Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Chraňme důstojnost herecké profese

V uplynulých dnech jsem dostal na stůl reakce paní Olgy Čuříkové (legendární redaktorky ČT) a Marie Hradecké (archivářky ND). Protože otevřeně sdělily, co si myslí o komerční produkci, a protože postoje Herecké asociace jsou shodné, přeposílám je do této rubriky s tím, že HA bude i nadále chránit tradiční hodnoty herecké profese:

Dostala se mi do rukou kniha, kterou vydalo nakladatelství XYZ pod názvem Kdo se bojí Jiřiny Jiráskové? s podtitulem Nemělo by se to říkat, ale…, kterou sepsala paní Zdena Šírová. Paní, která byla jednou z mnoha těch žen, které se u nemocné Jiřiny Jiráskové střídaly a usnadňovaly jí poslední chvíle života. Nebylo to nezištné, dostávaly od Jiřiny zaplaceno a jak vidno, tato paní ještě zpeněžila svoji „službu“ vydáním shora uvedené knihy. Velmi se mne tato absolutní absence úcty k mrtvé dotkla. Podle občanského zákona vlastně ani nemohu uplatňovat právo na ochranu osobnosti zemřelé, protože jsem nebyla v žádném příbuzenském vztahu k ní, ale velmi ráda bych nějakou formou očistila alespoň v morální rovině štít, tvorbu a život naší paní Jiřiny Jiráskové. Tou knihou totiž paní Šírová, která Jiřinku ani neznala (až posledních pár měsíců před její smrtí), se chce ona a její syn David Šír zviditelnit na mrtvé legendě našeho divadla…(O. Č.)

Jedna z pečovatelek Jiřiny Jiráskové vydala knihu, ve které popisuje do detailů všechny hrůzy spojené se stomií, kouřením, alkoholem, nenáladami atd. Prostě člověk, který by měl morální zábrany, tak to nenapíše, ale ona napsala naprostý bulvár (i když má reálné kořeny) a bulvární tisk se toho hned samozřejmě chytil a ty pikanterie z posledních chvil nemocného člověka uveřejňuje. Jsou tam věci, které slušný člověk nedá na papír. Jiřina se už nemůže bránit a Olga (která s ní prožila život od roku 1960) by chtěla alespoň nějaký morální odsudek tohoto skutku. Je mi jasné, že knihu vydala ta paní hlavně, aby na mrtvé Jiráskové zviditelnila svého synáčka Davida Šíra (imituje Felixe Holzmanna), ale ráda bych Olgu uklidnila alespoň nějakou „morální fackou“. (M. H.)

Co dodat? Apeluji na odpovědné redaktory a vydavatele knižních vydavatelství, aby opět zařadili do svých firemních kodexů: morálku, úctu, etiku. Není nic horšího pro společnost, když se pro zisk a osobní prospěch autora obětuje bezmocný, umírající, nebo dokonce nedávno zemřelý umělec, který se už nemůže bránit. Velmi se mne tato absolutní absence úcty k mrtvé dotkla. Z pozice prezidenta Herecké asociace apeluji na odbornou veřejnost, aby se opět do našeho života vrátily pojmy: čest, úcta, tolerance, protože ti, o kterých jsou podobné knihy vydávány, se již nemohou bránit, a přitom celý svůj život této společnosti odevzdávali svůj talent, své zdraví, radost. Odsuňme podobné pisálky na okraj společnosti. V tomto smyslu se vyjádřím v reakci k vydavateli. Velmi nás v Herecké asociaci zajímá i váš postoj – názor čtenářů.

Jiří Hromada

  • Autor: Herecká asociace
  • Publikováno: 13. listopadu 2013

Komentáře k článku: Chraňme důstojnost herecké profese

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Burza

Zahraničí

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,