Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Žije-li láska z hudby, milujte Shakespeara dál

    Žije-li láska z hudby, hrajte dál!, zvolili tvůrci jako motto letošní nové inscenace Letních shakespearovských slavností, Večera tříkrálového, jedné z nejoblíbenějších komedií slavného Alžbětince, od jehož smrti letos uběhlo 400 let. Po premiérové sérii v Praze hostovala v červenci v Brně (20. – 23. 7.) a Ostravě (25. – 27. 7.) a od 22. srpna do 4. září je ji možné navštívit opět v tradičním místě LSS, Nejvyšším purkrabství Pražského hradu.

    LSS-title2

    Režisérka Jana Kališová, v současné době umělecká šéfka činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, právě na hudebnost, lásku a šumivost letních her a hříček této komedie ve své interpretaci spoléhá. Nehledá v ní temné proudy lidského chování či dvojlomnost povah, ale vede herce k rozvernému, vzájemně se provokujícímu hraní a jednání. Nesvazuje je přísnou výkladovou kostrou ani složitou formou, zaleží především na nich, kudy a kam se jejich postavy – a s nimi inscenace – budou ubírat. Jednoduchá scéna, jíž vévodí prosklená veranda, před níž a v níž se veškeré dění odehrává, tak trochu připomíná altán Romea a Julie z loňských LSS. Také zde v širokoúhlém rozpětí sledujeme nástupy herců z obou okrajů jeviště, dokonce i z prostoru hlediště, také zde je vidíme procházet pozadím scény, i zde se bez velkých výtvarných proměn mění místo a čas děje.

    Z rozbouřených vln moře zachráněná Viola (Monika Timková) se v převlečení za chlapce vydává do služby knížete Orsina (Tomáš Měcháček). FOTO LSS

    Z rozbouřených vln moře zachráněná Viola (Monika Timková) se v převlečení za chlapce vydává do služby knížete Orsina (Tomáš Měcháček). FOTO LSS

    Po úvodní scéně, kdy během opileckého večírku přepadává z paluby lodě a v moři umírá Oliviin bratr, jehož pak Olivie chce sedm let oplakávat ve společnosti bez mužů, se scéna organicky mění v Oliviin dům, ilyrské pobřeží či palác knížete Orsina. Z rozbouřených vln moře zachráněná Viola (Monika Timková) se v převlečení za chlapce vydává do služby knížete Orsina (Tomáš Měcháček) a komedie fatálních omylů a krkolomných zápletek začíná. Spíše však než shakespearovsky zemité a na ostří nože vypjaté situace sledujeme břitký konverzační humor, blížící se konverzačním komediím o několik století mladšího Oscara Wilda. Není to však příliš na závadu, vždyť inteligentním anglickým humorem vládli oba a v současné nouzi o duchaplný humor i tento posun směrem k laškovnému konverzačnímu pojetí předlohy celkem dobře funguje. Snad jen hrubozrnné dialogy Tobiáše Říhala (Václav Kopta / Milan Šteindler) s jeho přítelem Ondřejem Trasořitkou (Josef Carda) a služebnou Marií (Nela Boudová) a především drsné chování k Malvoliovi (Martin Pechlát) vyznívají jako příliš bezzubé, jen trochu neomalené dětinské vtípky. Hra tím ztrácí na shakespearovsky smrtonosné ostrosti a komediální košatosti. Možná by bylo dobré, aby se aspoň trochu té zemitosti (nikoli však vulgárnosti) na úkor nadbytečné frivolnosti a koketnosti (především Carda a Boudová) do inscenace u těchto postav ještě dostalo.

    Hvězdami představení se tak stávají obě hlavní představitelky dívčích postav – Olivie Marie Doležalové (vlevo) a Viola Moniky Timkové (vpravo). Uprostřed je Nela Boudová. FOTO LSS

    Hvězdami představení jsou obě hlavní představitelky dívčích postav – Olivie Marie Doležalové (vlevo) a Viola Moniky Timkové (vpravo). Uprostřed Nela Boudová v roli služebné Marie. FOTO LSS

    Hvězdami představení se tak stávají obě hlavní představitelky dívčích postav – Olivie Marie Doležalové a Viola Moniky Timkové. Obě dokážou rozdmýchat vášně, rozvinout pikantní konverzaci a rozehrát ztřeštěné situace. Vše v razantním tempu, bez zbytečného otálení. Nespoléhají jen na působivost slovních přestřelek, ale svým fyzickým jednáním vtiskávají postavám osobitost a rolím dodávají mladistvé porce spontaneity a dráždivé sebeironie. S hereckým odstupem a nadhledem to naopak přehání Tomáš Měcháček v roli Orsina a vůbec celá ekipa jeho dvora. Působí jako samolibý hollywoodský magnát na otevřené terase bohaté vily, i nějaký ten track bychom u něj a jeho druhů možná našli. Ale tento warholovský svět se s tím shakespearovým (i wildeovským) ostře rozchází. Herci nemají pro své akce oporu v textu a humor i dění v těchto chvílích těžkne a zadrhává. Přiměřeně groteskní je naopak Martin Pechlát v nevděčné roli dvojakého Malvolia. Je – v souladu s interpretací – spíše milým popletou než zlým a vypočítavým komorníkem a i jeho potrestání je spíše z rodu nezávazných letních her.

    Zleva Milan Šteindler alternující postavu Tobiáše Říhala, Martin Pechlát jako Malvolio a Petr Stach jako šašek Feste. FOTO LSS

    Zleva Milan Šteindler alternující postavu Tobiáše Říhala, Martin Pechlát jako Malvolio a Petr Stach jako šašek Feste. FOTO LSS

    Důležitou roli komentátora dění má charismatický Petr Stach v roli mudrujícího, melancholického šaška Festa. Žije-li láska z hudby, milujte dál…, jako by tóny své flétničky parafrázoval v úvodu citované motto. Provází diváka děním jak bájný krysař městem Hameln a i díky němu – nebo možná právě díky němu – se divák v ději neztrácí a získává pro postavy i jejich – zhusta krkolomné – jednání porozumění.

    Jistě ho potěší i závěrečné – snad až příliš střelhbitě pojaté – vyústění. A zaujme nečekaná vizuální podobnost Olivie alias Cesaria a jejího bratra-dvojčete Sebastiana (Ondřej Rychlý). Málokdy se podaří, že dvojice herců hrajících dvojčata (navíc dvou různých pohlaví) si je – díky skvělé práci kostymérů a maskérů – tak podobná.

    /Text ve zkrácené podobě vyšel 19. 8. v deníku E15/

    Letní shakespearovské slavnosti – William Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete. Překlad Martin Hilský, režie Jana Kališová, dramaturgie Olga Šubrtová, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Daniel Šubrt, pohybová spolupráce Jaroslava Leufenová, asistentka režie Adéla Průdková, produkce Pavla Sližová. Psáno z premiéry 30. června v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu.


    Komentáře k článku: Žije-li láska z hudby, milujte Shakespeara dál

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,