Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Joan Brehms se vrací domů

Joan Brehms (1907–1995) je v České republice respektovaným umělcem. Je mimo jiné spoluautorem konceptu českokrumlovského Otáčivého hlediště. V rodném Lotyšsku byl však do této chvíle zcela neznámý. Pokouší se to změnit výstava Národního muzea s názvem Joan Brehms – scénograf, architekt, malíř, která byla otevřena 16. září v Brehmsově rodném městě Liepāja za účasti lotyšské ministryně kultury Dace Melbārde.

Výstava představuje Joana Brehmse jako komplexní uměleckou osobnost. Ukazuje jeho scénografie pro divadla v Lotyšsku, Polsku, Německu a v neposlední řadě pro Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, kde strávil druhou polovinu svého života. Charakteristická je pro jeho tvorbu práce s původně nedivadelním prostředím, zaujmou také vrcholné realizace z šedesátých let, využívající dynamické, osově vychýlené kompozice a kontrastní svícení.

Architektonický oddíl výstavy seznamuje návštěvníky s Brehmsovými experimenty s divadelním prostorem. Ty jsou ojedinělým průnikem mezi dvěma výraznými trendy první poloviny 20. století. Na jedné straně to jsou variabilní divadla, propagovaná avantgardou v čele s Bauhausem, jenž Brehmse během jeho studií v Německu výrazně ovlivnil. Na druhé straně jsou to přírodní amfiteátry řeckého typu. Vrcholem Brehmsovy tvorby je projekt Polydimensionalu z konce šedesátých let upomínající na Gropiovo Totální divadlo.

Výstava představuje Joana Brehmse také jako malíře a grafika. Snad i proto, že musel několikrát změnit domov, zaměřuje se Joan Brehms ve své volné tvorbě na více méně realistické krajinomalby, které vypichují podstatné rysy a atmosféru konkrétního prostředí. Jako by se pokoušel ohledat a pochopit místa, která navštívil. Časté jsou výjevy z jižních Čech či ze Šumavy.

Objevná nebyla výstava pouze pro lotyšskou stranu, ale práce na ní přinesla řadu nových poznatků i nám autorům. Za pomoci Brehmsových příbuzných a jejich obsáhlého archivu se podařilo rekonstruovat první polovinu umělcova života, která není u nás příliš známá. Vystaveny byly jeho práce z třicátých a čtyřicátých let pro divadla v Liepāji, Rize, Vratislavi, Gdaňsku, Břehu či Brandenburgu. Podařilo se vypátrat také Brehmsův liepājský rodný dům.

Výstavu ve foyer Koncertního sálu Velký jantar je možné navštívit do 31. října, poté se přesune do Divadelního muzea Eduarda Smiļģise v Rize a na jaře roku 2018 snad i do České republiky.

  • Autor: Vojtěch Poláček
  • Publikováno: 05. října 2017

Komentáře k článku: Joan Brehms se vrací domů

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,