Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Běloruské divadlo ve Strašnicích i v Minsku

Vždycky mě fascinuje, když se nějaký čin, provedený víceméně pro potěšení přátel, bez jakýchkoli světodějných ambicí, stane něčím, co inspiruje a ovlivňuje lidské životy ještě po desítkách let. A to i na místech tisíce kilometrů vzdálených. To je i případ Havlovy Žebrácké opery, kterou Andrej Krob uvedl 1. listopadu 1975 se svými kamarády kulisáky v hospodě U Čelikovských v Horních Počernicích. A posléze případ českých bytových divadel.

René Levínský

Poprvé jsem byl překvapen, jak intenzivně rezonuje „druhá“ česká divadelní kultura v evropském kontextu, v roce 2006 na festivalu původní dramatiky Neue Stücke aus Europa. Odehrává se každý druhý rok v metropoli Hesenska, ve Wiesbadenu. Poprvé jsem se tu setkal s Nikolajem Chalezinem, dodnes uměleckým šéfem podzemního běloruského Svobodného divadla. Na dotaz, kde jeho soubor v Lukašenkově Bělorusku vystupuje, odpovídal neodolatelně: Zimoj v kvartirach, i lětom v lěsu. My kak – Chramostova.

V Bělorusku je tedy Česko chápáno a milováno jako nezpochybnitelná velmoc bytového divadla. Není tedy nijak překvapivé, že když už se bývalý běloruský prezidentský kandidát a Lukašenkův vyzývatel Andrej Sannikaŭ rozhodl před dvěma lety napsat ve svém varšavském exilu divadelní hru Západ západu, věnoval ji Andreji Krobovi. Na druhou stranu se ani česká divadelní scéna nechová k té běloruské macešsky, a tak dříve, než byl Západ západu uveden v originále, uskutečnilo se v pražském Strašnickém divadle jeho scénické čtení v režii Ewy Zembok a v překladu Saši Bačkovského a Ondřeje Soukupa. Za účasti autora. Polovinu publika tvořila česká divadelní obec zvědavá na původní hru (napočítal jsem osm divadelních a rozhlasových dramaturgyň a dramaturgů), polovinu zástupci běloruského exilu v čele s téměř kompletní redakcí Rádia Svoboda. Jeden muž se Sannikaŭva začal hned po představení vyptávat, kam zmizely peníze na jeho prezidentskou kampaň, které měl u sebe (podle KGB) v době své smrti jeho mluvčí Aleh Bjabenin – byl nalezen oběšený měsíc před volbami na své dače, podle všeho byl zavražděn KGB, policie však případ vysvětlovala finančními motivy a sebevraždou. Zřejmě jeden z nich, komentoval to později u piva Andrej Sannikaŭ. Poznám je. Můj kamarád, běloruský básník, vymyslel definici lidí z KGB, přesnou, nejpřesnější na světě: potí se jim oči.

Scénické čtení bylo přijato s ovacemi. Pocity českých divadelníků nejlépe vystihla dramaturgyně Renata Venclová, když mi napsala: Nejzajímavější bylo, jak během produkce můj trochu blahosklonný divácký dojem, že přihlížím bojům, které my už máme vybojované (spisovatel disident versus totalitní moc), vzal ve druhé části hry za své. To když se děj přenesl do našeho svobodného světa, kam hlavní (záporný) hrdina hry tak snadno pronikl, tak rychle se v něm zorientoval a tak účinně pro sebe využil všechny jeho slabosti. Člověk si myslel, že jde do Strašnic hlavně vyjádřit podporu člověku v obtížné situaci a přitom tam dostal zajímavou reflexi toho, v jaké situaci je sám, aniž o tom ví.

Finanční situace Běloruska je zoufalá a proti Lukašenkovi protestuje celá společnost. A to přes sílící represe. I herci běloruského Svobodného divadla byli během oslavy Dne nezávislosti 25. března zmláceni a zadrženi – Jana Rusakevič utržila traumatické zranění mozku, Světlana Sugako byla zadržena a Sergej Kvačonok byl odsouzen k desetidennímu vězení. Vyjadřuji jim svou solidaritu.

  • Autor: René Levínský
  • Publikováno: 17. dubna 2017

Komentáře k článku: Běloruské divadlo ve Strašnicích i v Minsku

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,