Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2018

ročník 25
13. 11.–26. 11. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřela Marta Synáčková

    S Vlastimilem Jílkem jako Kolombína v Karnevalu (ND Praha, 1957). FOTO archiv ND

    Marta Synáčková (provdaná Egglerová)

    29. 12. 1933 Praha – 2. 7. 2018 St. Gallen, Švýcarsko

    Baletka a pedagožka.

    V roce 1953 absolvovala Taneční konzervatoř Praha ve třídě prof. Marianny Tymichové, kde studovala společně s budoucími dalšími osobnostmi naší taneční scény – Zdeňkem Doležalem, Gabrielou Rumlovou, Yvettou Peškovou, Marií Šestákovou-Jílkovou, Ottou Šandou a Pavlem Šmokem. První angažmá nastoupila v Armádní opeře již v roce 1952. V rámci fúze Armádní opery s operou Národního divadla se v roce 1955 stala členkou baletu ND (její nejznámější rolí z té doby je Kolombína v Karnevalu, 1957).

    V roli Popelky s Jiří Žaludem jako Princem v představení plzeňského baletu DJKT 5. června 1960 ve východoněmeckém Karl-Marx-Stadtu, které se konalo v rámci velkého festivalu tanečních souborů NDR a spřátelených socialitických států. FOTO archiv DJKT

    V letech 1957 – 1961 byla sólistkou Divadla J. K. Tyla v Plzni (Tao-Choa v Rudém máku, 1957; Odetta a Odilie v Labutím jezeře, 1958, poté i Brno 1962; titulní postava v Popelce, 1959; Desdemona v Othellovi, 1960, Brno 1963; Eva v Baladě o námořníkovi, 1961, Brno 1962 atd.).

    V roce 1962 přešla s Lubošem Ogounem na dva roky do Brna a vytvořila zde další velké dramatické i lyrické role (Ruská dívka v Leningradské symfonii, 1962; Polka v Tarasi Bulbovi, 1963). S  jejím jménem je spojena role Svědomí v Bukového Hirošimě (Brno 1963, Balet Praha 1964), kde vyhověla technicky náročné až artistní choreografické stavbě Ogounova pohybového slovníku. Byla ideální představitelkou všech jeho choreografií. Opět s Lubošem Ogounem odešla do nově založeného ambulatorního ansámblu Studio Balet Praha – Balet Praha, kde byla po celou dobu jeho existence (1964–70) a patřila k interpretačním pilířům souboru.

    V roli Amora (vlevo) s Naděždou Blažíčkovou (Dívka) a Otto Šandou (Jinoch) v Prométheovi (ND, 1957). FOTO archiv ND

    Po zrušení skupiny nastoupila s řadou členů Baletu Praha i s choreografem Pavlem Šmokem na období 1970–73 do Basileje (Anna v Donu Juanovi Richarda Strausse, 1971, titulní role v Popelce, 1973). Svou uměleckou kariéru zakončila jako sólistka ve švýcarském Saint Gallen (1973–76), kde vedla do roku 1997 tréninky a věnovala se pedagogické činnosti.

    Jako interpretka patřila k předním českým lyrickým tanečnicím poválečné éry. Jevištním postavám, vždy zvládnutým s vysokou, jistou a samozřejmou technickou přesností, propůjčovala citový prožitek a vnitřní opravdovost. Na Mezinárodním setkání mládeže v Moskvě v roce 1957 získala bronzovou medaili za interpretaci Ogounovy choreografie Smrt a dívka. Televizní film Hirošima, ve kterém tančila hlavní postavu A bomby, získal v Paříži v roce 1967 Cenu Serge Lifara.

    Objevila se (v okrajových rolích) i ve dvou celovečerních filmech – v dětském Když má svátek Dominika (režie Jan Valášek st., 1967) a výtvarně pojatém Tělo Diany (režie Jean-Louis Richard, 1969), vzniklém ve francouzsko-české koprodukci s Jeanne Moreau v hlavní roli.

    • Autor:
    • Publikováno: 10. července 2018

    Komentáře k článku: Zemřela Marta Synáčková

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,