Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Ilustrativní týpci

    Je to tak chytré a zručné, až je to o ničem. Tímto skoro bonmotem by se dala shrnout nová inscenace Divadla Na zábradlí zvaná Dobří chlapci. Nikoli náhodou její hlavní tvůrce, autor textu režie i scénografie David Jařab, shrnuje v programu svůj vklad pod iniciály DJ, což je také označení pro „dýdžeje“. Dýdžej na svém pultu míchá a přetváří hudební tracky jiných.

    Inscenace Dobří chlapci diváky nepřekvapuje jen scénografií… FOTO KIVA

    U Šéfa, Politika, Podnikatele a Biskupa, čtyř hlavních figur inscenace, jimž sekundují Anna a Marie (první z těch žen má funkci katalyzátoru, druhá funkci stafáže), máme od prvních minut jejich pobytu na scéně silný pocit, že jsou to staří známí, mnohokrát vidění a slyšení vypráskaní týpci, u nichž je rychle jasno – a také se na tom v průběhu inscenace prakticky nic nezmění. S uspokojením, jež nemusí mít daleko k rozkoši, sledujeme, jak si s tím Jiří Vyorálek, Miloslav König, Ivan Lupták a Jakub Žáček (plus Johana Matoušková a Petra Bučková) pohrávají, jak jim to hezky jde.

    Dýdžej DJ také navrhl efektní scénu s bazénkem, v němž se týpci cachtají, a někdy voda docákne až do prvních diváckých řad. To je první, hlavní plán scény; druhý, zadní plán tvoří prosklená příchozí chodba s velkým nástěnným krucifixem, vedle něhož je pověšena cedulka s nápisem oblíbeného fotbalového klubu (tuším Reggina Calcio) – jak si vzpomenout na seriál Mladý papež a zbožňování klubu FC Neapol kardinálem Voiellem! Třeba dodat, že scéna navržená DJ natolik zapadá do scénografické estetiky utvořené Na zábradlí v éře tria Štědroň–Viceníková–Mikulášek, až se pravidelnější návštěvník tohoto divadla diví, že autorem není kmenový scénograf Marek Cpin.

    Kruciální okamžik inscenace vychází jako ryze spekulativní, byť – a to je velký, základní paradox Dobrých chlapců – vychází z reálné situace: co by čtyři vyčůraní týpci dělali, kdyby je papež exkomunikoval? Ano, papež František v roce 2014 skutečně vyobcoval z katolické církve příslušníky organizovaného zločinu. Ale hovory a chování zmíněného dýdžejova kvarteta jsou pražskou představou o italském jihu, a to člověk nemusí zrovna žít na Sicílii, aby to mohl posoudit. Že by tihle týpci zaslechli v TV Františkův projev a rázem se jim převracely životy? Tomu nemůže věřit ani DJ. Jako „pedagogický“ model to může fungovat, budiž, ale v podstatě je tu přání otcem dramatu.

    Nechci Dobré hochy shazovat a namistrovaně je cupovat. Pouze s krotkým vyhrocením zde formuluji své dojmy, které by se také daly shrnout do sousloví smutek z bezradnosti. Je totiž velmi obtížné lapit a transformovat, to si uvědomuji, aktuální tekutou a vše relativizující realitu do „tradičního“ dramatického tvaru. To je vidět na Dobrých chlapcích nebo souběžně také na Strážcích občanského dobra 2, novém kusu Petry Hůlové, který měl v režii Adama Svozila pár dní nato premiéru v pražské MeetFactory.

    Konflikty nejdou ani u Jařaba, ani u Hůlové z hloubi jednotlivých postav, z jejich vnitřního zápasu. Konflikty se tu uskutečňují prakticky výlučně jen „vnějškově“, pomocí prototypů, stereotypů, vzorných reprezentantů určitého postoje a dané society. Výsledkem je ilustrování a utvrzení společenských vzorců, paleta, nikoli drama. Je ovšem otázkou, nakolik to, co „postaru“ myslíme dramatem, je vůbec vydestilovatelné z nynější reality, nadto ušmudlané reality zdejší. Protože, ruku na srdce, jaký původní český dramatický, aktuálně napsaný text, inscenovaný na tuzemských jevištích v posledních letech, by se dal bez uvozovek či závorek označit za čistokrevné drama?

    Hodnocení: 3

    Viz také recenzi Jana Motala Chlapci pomalu pečení

    Divadlo Na zábradlí, Praha – DJ: Dobří chlapci. Scénář, scéna a režie David Jařab, dramaturgie Petr Štědroň, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Jakub Kudláč. Premiéra 8. června 2018.


    Komentáře k článku: Ilustrativní týpci

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,