Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Ohlasy: AD ZPRÁVA Z THEATRUM KUKS L. P. 2015, DN 16/2015, s. 10

Post scriptum k Theatrum…

Když jsem si přečetl inteligentně psanou zprávu kolegyně Soprové o letošním 14. ročníku festivalu Thea­trum Kuks, chvílemi jsem nevycházel z údivu. Asi jsme byli koncem srpna každý na jiném festivalu. Autorka viděla v Kuksu od „Geisslerů“ Molièrova Lakomce a Rademinova Amora Tyranem, na tom mém festivalu ale letos ani jedna z obou inscenací nebyla (místo prvé byla ska ke třem pomerančům a druhá být ani neměla, autorku zmýlil v programu stejnojmenný název koncertu italských milostných písní ze 17. století). To se může stát každému, autora těchto řádků nevyjímaje. Víc mne mrzí, že ve zprávě nebyly zmíněny inscenace a site-specific projekty (Toulající se smrt aj.), které tu naopak letos byly – a patřily k vrcholům přehlídky. Za všechny jmenujme Vivaldiho barokní operu – přesněji dramatickou kantátu „serenatu“ – z roku 1726, tedy ze Šporkových časů, La Senna festeggiante (libreto Domenico Lalli). Dílo je italským holdem „ludvíkovské“ Francii, již zde symbolizuje řeka Seina (alegorickou postavu Seiny znamenitě hrál a zpíval bas: Jaromír Nosek). A nádherný Vivaldi (kterého skutečně hrabě Špork před třemi sty lety uváděl do Čech – ať už v Praze, nebo na Kuksu) měl letos opravdu štěstí: zazněl v neopakovatelných prostorách kukského Lapidária. Takže spolu s námi jej v nabitém hledišti bez dechu poslouchaly i originály Ctností a Neřestí geniálního Matyáše Brauna (venku před hospitalem stojí samozřejmě kopie). Stejně originální jako sochy bylo i komorní režijně-inscenační pojetí Tomáše Hanzlíka, režiséra, který snoubí úctu k barokní hudební i pohybové partituře s ryze současným, živým a nemuzeálním pojetím. Zde mohli diváci na místě porovnat barokní gestiku Braunových soch, zejména řady Ctností, s gestikou a mimikou tří alegorických postav (Zlatý věk, Statečnost a Seina), jejichž patos a stylizace byly na některých místech, jaksi s láskyplným odstupem člověka 21. století, zcizovány ironickým hereckým komentářem (Jaromír Nosek, Kristýna Vylíčilová). Nejnápadnějším stylovým rysem postav byly enormně vysoké klobouky (kostýmy Vendula Johnová), ale znovu: snad ještě víc než bravurně zvládnuté pěvecké party (kromě Seiny to byl Vylíčilové soprán Zlatého věku) fascinoval onen hravý nadhled, s nímž režisér vedl herce (včetně mimických akcí vedlejších postav). Summa summarum: můj hudebně-divadelní zážitek roku!

  • Autor: Vladimír Just
  • Publikováno: 26. října 2015

Komentáře k článku: Ohlasy: AD ZPRÁVA Z THEATRUM KUKS L. P. 2015, DN 16/2015, s. 10

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Jiří Havelka koncem loňského roku...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,