysterický narcis, který ženy vlastně  nenávidí. Dalibor Dufek hraje Baronka jako něžného ale zároveň zásadového milence, Robert Urban v roli Jana jakoby vypadl ze současného světa manažerského bezcitného pozadí showbyznysu. Pěkné herecké úkoly podle osvědčeného vztahového rozvrhu!

Pěkné herecké úkoly podle osvědčeného vztahového rozvrhu! Foto NDMS Ostrava

Hodnocení: @@@@@

Národní divadlo moravskoslezské Ostrava / zkušebna Divadla Antonína Dvořáka – Anna Saavedra: Kuřačky. Režie Janka Ryšánek Schmiedtová, dramaturgie  Klára Špičková, scéna Jaroslav Čermák, kostýmy Tomáš Komínek, hudba Mario Buzzi. Světová premiéra 28. března 2012.

  • Autor: Ladislav Vrchovský
  • Publikováno: 13. Duben, 2012

Komentáře k článku: Pěkně podle Čechova

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 14/2015

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


1. 9.-14. 9. 2015

Číslo 14/2015 (1. 9.-14. 9. 2015)

Obsah čísla 14/2015

Sloupek

Sloupek

Koncem jara mě kontaktovala redaktorka...

Sukces měsíce

Český úspěch v Edinburghu

Inscenace souboru VerTeDance Korekce...

Dotazník

Jiří Trnka

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Příspěvková organizace...

Po dlouholetých zkušenostech jsem...

Fejeton

Ne Tyl, nýbrž Hýlom Hálom

Hýlom Hálom je naše nejstarší...

Názor

Patří špatný vkus za...

Herec Jiří Maryško byl stíhán pro...

Glosa

Spása skrze nové umění

Počin, který se Národní galerii...

Kronika

Jednou větou

Novým ředitelem Horáckého divadla v...

Kritika

Láska více než tragická

Již podruhé vytvořili v pražské...

Transcendentální hnus

Divadlo U stolu uvedlo ještě před...

Drábkův bestiální komiks

Udělal jsem zřejmě chybu, že jsem si...

Mizina jako náhradní program

Od počátku své padesátileté...

Střídání stráží v...

Dlouholetý ředitel Slováckého...

Vratká rovnováha, masky, ...

Osou festivalu TANEC PRAHA bývá...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 14/2015...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Michael Tarant: Začínal jsem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Daniel Špinar: Společné...

Rozhovor s šéfem činohry Národního...

Kontext

Když scénografie promluvila

Dílem nejproslulejšího českého...

PQ na rozcestí, nebo na konci...

Pražské Quadriennale vzniklo v roce...

Burza

Fagi a divadlo

Došlo do redakce

Alena Ježková: Staré pověsti české...

Zrádce národa z restaurace U...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ministrem kultury stvořený...

Herecká asociace informuje

Uhde píše Levínskému

Ahoj, René, myslel jsem na Tebe...

Zahraničí

Je suis l’autre aneb Jsem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Ladislav Chudík (27. 5. 1924 Hronec,...

Výročí

Výročí 1.−15. září

Žlábek Eduard, sólista baletu (1. 9....

Paměti, záznamy, deníky

Nalezeno na Švestkovém...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 14/2015



Obsah,