Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřela Bibi Andersson

    Bibi Andersson. Foto tellerreport.com

    Bibi Andersson

    11. 11. 1935 Stockholm (Švédsko) – 14. 4. 2019 Stockholm (Švédsko)

    Švédská herečka, známá ze snímků režiséra Ingmara Bergmana, s nímž nějaký čas žila.

    Debutovala v roce 1951 díky starší sestře Gerd Andersson, která byla primabalerínou Královské opery ve Stockholmu. Po absolvování dramatické školy Gösty Terseruse nadále pokračovala ve studiu herectví na divadelní škole při Královském dramatickém divadle ve Stockholmu.

    Bibi Andersson v roce 1963. Foto IBL/REX/SHUTTERSTOCK

    S filmem začala již na konci čtyřicátých let, do širšího povědomí se však dostala až roku 1952, když se objevila v reklamě na mýdlo, kterou režíroval Ingmar Bergman. Ten ji o čtyři roky později angažoval do Městského divadla v Malmö, kde působil jako režisér, čímž zásadně ovlivnil její profesní život. Od roku 1959 pak byla členkou stockholmského Královského dramatického divadla.

    Ingmar Bergman ji pak především obsadil do řady svých úspěšných snímků: menší roli ztvárnila ve filmu Úsměvy letní noci (1955) a poté následovaly filmy Sedmá pečeť a Lesní jahody (oba z roku 1957). O rok později si za roli svobodné neurotické matky ve filmu Než se setmí vysloužila cenu na filmovém festivalu v Cannes. Největšího úspěchu dosáhla ve snímku Persona (1966), v němž ztvárnila roli upovídané, ale dobrosrdečné zdravotní sestry Almy, která se se svou psychicky narušenou pacientkou, herečkou Elizabeth Vogler (Liv Ullmann), jež se v sobě zcela uzavřela před okolním světem, duchovně ztotožní. S Bergmanem natočila celkem třináct filmů (k těm dalším patří například Náruživost či Scény z manželského života) a nějaký čas s ním také žila.

    Významné role ztvárnila i ve filmech jiných tvůrců: za psychologické drama Milenka režiséra Vilgota Sjömana, v němž ztvárnila roli mladé ženy zamilované do ženatého muže (Max von Sydow), získala v roce 1963 hereckou cenu na MFF v Západním Berlíně a role nejrůznějších skandinávských cizinek si zahrála i v řadě evropských a hollywoodských snímků. V Nepříteli lidu byl jejím partnerem Steve McQueen, ve westernu Souboj u El Diablo Sidney Poitier a ve snímku Bez šance Harvey Keitel. Hrála rovněž ve skandinávských a francouzských seriálech, a v poslední době ve výpravném dobrodružném filmu Arn.

    Byla třikrát vdaná, dvakrát se rozvedla, z prvního svazku měla dceru. Za války v bývalé Jugoslávii se zapojila do akcí, jak do obleženého Sarajeva přinést kulturu včetně divadla.

    Zemřela po několikaleté nemoci. Před deseti lety prodělala mozkovou mrtvici, kvůli léčbě se přestěhovala z Francie zpět do rodného Švédska a nadále žila v domě s pečovatelskou službou. O úmrtí informoval švédský zpravodajský web Aftonbladet.

    • Autor:
    • Publikováno: 16. dubna 2019

    Komentáře k článku: Zemřela Bibi Andersson

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,