Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

O koprodukcích v opeře

V zásadě lze rozlišit dva typy koprodukcí: Divadla se buď dohodnou na společném pořízení inscenace, nebo divadlo převezme hotovou, už premiérovanou inscenaci.

Nejde jen o snížení nákladů na produkci. Jiří Srstka, který se jako ředitel Národního divadla v devadesátých letech jako jeden z prvních o koprodukování se zahraničními divadly pokoušel, odhaduje velmi zhruba, a případ od případu, že lze náklady snížit nanejvýš o čtvrtinu. Navíc lze ušetřit prostor a čas kratší přípravou už nazkoušené inscenace.

Větší efekt koprodukce je umělecký a prestižní. Pro zdejší divadla pak prostřednictvím partnerství s evropskými domy vede přímější cesta do operního světa.

Takovou zahájilo i Národní divadlo v Brně, když otevřelo první ročník janáčkovského festivalu (2004) Její pastorkyní ve spolupráci se Státní operou ve Vídni! Jenže pro operní Brno byla inscenace Davida Pountneyho příliš netradiční. Stále ještě uzavřená inscenační estetika koprodukcím samozřejmě nesvědčí a zřejmě je brzdí dodnes.

V programové snaze překonat estetická omezení se ke koprodukcím vrátilo současné vedení Janáčkovy opery, a to opět v souvislosti s Festivalem Janáček 2016. Za nastudování Bartókova Modrovousova hradu spolu s Schönbergovým Očekáváním v režii Davida Radoka v koprodukci s operou v Göteborgu brněnští dosáhli na Inscenaci roku v anketě divadelních kritiků. Za titulní roli v druhé koprodukované inscenaci Káti Kabanové v režii Roberta Carsena získala Pavla Vykopalová Cenu Thálie. Koprodukce se jednoznačně vyplatily umělecky, a zaujaly diváky.

Regionální operní domy do zahraničních koprodukcí nevstupují, i když ani pro ně možná nejsou nedosažitelné. Větší chybou myslím je, že nekoprodukují ani mezi sebou.

V Praze se naposledy koprodukovaly dvě inscenace souboru Státní opery – Elektra (San Francisco Opera a Badisches Staatstheater v Karlsruhe) a Salome (Teatr Wielki – Opera Narodowa ve Varšavě).

Poslední koprodukcí Opery Národního divadla byla v roce 2013 Myslivečkova Olimpiada (Théâtre de Caen, Opéra de Dijon a Les Théatres de la Ville de Luxembourg, s účastí Collegia 1704 Václava Lukse). Pokud vím, současné vedení Opery Národního divadla oslyšelo nabídku koprodukovat s operou v Göteborgu a přišlo o zmíněnou Inscenaci roku. Odstoupilo však také od rozjednané koprodukce s Václavem Luksem a jeho Collegiem 1704. Na dotaz DN, proč se tak stalo, odpověděl tiskový mluvčí opery Národního divadla Tomáš Bendl stručně: Projekt byl zrušen vzhledem k nadměrným finančním nárokům ze strany našich inscenačních partnerů, a to především v otázce honorářů pro externí hráče orchestru a hostující sólisty.

Václav Luks byl sdělnější: Národní divadlo v Praze nás oslovilo prostřednictvím paní ředitelky Hroncové, abychom po úspěšných projektech Händelova Rinalda a Myslivečkovy Olimpiady realizovali další projekt z operního repertoáru 18. století. Navrhl jsem Vivaldiho operu Arsilda, regina di Ponto, a tento návrh byl paní ředitelkou i panem Kofroněm přijat s tím, že v projektu bude působit externí specializovaný orchestr (Collegium 1704) a většina sólistů budou zahraniční hosté. Jako režiséra paní ředitelka navrhla Davida Radoka. Collegium 1704 na podzim 2014 vyzvalo ke spolupráci zahraniční partnery, s nimiž v minulosti spolupracovalo. Jako koproducenti přislíbili spolufinancování Grand Theatre de Luxembourg, Opéra Royal de Versailles, Opéra de Lille, Theatre de Caen a SND Bratislava. Poté, na začátku roku 2015, Národní divadlo projekt náhle zrušilo z finančních důvodů. Protože o projekt byl enormní zájem v zahraničí, rozhodli jsme se ho realizovat a nazkoušet v Praze jako nezávislou produkci, přičemž roli hlavního koproducenta převzalo SND Bratislava.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 17. dubna 2017

Komentáře k článku: O koprodukcích v opeře

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,