Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Marek Pivovar: Jak si žijeme na severu

Festivalu OST-RA-VAR je letos dvacet let. Vznikl v roce 1997 a u jeho zrodu stál dramaturg Národního divadla moravsko­slezského Marek Pivovar. Položili jsme mu několik otázek jako jednomu z otců zakladatelů.

Proč jste založili OST-RA-VAR? Jak se rodil projekt festivalu?

S nápadem na festival přišel tehdejší šéf činohry Juraj Deák, zpočátku měl ovšem na mysli festival činohry NDM. Režisér Radovan Lipus navrhl doplnit akci o další ostravská divadla a já jsem přišel s hodnotícími semináři. U vzniku festivalu byla ještě kolegyně dramaturgyně Alice Taussiková, která vládne vrozeným skepticismem a korigovala některé naše další (lehce šílené či nereálné) nápady. Načasování nebylo náhodné: z mateřské dovolené se vracela tajemnice činohry NDM Hana Spurná, o níž jsme tušili, že dokáže celou akci organizačně zvládnout. A důvody? Ty jsou stejné i po dvaceti letech: málokterý kritik s celostátní působností přijede do Ostravy jen tak na premiéru. A to i přesto, že z Prahy už to vlakem netrvá pět hodin, ale tři, z Brna jen dvě a nějaké drobné a z Olomouce by to šlo dojet i na kole.

Na co z prvního ročníku OST-RA-VARU nelze zapomenout?

Na úžas ve tvářích většiny hostů. Netušili, o co dlouhá léta přicházeli – protože kvality ostravského divadla se samozřejmě nezrodily s festivalem, ten je „pouze“ odhalil. Jako perličku rád doplňuji vstup nejmenované kritičky do klubu v Divadle Jiřího Myrona s otázkou: Tak jak se tady na severu máte?, a okamžitou reakci Radka Lipuse, který nelenil, přinesl mapu a ukázal oné dámě, o kolik kilometrů leží Praha severněji Ostravy.

K jakým změnám, a proč, v průběhu festivalu došlo?

Na vlastní žádost festival opustilo Divadlo loutek, naopak přibyla Stará aréna. Důvody Divadla loutek nemohu vysvětlovat já, Stará aréna se z pohrobka přípravného centra kandidatury Ostravy na město kultury proměnila v čile fungující organismus, který je na cestě k postupné profesionalizaci. Ubyl jeden hodnotící seminář, místo něho jsme přidali tematický – chceme, aby se na festivalu nemluvilo jen o uvedených inscenacích, ale také o tématech širších. A každý správný festival by měl mít svůj off-program, máme ho tedy i my. Ukazuje alespoň vzorky toho, co vzniká v ostravském divadle mimo profesionální scény.

Proslulé semináře opřené o názory kritiků a vysokoškolských učitelů na jedné, a o názory studentů divadelněvědných oborů na straně druhé se už dlouho nemění – znamená to, že se model hodnocení pro účely ostrav­ských divadel osvědčil?

I semináře se proměňují – například v posledních letech nehodnotí jen kritici, pedagogové a studenti, ale také mimoostravští divadelníci. Většina z nás pořadatelů se shodla v názoru, že úroveň seminářů by měla být vyšší – a metodou pokusů a omylů se k tomu snažíme přispět. Je jasné, že bezprostředně po zhlédnutí představení – a uprostřed hektického festivalového běhu – není jednoduché formulovat vytříbené soudy, ale míra přiblížení se k nim by dle našeho názoru měla být přece jen vyšší – zvlášť, když se nemůžeme zbavit dojmu, že před deseti až patnácti lety tomu tak bylo.

Co přináší hodnocení inscenací vedení divadel, režisérům, hercům a dalším tvůrcům inscenací?

To je velice různorodé. Někdo na semináře nechodí, někdo tvrdí, že mu nedávají nic, nebo ho jen rozčilují – a někdo se snaží oddělovat zrno od plev a zrno pak přidávat při pečení svých dalších opusů a plevy vlastní odhazovat. Ať se to komukoli z nás líbí, nebo ne, názory zaznívající na seminářích pronášejí diváci o něco poučenější než ti „běžní“a stojí za to jim naslouchat. I s tím rizikem, že člověk uslyší, s prominutím, úplnou kravinu, protože nikdy neví, kdy se naopak objeví tvrzení, které mu něco dá.

Co jste si z nich odnesl vy?

Pokud jde o mne, byl jsem asi osm let, řečeno s Radovanem Lipusem, „na posedu“, kritiky jsem psával, což, když jsem později „slezl mezi zvěř“, vedlo k posunu prahu bolesti, takže v přijímání ran jsem malinko odolnější.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 28. prosince 2016

Komentáře k článku: Marek Pivovar: Jak si žijeme na severu

Komentáře k tomuto článku byly uzavřeny.


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,