Zemřela Marie Blandová-Lorencová
Foto Zdeněk Pošíval
Marie Blandová-Lorencová
31. 1. 1942 Bořitov, okres Žamberk – 9. 8. 2020 Praha
Divadelní režisérka. Většinu profesního života strávila v Městském divadle Kolín.
Otec byl lesník a myslivec, maminka pocházela z rodu „blouznivců Orlických hor“. Její maminka i babička byly spiritualistická média a maminčina křehkost a labilita poznamenala celou rodinu. Dětství strávila ve vesnici Těchonín, kde rodiče po válce zakoupili domek po odsunuté německé rodině. Zde se pprvé seznámila s (ochotnickým) divadlem, které jí učarovalo.
Mladá režisérka (šedesátá léta). Foto archiv
Když jí bylo sedmnáct let, přihlásila se k přijímacímu řízení na DAMU, obor režie. Režisér Václav Špidla, začínající pedagog, výjimečně vybral čtyři sedmnáctileté a nezkušené nadšence (mezi nimi i ji), což se pak už nikdy neopakovalo. Po skončení studií jí bylo jednadvacet let a trvalo dva roky, než se jí podařilo získat (na stipendium) první angažmá v Kolíně. V Městském divadle v Kolíně pak prožila dvacet šest sezon (1965 – 1991).
Režírující (sedmdesátá léta – Kolín). Foto archiv
V některých sezonách nastudovala až pět inscenací. V roce 1992 dostala v Kolíně – z důvodu reorganizace – výpověď. S výjimkou krátkého angažmá v Karlových Varech (kde byla uměleckým šéfem a dočkala se stejného zrušení souboru) a v Příbrami strávila řadu následujícíh let hostováním v různých českých divadlech.V roce 1970 spolupracovala s pražskou Malostranskou Besedou, pro niž připravila např. inscenaci Lano VIII. s herci Janem Skopečkem, Jiřím Lírem a Jiřím Havlem.
Na svém režijním kontě má víc než 150 celovečerních titulů . V Kolíně byly zásadními inscenacemi Skřivánek (Anouilh), Jeptiška (Diderot), Ifigenie v Aulidě (Euripidés) a Ze života hmyzu (bratří Čapkové). V Divadle Příbram Drahomíra (Tyl) a R.U.R. (Čapkové), v Hradci Králové Každý něco pro vlast (Klicpera) nebo Cyrano z Bergeracu (Rostand). V Karlových Varech byl nejúspěšnější inscenací kabaret To byl ten krásný čas s autorskou a dramaturgickou spoluprací Miloslava Klímy, dála inscenace Jitřní paní (Casona) a Periferie (Langer) s hostujícím Janem Teplým v roli Soudce. V Opavě režírovala například Tylovu Fidlovačka, Cowardovy Líbánky ve čtyřech, v Jihlavě Tylova Strakonického dudáka nebo Hrátky s čertem Jana Drdy, v Kladně Komedii o Libuši aneb Dívčí válka, v Chebu Zlého jelena a v Šumperku Nebožtíky přejí lásce.
Foto rodinný archiv
V roce 1961 se provdala za Otakara Blandu, absolventa dramaturgie DAMU, který jako redaktor divadelní redakce nakladatelství Orbis vytvořil významné teoretické dílo. V době normalizace byl z Orbisu propuštěn a dalších dvacet let byl nucen strávit jako korektor v tiskárně. Po listopadu 1989 nastoupil do edičního oddělení Divadelního ústavu, ale záhy – v roce 1993 – zemřel. V roce 1968 se jim narodil syn Robert, který nemohl vystudovat vysokou školu a teprve po převratu absolvoval Filozofickou fakultu UK. V současné době je publicistou a spisovatelem. Je autorem fantasy románů, je ženatý a má dvě děti.
Zemřela tiše a klidně.
Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 21. srpna ve 12 hodin v Malé obřadní síni krematoria v Praze – Strašnicích.
/Více zde/
/Pro i-DN zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Marie Blandová-Lorencová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
