Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zlínské tripy (No. 3)

    Festivalový pátek zlínského festivalu Setkání 2012 Stretnutie brutálně nastartoval prudký políček do divákova obličeje v podobě  scénického čtení textu hry Cayy Makhelého Čarování v režii Zuzany Patrákové. Jevištní instalaci poměrně imaginativní dramatické předlohy totiž ustědřil zákeřnou ránu do zad Ivan Řehák v roli otce, jehož výkon byl hluboko pod hranicí profesionality. Výsledný dojem nezvládli příliš napravit ani snažící se ostřílení matadoři Milan Hloušek a Eva Daňková. Hrozbu uměleckého kolapsu fatálních rozměrů tak musela v podstatě sama odvrátit  nedávná absolventka zlínské VOŠ herecké Jana Drgová v osobité interpretaci bytosti, jež osciluje mezi lidstvím a nadpřirozenem.

    Otřesen z událostí ranních zvolil jsem místo oběda procházku po letně přívětivém Zlíně. Můj mozek se tak náležitě vyčistil a řádně připravil na věci následující. A dobře jsem udělal. Následující inscenace Back to Bullerbyn pražských Športniki, neboli dalšího z volných uskupení komplexního divadelního zlobila Jakuba Vašíčka a jeho přátel (zde Johana Vaňousová, Elena Volpi, Adam Kubišta a Tomáš Jarkovský) totiž veškerou skepsi spolehlivě zahnala. Intenzivně emocionální lingrenovská variace ideálně propojuje původní poetiku literární předlohy s bolavou zkušeností postpubertální posmutnělosti a naprosto evidentní sebeironickou evokací vlastního života v umění. Nenápadný vrchol letošního Stretnutie. Díky… a vzhůru do antiky!

    Krvavá lázeň Klytaiméstry (Helena Čermáková) FOTO Archiv Městského divadla Zlín

    Relativně čerstvá Oresteia (premiéra 28. 4. 2012), kterou s domácím souborem pohostinsky zrežíroval pravidelně se do Zlína vracející Jan Antonín Pitínský má sice do brilantní kompozice někdejší Smrti Hippodamie na míle daleko, nicméně i tak jde v kontextu české divadelní současnosti o událost jistě pozoruhodnou. Opět totiž potvrzuje vrcholnou formu zlínského ansámblu, i jeho permanentní tendenci na sobě pracovat a podrobovat sebe i své diváky stále dalším výzvám. V inscenaci antického opusu magnum tak vyloženě  irituje především místy neúčelně implantovaný humor (bujaré „jánošíkovské“ pokřiky mužského sboru, sbor otrokyň stylizovaný coby hejno slepic či Orestův zlínský převlek), Janu Fričovi se na témže poli,  v nedávno derniérovaném Orestekovi Divadla Na zábradlí vedlo podstatně lépe, i když zásadně punkověji. Zlínská Oresteia má kvalitativně vzestupnou tendenci,  její stylová nepřehlednost se postupně vytříbí, a v samotném závěru je vše již v naprostém pořádku. A Ivan Řehák nebyl naštěstí tentokrát moc vidět. Potlesk a vzhůru za královnou. Páteční večer totiž stylově svým koncertem zakončila patronka letošního ročníku Szidi Tobias. A to tak, že královsky!


    Komentáře k článku: Zlínské tripy (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,