Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Teror v kremelské koncertní síni

Studio Hrdinů stále pokračuje v cestě s cílem vytvořit v Praze svébytnou divadelní scénu s vlastním výrazem, i přes riziko užšího diváckého okruhu. O jeho propojenosti s bývalým Pražským komorním divadlem se toho napsalo už spoustu. Nová inscenace Den opričníka, za níž stojí scénograf­ka a režisérka Kamila Polívková, je důkazem, že tato spolupráce je podanou rukou návratu troufalosti mezi pražská divadla.

Den Opričnika

Karel Dobrý a Dana Poláková ve vypjaté scéně Dni opričníka FOTO JAN DVOŘÁK

Inscenace vznikla na motivy proslulé stejnojmenné knihy Vladimira Sorokina. Román vyšel poprvé v roce 2006 a vyvolal hned po svém vydání řadu diskusí a bouřlivých reakcí. Přísně chronologické vyprávění jednoho vysoce postaveného opričníka Andreje Daniloviče Pařeza nás sice přenáší do Ruska blízké budoucnosti, do roku 2027, zároveň je však velmi ostře mířenou kritikou především současného stavu ruské politiky a společnosti. Svým archaizovaným jazykem porušujícím syntax současné ruštiny se vrací do 16. století, tedy do doby, kdy car Ivan Hrozný opričninu (svou osobní gardu a tajnou policii, která měla za úkol likvidovat všechny nepřátele samoděržaví) zavedl a nepřímo tak dává do souvislosti krutost Ivanovy vlády s aktuální Putinovou politikou.

Zdálo by se, že román tak naléhavě odkazující na ruské reálie a ruskou historii, vysmívající se morálce právě ruské vrchnosti a varující před tendencemi právě ruské politiky bude jen těžko převeditelný do jiného (byť velmi blízkého) kontextu. Inscenace Kamily Polívkové však ukázala, nakolik je Sorokinův text platný všeobecně a srozumitelný i pro neznalé ruských souvislostí. Polívkové se podařilo pečlivým výběrem z předlohy vyextrahovat text, který sice stále stojí na pozadí ruského světa, který však všechny své postavy dokonale zobecňuje a typizuje. Tomu navíc dopomáhá dechberoucí výkon Karla Dobrého v roli opričníka Pařeza, který z čistě ruské nemilosrdnosti ztělesněné v osobní gosudarově stráži dokázal udělat přehlídku absurdnosti krutosti a moci jakéhokoli vládnoucího zřízení v jeho obecnosti. Scéna, kdy Pařez topí a znásilňuje manželku nepřítele státu (Dana Poláková) ve vaně, byla tak intenzivní, že nejeden divák pocítil nutkání se nebohé ženy zastat.

Celé představení se odehrává v předsálí, v prostoru mezi toaletami. Scéně vévodí napuštěná vana a za ní na zdi visící maska psa (spolu s koštětem znak opričniny). V souladu s knihou začíná i divadelní zpracování snem Pařeza o běžícím bílém koni a kocovinovým probuzením. Pak už se ale Polívková s předlohou rozchází, když celý den opričníka zasazuje na scénu kremelské síně koncertní a každý moment svého dne komentuje Pařez jako další číslo. Zároveň se na scéně objevují další a další vedlejší postavy, dosud sedící mezi diváky, které Pařez, v duchu své povinnosti chránit režim, mučí, týrá, popř. vraždí. Tím dostává inscenace ráz jakési estrády, což ještě zvyšuje ironičnost chování naplňovatele moci. Trochu zklamání však bylo provedení bujarého konce dne, který vyvrcholí drogovým opojením a skupinovým sexem všech opričníků, a které se v Polívkové realizaci omezilo pouze na odrecitování příslušné pasáže a neoriginální projekci pohybujících se světelných bodů.

Je také pravda, že některé pasáže, které mají v románu hluboký vývoj, jsou zde obnaženy až příliš hrubě a člověk neznalý předlohy se může trochu ztrácet; na druhou stranu estrádní způsob vyprávění toleruje fragmentárnost a dílčí nesrozumitelnost, pokud jako celek funguje. A tady myslím je třeba znovu vyzdvihnout výkon Karla Dobrého, který svou flexibilitou drží tuto křehkou inscenaci pohromadě.

Studio Hrdinů – Vladimir Sorokin, Kamila Polívková: Den opričníka. Překlad Libor Dvořák. Scénář, výprava, režie Kamila Polívková, dramaturgie Jan Horák, hudba Ivan Acher. Premiéra 7. února 2013 ve Veletržním paláci.

  • Autor: Dominik Melichar
  • Publikováno: 5. března, 2013

Komentáře k článku: Teror v kremelské koncertní síni

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


10. 5.-23. 5. 2016

Číslo 10/2016 (10. 5.-23. 5. 2016)

Obsah čísla 10/2016

Sloupek

Monstrum

Před lety jsem jednu sezonu absolvoval...

Sukces měsíce

The Tap Tap: Nefňuka

The Tap Tap: Nefňuka aneb Podivuhodná...

Dotazník

Tomáš Vůjtek

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Pražské granty pro rok 2017

Výbor pro kulturu pražského...

Glosa

Alespoň Shakespeara aby...

Zkratka ASAP (z anglického As Soon As...

KKP – dobrý džob

Institut umění – Divadelní ústav...

Reportáž

Kritika

Sisyfovská pouť od sochy k...

V letošním prvním site-specific...

Nemrtvý brak

Soubor 11:55 nebo, chcete-li, „za pět...

Pygmalion jako muzikál, leč...

Tématem Shawovy konverzační komedie...

Inscenace na pokraji

V Západočeském divadle Cheb měl v...

Mrazivá cesta k usmíření

Divadelní adaptace dánských filmů...

Krutá hra na pravdu

Režisér Ivo Krobot nenalezl v...

Problém na hraně

Divadlo NaHraně uvedlo ve třech...

Občas se stane zázrak

Představuji si, jak se někde u vína...

Vymítání zvířeckosti

Posedlost – stav, kdy se člověka...

Churavé české operní...

Režisér Jozef Bednárik vtrhl na...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2016...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Eliška Weissová: Do každé...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Petr Zelenka: Francouzi...

Rozhovor s dramatikem a režisérem

Kontext

Kulatý stůl Divadelních...

Na začátku této sezony měla v...

Jan Vedral: Jsem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Šanghaj

Bylo to někdy na přelomu tisíciletí....

Výroční setkání členů...

Herecká asociace informuje

Absintový klub Les Ostrava

Místa pro „nová“ divadla

Uhde píše Levínskému

Boleslav Polívka mě kdysi seznámil s...

POULIČNÍ DIVADLO NA...

Herec Zdeněk Velen fotografuje sotva...

Zahraničí

Pomalá stékání polské...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Dopisy bez hranic

Zemřeli

Zemřeli

Jiří Kusý (15. 1. 1948 Pečky −12....

Výročí

Výročí 16.−31. května

Janoušková Jindra, herečka (16. 5....

Příloha

Divadelní svět Brno 2016

DN10-2016-DSB

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2016



Obsah,