Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Feste. Jesle.

Divadlo Feste i ve své poslední inscenaci Dítě. Člun. naplňuje svůj program divadla společensky „palčivých“ témat. Tentokrát je to problematika rodičovství a nástupu dítěte do jeslí. Divadlo ke spolupráci oslovilo norského dramatika Fredrika Brattberga, jehož Návraty ve Feste loni inscenoval Tomáš Sýkora. Brattberg pro divadlo napsal původní hru o třech postavách, kterou Feste uvádí v překladu Karolíny Stehlíkové. Dítě. Člun. je docela vtipnou hříčkou, zachycující den, kdy rodiče dávají své osmnáctiměsíční dítě poprvé do jeslí.

Kateřina Jebavá v tričku a teplácích pronáší všechny repliky, včetně scénických poznámek a jmen postav… FOTO PETR CHODURA

V řadě repetitivních dialogů Brattberg ohledává situaci, kdy je pro rodiče na jednu stranu úlevné, že budou mít po roce a půl chvíli sami pro sebe, a na druhou stranu stresující, že nechávají dítě samotné. Dialog složený z holých, místy enigmatických vět je repeticemi postupně zpřesňován a základní situace nahlížena z více stran. Třetí postavou, vedle Otce a Matky, je Muž, který prodává stání v přístavu a který páru nabídne, že jim pomůže spustit na moře člun, aby se po dlouhé době mohli projet. Neustálé řešení, jak a jestli vůbec to udělat, je vtipným kontrastem k tomu, s jakou samozřejmostí (alespoň zdánlivou) nechali své dítě v neznámém prostředí.

Opakované nahlížení a přehodnocování situace optikou jednotlivých postav je základním kompozičním prvkem hry. Jiří Honzírek ji ovšem nastudoval jako monodrama. Je pro mě otázkou, co ho vedlo k tak zásadnímu zásahu do stavby dramatu, když text vznikal přímo ve spolupráci s divadlem a jeho podobu i svůj inscenační záměr mohl s autorem konzultovat.

Kateřina Jebavá v tričku a teplácích pronáší všechny repliky, včetně scénických poznámek a jmen postav. Její monolog je téměř celou dobu podkreslován elektronickou, nejprve výrazně rytmickou, pak spíš ambientní hudbou. Herečka podává velmi koncentrovaný výkon (jen naučit se Brattbergův text plný úsečných, jen jemně se obměňujících replik je úctyhodné), ale dění na scéně a především neustálé opakování jmen postav začne být velmi záhy úmorné.

Aby Jebavá, bez možnosti opřít se o partnera, silnou situaci či výrazný děj, měla svůj projev kam gradovat, začíná v podstatě velmi monotónně a repliky pronáší téměř odosobněně, jako by se jí netýkaly a snažila se být zprvu jen jakýmsi nezúčastněným vypravěčem. Zároveň se tím, že je všechen text přidělen jen jednomu mluvčímu, ztrácí přesuny vypravěčské optiky mezi postavami, na nichž je hra založena, a na situaci máme tendenci nahlížet především z pohledu Matky.

Režie se jednotvárnost dění na scéně snaží ozvláštňovat především projekcí. Efektní je snímání kamerou, kterou má herečka připevněnu na hodinkách, takže se sama natáčí z podhledu a divák ji místy vidí jakoby očima jejího dítěte. Jindy se v projekcích jen ve smyčce pouští záběry na nejrůznější detaily hereččina těla, které jsou sice působivé, ale inscenaci zatěžkávají statickou lyrikou.

Nejživěji vycházejí situace kolem spouštění člunu na vodu a lehce oplzlých poznámek Muže, kdy se herečce daří zpřítomnit náladu, atmosféru dialogu.

Převážně ale režie hru zbytečně zatěžkává a dodává jí odér jakési nepatřičné artistnosti. Jelikož ve hře nejde o moc víc než o rozehrání situace, že první den ve školce či jeslích je důležitým okamžikem v životě rodičů, inscenační výsledek pak působí jako komplikovaně zformulovaná banalita.

Divadlo Feste – Fredrik Brattberg: Dítě. Člun. Překlad Karolína Stehlíková. Režie Jiří Honzírek, dramaturgie Kristýna Břečková, výprava Martina Zwyrtek, hudba Sky to Speak, video Gnomon. Premiéra 29. března 2017.

  • Autor: Jitka Šotkovská
  • Publikováno: 02. května 2017

Komentáře k článku: Feste. Jesle.

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,