Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Hamletovská love story

Málo hranou operu Hamlet nenapsal Ambroise Thomas podle Shakespeara, libreto mu připravili Michel Carré a Jules Barbier podle divadelní hry Alexandra Dumase a Françoise Paula Meurice z roku 1847. Tedy podle romantického pojetí Hamleta, v němž je nejdůležitější duchařina a sentimentálně tragický příběh lásky Hamleta s Ofélií – on zůstane naživu a je odsouzen vládnout. Skladatel využil možnost napsat velkou, pěvecky virtuózní scénu šílenství a smrti Ofélie, jaké tehdy byly ve velké oblibě. Jana Sibera zvládla mistrně vražedný part a právem sklidila největší ovace ostravského publika, které bylo inscenací nadšeno. Také jsem se nechal střídmě dojmout.

„Být, či nebýt, ach záhado! Zemřít! Spát! Spát!“ Romantický rozervanec Hamlet (Thomas Weinhappel) neví, co si počít FOTO MARTIN POPELÁŘ

„Být, či nebýt, ach záhado! Zemřít! Spát! Spát!“ Romantický rozervanec Hamlet (Thomas Weinhappel) neví, co si počít FOTO MARTIN POPELÁŘ

Ne že bych horoval pro francouzské sentimentální kusy. Dramaturgie se však nebála z obsáhlé partitury vystříhat poutavý dramatický příběh založený na logickém vývoji událostí a na průzkumu psychických trablů postav. Bratrovrah Claudius tu sám činí pokání ve své největší árii a smrt z ruky Hamleta přijímá jako rozhřešení. Martin Gurbaľ postavu coby směsici touhy po moci, po švagrové, strachu a výčitek svědomí podal věrohodně, dlouho jsem od něho také neslyšel tak krásné legato, jako když se obří soše zavražděného bratra Claudius vyznával z vraždy. Není divu, že za sochou schovaný Hamlet v té chvíli nemohl trestat. Zato své matce Gertrudě hned poté vmetl do tváře veškerý vztek a pohanu. Zazpívala ji a jednáním vystihla dokonale Janja Vuletic jako poddajnou loutku, chladnou vůči zavražděnému manželovi.

Z Hamleta učinil Thomas Weinhappel rozmáchlými gesty a plavnými pohyby romantického rozervance jak z učebnice. Na témbr jeho trochu utopeného hlasu jsem si musel zvyknout, ale výsledek byl exkluzivní. Pěvci pomohla i jeho vizáž ztepilého mladého muže, je si jí správně vědom. Především však věcně reagoval na situace, na partnery – dala se poznat pevná režijní ruka Radovana Lipuse.

Ten v opeře debutoval. Dřívější nabídky odmítal pro jinou práci zvláště v televizních „šumných“ seriálech. V nich, myslím, dopracoval schopnost střídat věcné sdělení s teatrální demonstrací, což nyní vrchovatě zužitkoval v opeře. Připomněl mi nejlepší operní režie Jozefa Bednárika, založené na stejném kontrastu stylů a prostředků v analogickém francouzském repertoáru, jen je Lipus uměřenější, racionálnější, zdrženlivý vůči líbivému řešení. Takovým ohromil pouze ve vrcholné scéně – poetické, výtvarně opulentní a pečlivými narážkami připravené smrti Ofélie! Lipus neváhal její snovou atmosféru doladit symbolickými tanečními, či spíše pantomimickými doprovodnými postavami. Baletní scény zrušila už dramaturgická úprava a Igora Vejsadu nechal režisér jen pohybově dotvořit jevištní dění. Nejvíc jsem ocenil promyšlené střídání stylů v precizně vypracované herecké souhře – zcela přirozeně pěvci podle potřeby postavy demonstrovali, psychologicky vyhrávali i artistně přehrávali. Lipus je dokonce občas nechal v obvyklých „operáckých“ postojích – i ty mohou být účinné coby součást promyšleného celku.

Bez perfektně připraveného sboru a stylového hudebního nastudování Tomášem Braunerem by to ovšem nešlo. Zkrátka se hodně zadařilo! A Lipuse bych hned přemlouval na další operní režii.

Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava – Ambroise Thomas: Hamlet. Opera o pěti dějstvích, hráno ve francouzském originále s titulky. Hudební nastudování Tomáš Brauner, režie Radovan Lipus, scéna David Bazika, videoprojekce Otakar Mlčoch, kostýmy Eva Kotková, pohybová spolupráce Igor Vejsada, sbormistr Igor Galatenko, dramaturgie Eva Mikulášková. Premiéra 3. března 2016.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 15. března 2016

Komentáře k článku: Hamletovská love story

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,