Zemřela Jarmila Derková
Marie Antoinetta v inscenaci hry Lionela Feuchtwangera Vdova Capetová (r. Míla Veverka, prem. 26. 5. 1963, Městské divadlo Pardubice). Foto archiv VČD
4. 1. 1928 Chropyně – 16. 7. 2023 Karlovy Vary
Herečka, v letech 1959 – 1972 členka hereckého souboru Východočeského (zprvu Městského) divadla v Pardubicích, externí členka Krejčova Divadla za branou, matka režiséra Petra Novotného.
Ač se narodila na Kroměřížsku, dětství prožila v Ostravě, kde také v době po druhé světové válce začínala jako herečka-elév v Divadle mladých, existujícím pod záštitou Státního divadla Ostrava, tehdy vedeném ředitelem Jiřím Myronem a režisérem Wasserbauerem. Působil tam i tehdy začínající režisér Oldřich Daněk či herec Radim Koval. Už v roce 1946 ale přešla (poprvé) do Pardubic, kde tehdejší ředitel divadla Miloslav Holub založil Divadlo východočeského venkova, aby do něj uvedl herce, které nemohl angažovat do velkého divadla. Režíroval v něm mj. Zdeněk Bittl. Hrála v Měsíci na vsi, Plynových lampách nebo v Rozkošné příhodě… Následně působila v divadle v Kladně a v Hradci Králové.
Vpravo (s Annou Ferencovou a Růženou Merunkovou) jako Marie Antoinetta v inscenaci hry Lionela Feuchtwangera Vdova Capetová (r. Míla Veverka, prem. 26. 5. 1963, Městské divadlo Pardubice). Foto archiv VČD
Od roku 1948 hrála ve Svobodném divadlo Brno, později Městské a oblastní, resp. Krajské oblastní divadlo Brno. V letech 1952 – 1958 byla členkou Krajského oblastního divadla v Hradci Králové. V roce 1959 získala angažmá ve Východočeském divadle. Do roku 1972 zde ztvárnila řadu významných rolí především tragického repertoáru. Byla především představitelkou vladařek, vznešených a silných žen. Jmenujme alespoň její Lady Macbeth (1962), Marii Antoinettu ve Feuchtwangerově hře Vdova Capetová (1963), Ibsenovu Noru (1965), královnu Alžbětu v Schillerově Marii Stuartovně (1969) nebo Bernardu v Domu doni Bernardy (1970).
S Josefem Kalenou (Cecil) a Petrem Skálou (Dudley) jako Alžběta v inscenaci hry Friedricha Schillera Marie Stuartovna (r. Jaroslav Horan, prem. 1. 2. 1969, VČD Pradubice). Foto archiv VČD
Významná byla její spolupráce s režisérem Otomarem Krejčou, s nímž v roce 1966 v pražském Divadle za branou nastudovala Olgu ve Třech sestrách (alternovala Věru Kubánkovou) a později zde hrála i Matku v Topolově Slavíkovi k večeři (prem. 22. 3. 1967), kterého autor ve světové premiéře sám režíroval. Mezi lety 1966 a 1968 tak byla stálou hostující členkou Divadla za branou a současně členkou Východočeského divadla v Pardubicích.
S Hanou Pastejříkovou (Dcera) jako Matka v Topolově Slavíku k večeři (r. Josef Topol, prem. 22. 3. 1967, Divadlo za branou, Praha). Foto Vilém Sochůrek
Krejča ji v roce 1971 nabídl trvalé angažmá, to se ale kvůli rozpuštění souboru nerealizovalo, a zůstala v Pardubicích, odkud však byla nucena v roce 1972 přestoupit do divadla v Karlových Varech, kde od té doby až do své smrti žila. Po třech letech z divadla odešla tzv. na volnou nohu (v roce 1976 ještě hostovala v Západočeském divadle Cheb) a později hereckou profesi opustila úplně a začala se věnovat výtvarnému umění. Její poslední velkou rolí byla Erži Orbánová v Örkényho Kočičí hře (r. Karel Třebický, prem. 8. 9. 1984, Divadlo Vítězslava Nezvala Karlovy Vary).
Ve svém angažmá v Kladně se seznámila se svým prvním manželem, režisérem Jaroslavem Novotným (1910 – 1986). Brzy potom, co spolu odešli do brněnského Svobodného divadla, se jim narodil syn Petr Novotný (nar. 9. 9. 1949), v současnosti kmenový režisér VČD. Spolu přešli v roce 1959 i do VČD Pardubice. Jejím druhým manželem byl scénograf a kostýmní výtvarník Jiří Fiala (1927 – 2001), se kterým žila v Karlových Varech.
Posledni dobou žila v Domove senioru v Karlovych Varech. Zemřela v Karlovarské krajské nemocnici. O jejím úmrtí informovalo 24. srpna na svých stránkách Východočeské divadlo v Pradubicích /zde/.
Poslední rozloučení se konalo v úzkém kruhu rodiny.
/Pro iDN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Jarmila Derková
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
