Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Bulvár ve stínu šibenice

Nejlepší reklamou je skandál. Tak by možná reagovala Adina Mandlová na zprávu, zveřejněnou v den premiéry Pankrác 45 ve Švandově divadle. Stejnou výchozí situaci – fiktivní setkání Lídy Baarové a Adiny Mandlové v pankrácké cele – totiž použila před Martinou Kinskou již Isabela Soukupová-Siegelová ve své nerealizované hře Vosí hnízdo.

Pankrác ’45

Odbojářka Hana (Eva Josefíková) a herečka Adina (Klára Cibulková) FOTO IVO DVOŘÁK

Kinská vytvořila koláž kontroverzních životních příběhů pěti žen a doplnila ji o prvky dokudramatu, posvěcené historikem Petrem Kourou. Hrdinky vystavuje vzájemné konfrontaci a předkládá morální otázky, na něž neexistuje odpověď. Dvě padlé filmové hvězdy jsou vzorkem komunity veřejně známých osobností, které se v revolučních časech stávají terčem nenávisti davů. Inscenovaný bulvár vychází z autobiografických textů (včetně bestselleru Dneska už se tomu směju) a ironizuje dramatický průběh poválečné národní očisty i politickou úlohu, vnucenou divadelníkům v kritických momentech českých dějin. Zpráva o vyjádření solidarity herců Říši po atentátu na Heydricha evokuje schvalování Anticharty.

„Casting na popravu“ začíná pózováním při pořizování fotek do vězeňské dokumentace a končí u výslechů, kde Lída a Adina svědčí proti sobě. Autenticita dvojice propůjčuje větší přesvědčivost i dalším, méně známým figurám. Klára Cibulková vstřebala gesta, mimiku a intonaci Mandlové do detailu, jako by ožila Kiki z Nočního motýla, a v intimních chvílích připomíná raněnou lvici. Réka Derszi není – navzdory snaze maskérek – Baarové tak fyzicky podobná, ale modeluje ji v souladu s textem jako psychicky poněkud labilní, sobeckou osobu se sklony k hysterii a teatrálnosti, v jádru spíš pragmatickou než naivní. Spektrum „zrádkyň a kolaborantek“ doplňují Eva Josefíková coby kontroverzní odbojářka Hana Krupková, oběť vydírání nacistů i StB, a apatická Nová (Bohdana Pavlíková), jejíž identifikace vnese do děje další dimenzi. Skutečnou neznámou zůstává smyšlená postava Julči, typ tiché a nelítostné bojovnice o přežití. Ač poněkud upozaděná, přivlastní si Andrea Buršová nejsilnější okamžik dramatu. Pro ni jedinou neplatí leitmotiv, vystižený melodií Vejvodova dobového hitu: Škoda lásky, kterou jsem tobě dala…

Zařazení dobových dokumentů je místy režijně neobratné: výstřižek z novin vypluje odkudsi jako moták, program kina se najde v balíčku. Naopak hlášení o popravách z doby heydrichiády ve chvíli, kdy si jedna z vězeňkyň už málem obhájila, že prostě jen byla v určitou dobu s nesprávným mužem v nesprávné posteli, je výborně načasované.

Cela se podobá kleci a úzký volný prostor po jejím obvodu vytváří vězeňské chodby. Mříže jsou osázené bodovými reflektory, plexisklová zástěna má funkci zrcadla a dřevěné bedny mohou být lůžkem i rakví. Stejně jako v případě kostýmů se jedná o propracovanou koncepci Lucie Labajové, již Kinská nápaditě využívá. V rámci Studia Švandova divadla patří Pankrác ’45 k těm nejzdařilejším reflexím novodobých dějin.

Studio Švandova divadla – Martina Kinská: Pankrác 45. Režie Martina Kinská, scéna a kostýmy Lucie Labajová, hudba Zdeněk Dočekal, dramaturgie Vladimír Čepek. Premiéry 6. a 7. listopadu 2015. (Psáno z druhé premiéry.)

  • Autor: Veronika Boušová
  • Publikováno: 24. listopadu 2015

Komentáře k článku: Bulvár ve stínu šibenice

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,