Možná nikdy nerozprostřu větve a nevyženu haluze. Jednoho dne se z mého bytí a jednání uvolní vůně, proměním se v květinu a budu docela málo, jen jakoby pro vlastní potěšení vonět, a pak svěsím hlavu, napsal v roce 1908 ve svém románu Jakob von Gunten.">

Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Jsem nízký jako květiny…

Možná nikdy nerozprostřu větve a nevyženu haluze. Jednoho dne se z mého bytí a jednání uvolní vůně, proměním se v květinu a budu docela málo, jen jakoby pro vlastní potěšení vonět, a pak svěsím hlavu, napsal v roce 1908 ve svém románu Jakob von Gunten. Ein Tagebuch (česky vyšel poprvé až v roce 2005) švýcarský prozaik Robert Walser, dnes považovaný za předchůdce existenciálně bolestných textů Franze Kafky. Posledních dvacet sedm let svého života (zemřel 1956) strávil v psychiatrické léčebně.

Ivana Uhlířová v monodramatu on není jako on FOTO MARSHA GINSBERG

V roce 1998 vydala v časopise Theater heute rakouská dramatička Elfriede Jelinek monolog on není jako on (er nicht als er), ve kterém se ve dvanácti obrazech – jakémsi nekonečném proudu introvertních, Walserovými texty a jeho osudem inspirovaných myšlenek – věnuje úvahám a otázkám o podstatě lidské identity v neproniknutelném, či spíše nepoznatelném světě vnějšího i vnitřního „Já“. Obraz sedmý je přímou citací Walsera: Nenajdete mě ve mně, ale když se snížíte na všechny čtyři, můžete mě s radostí navštívit! Jsem nízký jako květiny, kterým je také jen omezeně dovoleno pohybovat se za pomoci větříku. Německá režisérka Katharina Schmitt s dramaturgem Janem Horákem inscenují Jelinekové text, původně určený více osobám, jako monolog. V betonových zdech pražské MeetFactory jej s obrovskou empatií, až krvácivou křehkostí tenkého, drceného skla s neuroticky napjatou niterností interpretuje Ivana Uhlířová.

V prázdném prostoru visí ze stropu řada klád-stromů. Občas se pohnou, neboť končí asi deset centimetrů nad úrovní podlahy. Na zemi je ještě prázdná židle, několik skleniček, pár pohozených papírů a spadané listí. Uhlířová v starosvětském zašlém kostýmu se zpovídá, jako by stála před Bohem. Anebo spíš jako autista, který říká to, co žije, a žije to, co říká. Každý obraz – výstup je jinak zabarvený, jinak interpretovaný. Civilně, naléhavě, apaticky, sebezpytně, vyzývavě, rezignovaně, bolestně. Jako bychom sledovali drama postupného poznávání (ne)smyslu bytí, komunikace, aktivity. Uhlířová prochází prostorem, stojí vepředu a mluví přímo do diváků, sedí na židli a chvěje se. Obléká si svetr a odchází dozadu, kde jí není téměř vidět. Slyšíme jen hlas. Přichází k jakési „večeři v listí“ – skleničkám na kraji scény – chce se napít. Sklo jí padá z rukou a herečka se ocitá na zemi. Jako zraněná bytost. Jako spadlý podzimní list mezi temnými kmeny stromů. Je to svým způsobem mnohohlasný chorál jediného bolestného hlasu, jediné bytosti. Kontemplativní inscenace neobaleného nervu života. Na konci mizí bytost – zpovědník bez velkého povyku, intenzitou neodpovězených otázek jakoby umlčena, zpět mezi stromy. Temná scéna ještě víc ztemní a divák zůstává sám, opuštěn.

Na náhrobku v Herisau má Walser vytesáno do mramoru: Jdu si svou cestou, ta mě vede v dál, domů; a tam, bez velkého povyku a umlčen, ležím stranou. Walserovský Jelinekové text dostal adekvátní pražské zhmotnění.

MeetFactory Praha – Elfriede Jelinek: on není jako on. Překlad Barbora Schnelle, režie Katharina Schmitt, scéna Marsha Ginsberg, hudba Nick Gill, dramaturgie Jan Horák. Premiéra 4. listopadu 2011. (Psáno z reprízy 11. prosince 2011.)

  • Autor: Vladimír Hulec
  • Publikováno: 25. ledna 2012

Komentáře k článku: Jsem nízký jako květiny…

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 6/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 3.–3. 4. 2017

Číslo 6/2017 (21. 3.–3. 4. 2017)

Obsah čísla 6/2017

Slovo ...

Téma?

Jako čtenář českých divadelních...

Sukces měsíce

M. Kunze, S. Levay: Rebecca

Národní divadlo moravskoslezské...

Dotazník

Marka Míková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Komedie aneb Zpět do vlídné...

Rada hlavního města Prahy rozhodla,...

Fejeton

Homo ludens aneb Člověk bez...

Po nějaké době se vracím na stránky...

Názor

Manipulace a neznalost Jana...

V úvodním textu DN č. 5 nazvaném O...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Muzikál Srdcový král pražského...

Kritika

Faustovo prokletí

Faustovo prokletí Hectora Berlioze je v...

Ideál ženy v zrcadle

Letošní sezona v Městském divadle v...

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před...

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v...

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie...

Tam, kde včera znamená...

Bolek Polívka (dále pro přehlednost...

Nečitelná láska paní...

Jen několik měsíců po vydání...

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí...

Smějící se bestie Tomáš...

Tomáš Dianiška je bůh. Tedy podle...

Modernismus a avantgardismus ...

Když jsem vstoupil do provázkovského...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 6/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Šimon Dominik: Nezačínám...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Je čas uvést věci do pohybu

Rozhovor s novými šéfy činohry a...

Kontext

Akademie v mantinelech...

Poslední únorovou neděli se v Los...

Kulatý stůl Divadelních...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Výstavy – výstavy –...

Národní muzeum informuje

Nejlepší herec nemusí...

Herecká asociace informuje

Podoby: Nevyžádaný dopis...

Píšu ti milá, jaks správně poznala,...

Divadlo Antonína Dvořáka...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Maxim Didenko: Divadlo je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Vladimíre, děkuju

Vladimír Vašut byl taneční kritik a...

Zemřeli

Vladimír Vašut (26. 3. 1931 Dolní...

Výročí

Výročí 1.−15. dubna

Riedlbauch Václav, skladatel (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Prokletí

Osmnáctého února měla ve...

Expert – manifest

Příloha

Události z historie školy

1945 d dekretem prezidenta republiky...

Doctores honoris causa JAMU

Janáčkova akademie múzických umění...

Devět „nej“ brněnské...

Janáčkova akademie múzických umění...

Anketa s výraznými...

1. Jak vzpomínáte na studia, co jste...

Kalendář akcí k oslavám /...

24. března / Divadlo na Orlí...

Moderní vysoká škola s...

Vládním zákonem z 12. září 1947...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 6/2017



Obsah,