Divadelní noviny > Zprávy

Zemřela Jana Andresíková

Jana Andresíková

2. 4.1941 Kroměříž – 19. 10. 2020 Mělník

Herečka, dabérka a pedagožka. Proslavila se zejména rolí čarodějnice paní Černé, Rumburakovy pomocnice, v televizním seriálu Arabela a Arabela se vrací.

V rodné Kroměříži získala v průběhu studií na jedenáctiletce první zkušenosti s (amatérským) divadlem. Po maturitě nastoupila na studia herectví na brněnskou JAMU, kterou absolvovala v roce 1964. Ještě jako adeptka herectví debutovala před filmovou kamerou, v menší roli sekretářky vs snímku Jiřího Lehovce Mykoin PH 510 (1963).

Po ukončení JAMU odešla do Prahy. První profesionální angažmá získala v avantgardním divadle Maringotka (1964-1966), následující dva roky hrála v Divadle Za branou (1966-1968). Byla zvána i ke spolupráci s filmem, ale jen v epizodních úlohách. Například komorné v povídkovém filmu Dýmky (1966) nebo slečny za pultem v obchodě v slavných Světácích (1969).

V roce 1969 opustila stálé angažmá a živila se jako herečka na volné noze ve filmu, televizi a rozhlase. Ve významově minimalistických rolích se mihla v několika umělecky hodnotných filmech přelomu šedesátých a sedmdesátých let (Zabitá neděle, 1969; Valerie a týden divů, 1970). V průběhu sedmdesátých let si zahrála několik vedlejších rolí maminek nebo učitelek (My tři a pesz Pětipes, 1971; Jak se točí rozmarýny, 1977; Kočičí princ, 1978). Její vizáž s přísnou tváří ji již od počátku herecké dráhy předurčovala také k postavám německých žen ve filmech z období druhé světové války, ať už vězněných (…a pozdravuji vlaštovky, 1972), nebo věznících (Kukačka v temném lese, 1984). Výraznou postavu královny Elišky Přemyslovny ztvárnila v televizním filmu Poslední královna (1975). Menší role měla i v několika dodnes oblíbených komediích (Pátek není svátek, 1979; Causa Králík, 1979) a kriminálkách.

Fanoušci televizních seriálů ji zaznamenali také v Třiceti případech majora Zemana (25. díl Štvanice z roku 1978) nebo v Nemocnici na kraji města (druhá řada z roku 1981). A byl to právě formát televizního seriálu, který ji uvedl do povědomí širší veřejnosti. Dětské i dospělé diváky zaujala totiž jako čarodějnice a Rumburakova pomocnice v legendárním pohádkovém seriálu Arabela (1980). Kvůli tehdejším vážným zraněním, způsobenými dopravní nehodou se nemohla účastnit postprodukce, proto ji v této roli nadabovala Jana Dítětová. Ve druhé sérii (Arabela se vrací) se objevila coby záhadná paní Černá.  Její následná spolupráce s filmovou a televizní kamerou měla již jen sporadický charakter. Znovu se ale objevovala v televizních seriálech, příležitostně v menších rolích i ve filmu (Mravenci nesou smrt, 1985; Muka obraznosti, 1989). V pokračování seriálu Arabela (1993) se vrátila k postavě čarodějnice. Na filmovém plátně se s ní diváci naposledy mohli setkat ve filmu Jitky Rudolfové Rozkoš (2013).

Její výrazně zabarvený hlas se často uplatňoval v dabingu a před rozhlasovým mikrofonem. Před listopadem 1989 dabuovala hlavně filmy francouzské a italské provenience. Po roce 1989 byla často zvána ke spolupráci na dabingu k americkým filmům, které tehdy přicházely na náš filmový i televizní trh v obrovském počtu. Kromě jiného propůjčila hlas americké herečce Whooppi Goldbergové ve filmech Sestra v akci. V roce 2010 získala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Kromě toho se často a ráda věnovala uměleckému přednesu, především v pražské divadelní kavárně Viola nebo v Lyře Pragensis.

Jako docentka působila také pedagogicky na pražské DAMU. Vyučovala též na Soukromé herecké škole v Praze.

Poprvé se provdala v roce 1969 za režiséra Jana Moravce, jednoho z tvůrců československé nové vlny. Mají spolu jednu dceru Michaelu, ale manželství skončilo v roce 1971 rozvodem. Znovu se provdala v 1990 za Jiřího Jiráka. Její nepříliš zdařilý soukromý život ovlivnil její četné zdravotní komplikace. Před lety prodělala vážnou autonehodu. Dvě operace páteře s trvalými následky ji donutily opustit práci v divadle. Nový úraz ji potkal v roce 2003, což zprvu způsobilo její absenci ve pokračování Kameňák 2 (2003). Po čase se ale k natáčení vrátila.

O úmrtí informovala hereččina dcera Michaela Bindnerová. Podle manažera Reného Kekelyho zemřela na nemoc covid-19. Poslední měsíce života strávila v nemocničních zařízeních po zlomenině krčku. Měla v centru následné péče na Mělníku skvělou péči. Bohužel po prodělaných mnoha onemocněních její tělo nápor oslabení z infekční nemocni bohužel nevydrželo, sdělil novinářům.

• Autor: DN
• Publikováno: 20. října 2020

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Jana Andresíková

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ