Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Došlo do redakce

    RR Rozhovory

    Revolver Revue 2016, 776 stran

    Celých 776 stran a 1‚39 kilogramu (mohu-li věřit své kuchyňské váze) – tolik zabralo v knižní podobě dohromady 83 rozhovorů vydaných v Revolver Revue a její Kritické příloze v letech 1985–2016. Takovým výborům se říkává opulentní, což odpovídá i rozsahu jednotlivých rozhovorů, který dalece přesahuje dnešní magazínovou normu. Je to ovšem koneckonců logické – z české kultury (kniha se pohybuje napříč uměleckými druhy, ale zdaleka nejsilnější zastoupení mají výtvarníci) jsou zde zpovídány většinou osobnosti pohybující se stranou mediálního mainstreamu, ne-li mediálního provozu vůbec; pro řadu zpovídaných jde zřejmě o první (a poslední) takto rozsáhlou možnost k výpovědi, rozhovory mají tudíž často životopisně-bilanční ráz. Při tomto je s podivem, jak málo „užvaněná“ celá kniha je: mluví se tu obšírně, ale k věci. Úctyhodné završení dlouhodobého kulturního projektu – přes množství autorů rozhovorů a více než třicetiletý rozestup mezi vznikem prvního a posledního je to celistvá kniha. A jako všechny knihy graficky pojednané Viktorem Karlíkem je potěšením i na pouhý pohled. Divadelníků zde mnoho zahrnuto není, ale dva zásadní rozhovory tu najdeme – s Josefem Topolem (Zbyla na mne slova) a Jindřichem Černým (Věci nabraly rychlý spád). JAŠ

    Jana Orlová: Újedě

    Větrné mlýny, 82 stran

    Sperma / v mých rukou v mých vlasech / sperma muže kterého miluji / sperma muže kterého opouštím… Újeď je specializovaný termín z oblasti myslivosti. Jedná se o návnadu, na kterou myslivci lákají zvířata, a pak z posedu, který se obvykle vyskytuje v bezprostřední blízkosti, zvířata pozorují a střílejí. Druhá básnická sbírka performerky Jany Orlové je obdobným „střílením z posedu“ – autorka cílí na sebe samu, na své citové i tělesné běsy. Zraňuje se až na sám práh tělesné i psychické bolesti, často se silným erotickým podtextem. Navazuje tak na typ poezie, kterým u nás v padesátých letech proslula básnířka z okruhu Egona Bondyho Jana Krejcarová. hul

     

    Bombarďák: 3FO3

    CD Indies Scope, 37:10 min.

    Bombarďák je název hudebně-divadelní skupiny, jejíž počátky se vztahují ke kapele 3B. Bombarďák, beatboxer a protagonista prvního alba skupiny Bongo BomBarďák, se stal nejprve inspirací pro dětskou hudebně-divadelní inscenaci Příhody kluka BomBarďáka!, která měla premiéru na festivalu Colours of Ostrava v roce 2012. Autor projektu i všech textů na albu Jiří Jelínek tvoří kapelu společně s hercem Michalem Daleckým a hudebníky Matějem Pospíšilem a Filipem Nebřenským, kteří jsou autory hudby. Skladby z původního představení vyšly na albu Písničky kluka BomBarďáka v roce 2013 u Indies Scope. Od té doby Bombarďák odehrál více než stovku koncertů a představení po celé republice. A nyní přichází s podobně „ulítlými“ dětskými písničkami na albu nazvaném 3FO3. Tak akorát akordů, tak akorát textu a 19 hitovek. Ať jste posedlí folkem nebo punkem, skáčkem nebo fráčkem, na albu najdete přesně vyváženou kombinaci hudebních stylů. To vše s nepostradatelnou lehkostí okořeněné texty Jirky Jelínka, který glosuje svět rodičů a dětí. Rozvíjí typ dětské hudební poezie plné ironie a rošťáckého humoru Ivana Mládka, divadelní skupiny Sklep či kabaretu Kašpárek v rohlíku.hul

    Žo Langerová: Žila jsem s oddaným komunistou

    Prostor, 244 stran + 40 stran fotografické přílohy

    Žofie Langerová byla původem budapešťská Židovka, která se před válkou provdala za slovenského levicového intelektuála a přesvědčeného komunistu Oskara Langera. Koncem třicátých let odjeli i s malou dcerkou do USA, odkud se po válce na popud Langerových komunistických přátel vrátili na Slovensko. Langer působil jako střední komunistický kádr na ÚV KSS a jako náměstek jednoho výrobního podniku. Po zatčení v roce 1951 byl donucen svědčit proti Slánskému a sám byl odsouzen v jednom z pobočných procesů na 22 let. Zatímco on zůstal do konce života přesvědčeným komunistou, bojujícím za očištění svého jména a soudní rehabilitaci, Langerová přišla o veškeré iluze hned v roce 1951, kdy na ni a její dvě děti plně dopadla šikana režimu, vyhazov z práce a bytu, vystěhování z Bratislavy atd. Své paměti autorka napsala v průběhu pražského jara ještě před ruskou okupací (po srpnu 1968 emigrovala a se svými dcerami se usadila ve Švédsku, kde v roce 1990 zemřela). Poprvé vyšly anglicky v Londýně v roce 1979, přeloženy byly do francouzštiny, švédštiny, slovenštiny (2007) a dalších jazyků. Nyní vycházejí poprvé česky v pečlivě připraveném vydání a překladu (z angličtiny) Josefa Moníka. Působivý autentický pohled na šílenství a hrůzy komunistického režimu po roce 1948, které je třeba znát každému, kdo by o podstatě tehdejší moci pochyboval. Dramatizace knihy pod názvem Tenkrát v Bratislavě v interpretaci Slovenského komorního divadla z Martina (režie Patrik Lančarič) byla hostem letošního Palm-off festu (psali jsme o ní v DN 19/2017).hul

    • Autor:
    • Publikováno: 14. prosince 2017

    Komentáře k článku: Došlo do redakce

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,