Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

To je směšné, cha, cha, cha…

David Drábek uvařil hradeckého Netopýra aneb Jsme polské krve – ty i já podle receptu, který se mu opakovaně osvědčil ve Figarově svatbě, Čtyřlístku, Třech mušketýrech i jinde. Opřel se o notoricky známou látku, zde bizarní děj operetního libreta a operetní hitovky, pustil své „ujeté“ nápady, posuny a asociativní žertíky (někdy opřené o kontextuální souvislosti) ze řetězu a pak to celé alespoň navenek stmelil. Tentokrát nostalgicko-ironickým rámcem dávného pořadu ČT Pletky paní operetky a hektickými výklady moderátora-znalce (Jiří Zapletal). Provokativně nesourodou scénografii k inscenaci, v níž přistál obří kaktus či elektrárenský velín a která postavy uvězněné „v černém podbřišku Vídně“ nechává doslova sedět v díře, dodal Martin Chocholoušek. Nerozlučný režisérův souputník a skladatel Darek Král nabídl synteticky zpopované melodie Blondýnky sladké, Cikánský baron jsem já, To je směšné, cha, cha, cha a další spolehlivé operetní fláky.

Jan Sklenář (Gabriel Eisenstein) a Petra Výtvarová (Rosalinda) v hradeckém Netopýrovi, inscenaci nabité sexuálními narážkami FOTO PATRIK BORECKÝ

Když muzikální hradecký soubor s energií sobě vlastní spustí kteroukoli z hitovek, na publikum to působí spolehlivě, jako zvoneček na Pavlovova psa: s prvními tóny začíná tleskat do rytmu. A i když s postupujícím časem představení situační gagy, na nichž je zápletka Straussova Netopýra postavená, hodně řídnou, krkolomné dějové fabulace se rozbíhají do ztracena a moralizující poselství je křečovité až hanba, vydatná operetní směska na závěr stejně publikum vztyčí ze sedadel k obvyklému rituálu nadšené děkovačky. Není pochyb, že Klicperovo divadlo má na repertoáru další divácky oblíbený kousek.

Netopýr nepřináší k Drábkovu divadelnímu rukopisu, který navzdory nepřehlédnutelným stereotypům stále působí jako nevykalkulovaný a spontánně vychrlený, nic nečekaného. Snad až na jeden moment – zdá se, že autor přitvrdil. Především v nejrůznějších sexuálních narážkách a vtipech, ke kterým má mnoho příležitostí například proutník a částečný impotent Gabriel Eisenstein (Jan Sklenář), Drábkův humor zbanálněl a zhrubl. Zda jsou momenty jako znásilnění milence Eisensteinovy ženy Rosalindy (Petra Výtvarová) či „přeříznutí“ 50 členek dámského komparzu (postava ztělesněná Marií Kleplovou) už za hranicí vkusu, si každý musí přebrat po svém.

Drábkova končící hradecká éra (opustil místo uměleckého šéfa a stal se hostujícím režisérem) svádí k bilancování. Je nepřehlédnutelné, že se (nejen v Hradci) stal miláčkem publika (podobně jako se stal masivně lajkovanou a široce sledovanou ikonou na facebooku), které od něho očekává produkci určitého typu. Bonmoty a hlášky, spíš než myšlenky, vybičovanou emoci a dynamickou podívanou (nejlépe dráždivě ujetou) spíš než klidný pohled do propasti za pěnou dní. Je to paradoxní – Drábka publikum nabíjí, a tak se spontánně snaží jeho očekávání naplnit, i když z jeho starších textů a inscenací je zřejmé, že by rád vypověděl také něco o skutečných temnotách duše a úzkostech, v nichž se člověk ocitá. Čím víc tuto svoji autorskou potenci potlačuje a chce své milované diváky bavit a neztratit, tím křečovitěji občas vyznívá jeho smích, byť obětavý a dobře míněný.

Klicperovo divadlo, Hradec Králové – David Drábek, Johann Strauss ml.: Netopýr aneb Jsme polské krve – ty i já. Režie David Drábek, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Kristina Záveská, dramaturgie Markéta Bidlasová, hudební aranžmá a produkce Darek Král, hudební nastudování Martin Sedláček, choreografie Martin Pacek. Premiéra 20. května 2017. (Psáno z reprízy 24. května 2017.)

  • Autor: Marie Reslová
  • Publikováno: 16. června 2017

Komentáře k článku: To je směšné, cha, cha, cha…

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 11.–11. 12. 2017

Číslo 20/2017 (28. 11.–11. 12. 2017)

Obsah čísla 20/2017

Slovo ...

Senioři jsou top!

Napsat úvodník pro Divadelní noviny...

Sukces měsíce

Husa na provázku – Dobru,...

Husa na provázku – Dokumentární...

Dotazník

Bohdana Pavlíková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Katalog uměleckých prací

Nový Katalog prací začne platit od 1....

Fejeton

Když hrají PH pro PP

Když hrají perfektní herci pro...

Názor

Operou obchází strašidlo

Strašidlo režisérismu. Píše Rudolf...

Glosa

Pamětní Rusalka v Národním

Večerní představení Dvořákovy...

Anketa

Video: Ceny Divadelních novin...

Podívejte se na celý záznam z...

Ceny DN 2016/2017: Ve znamení...

Divadelní noviny udělily včera ve...

Kronika

Jednou větou

Tým učitelů Jazykového gymnázia...

Kritika

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české...

Podnikatelka na dně

Před pár lety Petr Zelenka napsal hru...

Nejde o život, ale o...

Národní divadlo představilo na...

Břit bez ostří

Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve...

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného...

Tváří v tvář teroru

Terorista unese dopravní letadlo se 164...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2017...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Opera 2017 – hudební...

Letošní 13. ročník festivalu...

Rozhovor

Rostislav Novák ml.: Chci v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Katharina Schmitt: Přízraky...

Rozhovor s libretistkou a režisérkou...

Kontext

Kulturní populismus Hradu

ÚVAHY VÝTVARNÉ

Sněhulák, čtverec a...

Ve filmovém přepisu románové krimi...

Moderní operní režie jako...

Hlavní sdělení této knihy je...

Burza

OPERA 2017 – ceny Libušky

Cena kritiků za nejlepší inscenaci...

Nominace na Ceny Thálie v...

Herecká asociace informuje

Podoby – Návrat

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Londýnské doteky

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vilmos Vajdai: Útlak divadlu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karin Dor (22. 2. 1938 Wiesbaden,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

Divadlo v kostce

Myslíte si, že lze za jeden den a...

Knihovnička

Došlo do redakce

Iva Němcová: Osobnosti české...

Obrazem

Fagi a divadlo

Iva Němcová

V Galerii Českých center v Rytířské...

Pan Papírek… (VI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2017



Obsah,