Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 290)

Realistické drama o rozpadu hodnot a morální krizi člověka Eyolfek napsal Henrik Ibsen v Norsku roku 1894. Byl jsem zvědav…

Ve foyeru HaDivadla stála dekorace – maketa kuchyňské buňky vybavená stolem, pohovkou, kastroly, mixery a snad i mikrovlnou troubou… Pohledná kuchařka krájela jablka…

Usedl jsem a z prvé řady se díval na kupu nedbale pokrytou hadrem a na dlouhý temný tunel, v jehož vzdáleném ústí svítila světla moderně zařízené kuchyně. K mému překvapení se tam v dálavách počal odvíjet děj hry.

K mému překvapení se tam v dálavách počal odvíjet děj hry. FOTO MARTA SOBOTKOVÁ

Za paní Ritou Almersovou (Lucie Andělová) přijela švagrová Asta (Agáta Kryštůfková) a nad krájenými jablky si povídaly. Jejich nevzrušivý rozhovor doléhal díky zvukové technice k uším diváků. Do kuchyně vstoupil pán domu, spisovatel Almers (Matěj Nechvátal). Navrátil se z ozdravného pobytu v horách. Usedl na pohovku. Do kuchyně přibyl člověk s kamerou. Jim pořizované záběry byly přenášeny na bílé plátno nad tunelem. Devítiletý synáček s bandáží na choré noze Eyolfek (Antonín Šitavanc) vtrhl do vzdálené místnosti a projevoval radost ze setkání s otcem. Dováděl a dožadoval se pozornosti… Hlasy se slévaly v nesrozumitelný skřípot. Do kuchyně vešla do hader zabalená starší žena (Marie Ludviková) a nabídla odchyt krys. Tuto, pro děj důležitou epizodu, kameraman rozostřil. Na plátně se zjevilo jakési surrealistické monstrum…

Holohlavý muž Borgman projevoval náklonnost snad k Astě. Možná k Eyolfkovi. FOTO MARTA SOBOTKOVÁ

V kuchyni zavládl pohyb… Holohlavý muž Borgman (Jiří M. Valůšek) projevoval náklonnost snad k Astě. Možná k Eyolfkovi. Asta asi ke spisovateli, svému bratru Albertu Almersovi.

Kameraman byl dominantní… V detailech kamery se dala rozpoznat Almersova vyhaslost a nespokojenost. Ritina živočišná touha po manželově objetí také. Nebylo jednoduché dešifrovat vzdálené dění dramatu „bezkontaktního“ divadla.

Nebylo jednoduché dešifrovat vzdálené dění dramatu „bezkontaktního“ divadla. FOTO MARTA SOBOTKOVÁ

Paní Rita nasypala pokrájená jablka do mixeru a stroj je počal drtit… Nepříjemný zvuk vibroval divadlem… Do kuchyně dorazila zpráva, že se Eloyfek utopil. Otevřely se dveře, prudké světlo řízlo diváky do očí. Na štěrk vyběhla zoufalá matka Rita. Upadla a v bolestných křečích se svíjela. Vířila kol sebe oblaka světélkujícího prachu…

Prach usedal, dům v dáli i projekční plátno temněly… Nic se nedělo… Šokované obecenstvo dlouhou chvíli nechápalo, že je meziaktní přestávka…

Malba Alexeje Kljujkova k inscenaci Eyolf v HaDivadle. Repro HaDi

Ptal jsem se Josefa Kovalčuka, jednoho ze zakladatelů HaDivadla, co na představení říká. Pokrčil rameny a smutně poznamenal: Nová estetika. Jsme staří…

Ve druhé části se režisér Ivan Buraj rozhodl osudy a hrdiny Ibsenova dramatu divákům přiblížit. Přesunul dění na jevištní prostor před diváky. Asta odkryla doposud nehybnou hromadu. Pod plachtou byl skrytý stůl. Usedla na židli vedle bratra Alberta. Sourozenci hovořili o smrti Eyolfka. I o tom, že kdyby se narodila Asta jako kluk, byla by se jmenovala Eyolf… Herecký projev obou je jemný, realistický, tichý…

Zdrcený Almers se vrhal na sestru, bral ji do náruče a bránící se Asta ze všech sil křičela. FOTO MARTA SOBOTKOVÁ

Následný manželský rozhovor Alfreda a Rity o tom, kdo z nich dvou může za smrt synka Eyolfka, končil prudkou hádkou. Působivá je scéna Alfredova duševního rozpoložení, ve které nešťastný spisovatel běhá zahradou od ničeho k ničemu jako šílenec a postupně se obnažuje. Vzrušující podívanou připravila režie i v následném setkání Alfreda s Astou. Zdrcený Almers se vrhal na sestru, bral ji do náruče a bránící se Asta ze všech sil křičela.

Na prostřídávání dějových sekvencí používal režisér světelné clony, jež určovaly temporytmus představení.

I další dialog režisér řeší metodou narůstání polohy napjatého klidu do propuknutí emocí. Stavitel cest Borgman své vyznání Astě vykřičel. Asta opouští bohatý dům manželů Almersových i ctitele Borgmana. Nešťastný pisatel knihy o odpovědnosti člověka Alfred za ní křičí: Prcháš přede mnou….

Herecký projev obou je jemný, realistický, tichý… FOTO MARTA SOBOTKOVÁ

 

Nekonečně dlouhá je závěrečná meditace manželů, jak to bude v jejich životech dál. Alfred chce odejít do hor, Rita naopak hodlá vzít do domu všechny vesnické chudáky a zabydlet jimi Eyolfkovy pokoje. Bude nadále utrácet své zlato a své lesy.

Seděli v zahradě u stolu, popíjeli víno. Rozhovor, bohatý na pauzy, byl dělen několika zatměními. Rita zvolá: Budu pomáhat chudým… Alfred řekne: Budu pomáhat…

Běhali zahradou a z domu vynášeli různé předměty. Na stůl položili notebook. Z bedny se rozkutálela jablíčka. Alfred se do jednoho zakousl. Shůry se začaly sypat zlaté lístky…

Režisérova podoba návratu do ráje… Snad… FOTO MARTA SOBOTKOVÁ

Vydechl jsem. Režisérova podoba návratu do ráje… Snad…

Jel jsem tramvají a přemýšlel nad slovy Josefa Kovalčuka: Nová estetika.

Nu, řekl bych, experiment naplněný hereckými výkony Lucie Andělové, Agáty Kryštůfkové, Matěje Nechvátala, Jiřího M. Valůška a Marie Ludvíkové

O režii Ivana Buraje se zajisté bude diskutovat dlouho…

Brno – Komín, 20. 11. 2017

HaDivadlo, Brno – Henrik Ibsen: Eyolf. Překlad: František Fröhlich, režie: Ivan Buraj, dDramaturgie: Matěj Nytra, výprava: Antonín Šilar a Ivan Buraj, asistentka výpravy: Karolína Srpková, kameramani: Matěj Nytra a David Matuška, úprava hudby: Pavel V. Bolka. Hrají – Alvers: Matěj Nechvátal j.h., Rita: Lucie Andělová, Asta: Agáta Kryštůfková, Borgman: Jiří. M. Valůšek, Krysařka: Marie Ludvíková, Eyolfek: Antonín Šitavanc j.h. Premiéra: 16. 11. 2017. v rámci 43. sezony HaDivadla Věčný návrat – Krize budoucnosti.

  • Autor: Jaroslav Tuček
  • Publikováno: 03. prosince 2017

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 290)

  1. Josef Pelikán

    Díky
    za výmluvnou divadelní recenzi. Už vím, na co asi nepůjdu. Závažných témat je plný svět a umělé mučivé scény těžké k chápání mě nelákají.

    05.12.2017 (12.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,