Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

O koprodukcích v opeře

V zásadě lze rozlišit dva typy koprodukcí: Divadla se buď dohodnou na společném pořízení inscenace, nebo divadlo převezme hotovou, už premiérovanou inscenaci.

Nejde jen o snížení nákladů na produkci. Jiří Srstka, který se jako ředitel Národního divadla v devadesátých letech jako jeden z prvních o koprodukování se zahraničními divadly pokoušel, odhaduje velmi zhruba, a případ od případu, že lze náklady snížit nanejvýš o čtvrtinu. Navíc lze ušetřit prostor a čas kratší přípravou už nazkoušené inscenace.

Větší efekt koprodukce je umělecký a prestižní. Pro zdejší divadla pak prostřednictvím partnerství s evropskými domy vede přímější cesta do operního světa.

Takovou zahájilo i Národní divadlo v Brně, když otevřelo první ročník janáčkovského festivalu (2004) Její pastorkyní ve spolupráci se Státní operou ve Vídni! Jenže pro operní Brno byla inscenace Davida Pountneyho příliš netradiční. Stále ještě uzavřená inscenační estetika koprodukcím samozřejmě nesvědčí a zřejmě je brzdí dodnes.

V programové snaze překonat estetická omezení se ke koprodukcím vrátilo současné vedení Janáčkovy opery, a to opět v souvislosti s Festivalem Janáček 2016. Za nastudování Bartókova Modrovousova hradu spolu s Schönbergovým Očekáváním v režii Davida Radoka v koprodukci s operou v Göteborgu brněnští dosáhli na Inscenaci roku v anketě divadelních kritiků. Za titulní roli v druhé koprodukované inscenaci Káti Kabanové v režii Roberta Carsena získala Pavla Vykopalová Cenu Thálie. Koprodukce se jednoznačně vyplatily umělecky, a zaujaly diváky.

Regionální operní domy do zahraničních koprodukcí nevstupují, i když ani pro ně možná nejsou nedosažitelné. Větší chybou myslím je, že nekoprodukují ani mezi sebou.

V Praze se naposledy koprodukovaly dvě inscenace souboru Státní opery – Elektra (San Francisco Opera a Badisches Staatstheater v Karlsruhe) a Salome (Teatr Wielki – Opera Narodowa ve Varšavě).

Poslední koprodukcí Opery Národního divadla byla v roce 2013 Myslivečkova Olimpiada (Théâtre de Caen, Opéra de Dijon a Les Théatres de la Ville de Luxembourg, s účastí Collegia 1704 Václava Lukse). Pokud vím, současné vedení Opery Národního divadla oslyšelo nabídku koprodukovat s operou v Göteborgu a přišlo o zmíněnou Inscenaci roku. Odstoupilo však také od rozjednané koprodukce s Václavem Luksem a jeho Collegiem 1704. Na dotaz DN, proč se tak stalo, odpověděl tiskový mluvčí opery Národního divadla Tomáš Bendl stručně: Projekt byl zrušen vzhledem k nadměrným finančním nárokům ze strany našich inscenačních partnerů, a to především v otázce honorářů pro externí hráče orchestru a hostující sólisty.

Václav Luks byl sdělnější: Národní divadlo v Praze nás oslovilo prostřednictvím paní ředitelky Hroncové, abychom po úspěšných projektech Händelova Rinalda a Myslivečkovy Olimpiady realizovali další projekt z operního repertoáru 18. století. Navrhl jsem Vivaldiho operu Arsilda, regina di Ponto, a tento návrh byl paní ředitelkou i panem Kofroněm přijat s tím, že v projektu bude působit externí specializovaný orchestr (Collegium 1704) a většina sólistů budou zahraniční hosté. Jako režiséra paní ředitelka navrhla Davida Radoka. Collegium 1704 na podzim 2014 vyzvalo ke spolupráci zahraniční partnery, s nimiž v minulosti spolupracovalo. Jako koproducenti přislíbili spolufinancování Grand Theatre de Luxembourg, Opéra Royal de Versailles, Opéra de Lille, Theatre de Caen a SND Bratislava. Poté, na začátku roku 2015, Národní divadlo projekt náhle zrušilo z finančních důvodů. Protože o projekt byl enormní zájem v zahraničí, rozhodli jsme se ho realizovat a nazkoušet v Praze jako nezávislou produkci, přičemž roli hlavního koproducenta převzalo SND Bratislava.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 17. dubna 2017

Komentáře k článku: O koprodukcích v opeře

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,