Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy

Zemřela Hilda Augustovičová

Hilda Augustovičová

6. 8. 1934 Budmerice, Československo – 18. 12. 2022 Nitra, Slovensko

Slovenská herečka, první umělecká šéfová a první ředitelka divadla v bývalém Československu – Divadla Andreja Bagara v Nitře.

Narodila se jako Hildegarda Jozefína Augustovičová. Dětství a mládí prožila s početnou rodinou v Pezinoku. Když jí bylo dva a půl roku, zemřela jí – ve věku 33 let – její matka. Její najmladší sestra měla tehdy jen jeden den. V rodině bylo šest dětí, a tak se o malou Hildu do jejích pěti let starali prarodiče. Poté do rodiny začala docházet vychovatelka.

Od mládí chtěla hrát. Už jako šestnáctiletá se stala členkou Dedinského divadla v Bratislavě a s tímto profesionálním zájezdovým souborem procestovala celé Slovensko. Spolu s ní v tomto souboru začínali Ivan Mistrík, Viera Strnisková a další. Jej prním manželem byl renomovaný slovenský kritik Stanislav Vrbka. Právě on ji motivoval, aby vystudovala herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Patřila do herecké generace prvních absolventů této školy.

Studovala pod pedagogickým vedením Janka Borodáče, jevištní řeč ji učila Beta Poničanová, později Viliam Záborský a Ladislav Chudík. Už v době studií – ve třetím ročníku VŠMU – byla obsazená do role Sylvie Lenoirové v televizní inscenaci – první živě vysílané operety – Modrá ruža. Ve čtvrtém ročníku ji filmový režisér Paľo Bielik obsadil do úlohy Nadi Dabačové ve válečném snímku Kapitán Dabač (1959), kde jejím hereckým partnerem byl – v postavě kapitána Dabače – Ladislav Chudík. Touto rolí na sebe upozornila jako výrazný typ dramatické herečky se schopností dramatického a nepatetického projevu. Po tomto filmu záhy následovaly snímky Muž, ktorý sa nevrátil a Skaly a ľudia a zdálo se, že se stane výraznou filmovou herečkou.

Po škole, kterou absolvovala v roce 1959, ale nastoupila jako herečka do Krajového divadla (dnes Divadlo Andreja Bagára) v Nitře, kde se začala plně věnovat divadelnímu herectví. Debutovala v něm postavou Fani v inscenaci hry George Savastikoglua Angela. Za padesát pět let angažmá v tomto divadle ztvárnila okolo sta postav. Její asi nejvýraznější rolí byla Claire Zachanassianová v Dürrenmattově Návštěvě stará dámy, již natočila i ČST /zde/.

V letech 1974 – 1982 byla uměleckou šéfovou a v letech 1982 – 1990 ředitelkou (po Viliamu Polónyiovi) DAB v Nitře. Jako umělecká šéfová vycítila režijní talent – tehdy herce – Jozefa Bednárika a nabídla mu první profesionální režii právě v nitranském divadle. Jako ředitelka divadla se postarala o stavbu nové moderní budovy divadla na Svätoplukovém náměstí.

V devadesátých letech a začátkem tohoto tisíciletí účinkovala v mnoha významných inscenacích DAB: Zlatí chlapci (1990), Pacho sa vracia (1995), Plánka (1996), Fidlikant na streche (Šumař na střeše, 1998), Macbeth (1999), Svätenie jari (2005), Divotvorný hrniec (2006). Poslední rolí, kterou v DAB nastudovala, byla Dáma v čiernom v Tajovského veselohře Statky – zmätky (2007) v režii Ľubomíra Vajdičky. /Více o jejích rolích v DAB zde./

V posledních letech se často účastnila setkání a diskusí o historii Divadla Andreja Bagara v Nitře. Spolu s kolegy oslavila též 70. výročí založení divadla a pokřtila při té příležitosti publikaci Divadlo Andreja Bagara v Nitre – 70.

Kolegové si ji pamatují jako mimořádně srdečného, pozitivního a férového člověka, s radostí na ni vzpomínají jako na skvělou uměleckou šéfovou a jako mimořádně talentovanou a schopnou ředitelku, která v náročné době rozvíjela nitranské divadlo, jeho zahraniční partnerství a prezentaci, podporovala herecké a režijní osobnosti a významně sa postarala o to, že Divadlo Andreja Bagara dnes sídlí v jedné z najmodernějších divadelních budov na Slovensku.

I když v padesátých letech měla nastartováno na výraznou filmovou a později televizní kariéru, před kameru se po úspěchu filmu Kapitán Dabač vracela už jen sporadicky. Soustředila se na hereckou a později i šéfovskou a ředitelskou práci v nitranském divadle. Před kamerou se občas objevila v Československé televizi v Bratislavě, například  v roce 1978 hrála učitelku v dětském seriálu Nech žije deduško, v němž hlavní úlohu ztvárnil Jozef Kroner. /Více o jejích filmových a televizních rolích zde, resp. zde./

V roce 2008 ji město Pezinok udělilo čestné občanství.

Byla vdaná. Jejím mužem byl Štefan Bók, se kterým prožila šťastných čtyřicet čtyři let. Měli dva syny – Norberta a Štefana, kteří se ale na uměleckou dráhu nevydali. Kmotrem Norberta byl herec Vlado Müller. Byla trojnásobnou babičkou.

O jejím úmrtí informovalo 18. prosince na svých stránkách DAB Nitra /zde/.

/Pro i-DN z více zdrojů připravil a zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 20. prosince 2022

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřela Hilda Augustovičová

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ