Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext

    Znovuobjevené písně

    DvojCD Písně českého kabaretu a Písně české avantgardy ve sličné grafické úpravě prezentuje Přemysl Rut, badatel a interpret v jedné osobě, s vokálními a instrumentálními přáteli (společenství Okolostola ostatně se svým lídrem pořádá pravidelná živá vystoupení, mapující dějiny – především české – písničky). K nahrávkám je přidána brožurka se zasvěceným výkladem a texty všech songů.

    kabaret_avantgarda_cov_fmt

    První disk mapuje tvorbu v rozmezí let 1910–1923. Písně jsou oděny do vkusných aranžmá a své vokální schopnosti, ale i komediální talent (hned vstupní kuplet Aloise Tichého Všude jsem tancoval – U Ašantů ne) v nich uplatní především Přemysl Rut, pár čísel v podání několika zpívajících dam působí ve srovnání s jeho interpretací spíš informativně. Připomeneme si dryáčnický song, proslavený kabaretem Červená sedma, v němž je variováno drastické dvojverší Oh, můj milý pane Urban/ Vaše paní ta má tuze krásný turban, v kabaretních písních se ovšem ozvou i nálady teskné a melancholické. Na prvním disku je autorsky hojně zastoupený především Jiří Červený, objevit tu lze i dvě méně známé písničky Karla Hašlera (Trojská holubička, Chic parisienne).

    Polohu často až existenciální prezentují pak křehké, sofistikované písňové tvary na druhém ze zvukových nosičů (pokrývají širší rozmezí let 1918–1948). Nejčastějšími autory tu jsou E. F. Burian, Géza Včelička a také Vítězslav Nezval, zde nejenom autor textů, ale též hudby. Jeho písničky Pocestný a Husopaska se pamětníkům možná vybaví v interpretaci Hany Hegerové, respektive Jiřího Vašíčka z druhé poloviny minulého století (občas se hrávaly i v rozhlase). Atmosféru melancholického usebrání tu „pod vokály“ dokreslují kromě Rutova klavíru také sugestivní housle Víta Nermuta či harmonika Zdeňka Dočekala. Z povědomějších kousků spolehlivě „bodují“ Řekněte krásná švagrová (Burianovo a Nezvalovo Tango mondain) a téměř zlidovělá Mým domovem tichá je putyka (nejisté autorství Jiřího Eliáše s textem Theodora R. Fielda). Raritním číslem (i interpretačně) pak bezesporu je anonymní Píseň šíleného vraha (A otrá a otrá/ A otrávím já jedem svýho fotra…).

    Nahrávky byly pořízeny ve studiu DAMU (součást projektu Autorství a psychosomatické disciplíny) a vydalo je nakladatelství Brkola. Při poslechu dvojcédéčka si nejenom uvědomíte, co kvalitního písňového materiálu lze znovuobjevit badatelským úsilím (některé maličkosti jsou nahrány vůbec poprvé), ale prožijete i laškovné a především rozjímavé chvilky.

    Písně českého kabaretu a Písně české avantgardy. 2CD, Brkola 2014, 107:19 min.

    • Autor:
    • Publikováno: 14. února 2016

    Komentáře k článku: Znovuobjevené písně

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,