Zemřel Pavel Jurkovič
V roce 2006. FOTO JARKA ŠNAJBERKOVÁ
Pavel Jurkovič
18. 8. 1933 Starý Poddvorov, okr. Hodonín – 4. 2. 2015 Praha
Pedagog, zpěvák, hudebník, skladatel, upravovatel a popularizátor lidových písní.
Vystudoval Pedagogické gymnázium v Praze, soukromě harmonii a základy kompozice u K. Risingera, sólový zpěv u E. Fuchse a E. Matouškové. V 50. letech působil na různých základních školách – ZŠ Norbertov (1952), ZŠ na Bílé hoře (1956–1965), ZŠ s rozšířenou výukou hudební výchovy v Umělecké ulici v Praze 7 (1977–1997). Od roku 1957 byl vokalistou Nových pěvců madrigalů a komorní hudby pod vedením M. Venhody (pozdější Pražští madrigalisté), byl členem a později lektorem České hudební společnosti (od r. 1966).
V roce 2011. FOTO archiv
Jeho vztah k české hudbě formovalo jednak rodinné zázemí, jednak lidová hudební tradice na rodném Podluží. Již jako dvanáctiletý se stal žákem prof. M. Venhody v pražské Schole cantorum (1945–1950). V letech 1968–1975 spolupracoval jako zpěvák, instrumentalista, upravovatel lidových písní a textař se souborem Chorea Bohemica a později s celou řadou jiných folklorních souborů a kapel (Technik Ostrava, Vycpálkovci Praha aj.). Některé sám založil a vedl (Musica Poetica, Musica Humana aj.).
Jako sólista, zpěvák a instrumentalista se podílel na přípravě a realizaci více než 120 zvukových nosičů. Jako sólový zpěvák se uplatnil v nahrávkách středověké, renesanční a barokní hudby i jako interpret současných vokálních skladeb. Od roku 1967 pravidelně spolupracoval s rozhlasem, zejména na hudebních pořadech pro děti (Endele vendele, Čarohrátky, Zazpívejte si se mnou), byl autorem televizních pořadů pro děti a mládež (Tatrmani, vysílání pro školy apod.). Uplatňil se jako hudební režisér a skladatel (Podpísničky s doprovodem dětských nástrojů 1977, Písničky z dětského domečku 1997, Zpívání za školou 1997, Jarní pastorale 1975, Devatero divný květ 1976 aj.). Byl autorem scénické hudby (zejména pro pražskou scénu Říše loutek). V letech 1987–1990 pracoval jako redaktor hudebních stránek dětského časopisu Sluníčko. Zde publikoval vlastní úpravy lidových písní pro nejmenší. Podobně popularizoval českou lidovou píseň v časopisech Květy (cyklus Malujeme písničky 1985), Hudební nástroje a jinde. Spolupracoval zejména s muzikanty J. Krčkem, I. Hurníkem, P. Ebenem, J. Rokytou, Z. Bláhou, J. Pavlicou, J. Tichotou a M. Venhodou, choreografkami J. Rákosníkovou, A. Skálovou a E. Kröschlovou, pedagogy C. Orffem, W. Kellerem aj.
Pavel Jurkovič vyučoval na základní škole s rozšířenou výukou hudební výchovy v Praze 7. Snímek byl pořízen 17. března 1989. FOTO PETR MATIČKA
Jeho úsilí v hudební pedagogice významně ovlivnilo postgraduální studium v Orffově institutu v Salcburku (1965–1967). Stal se prvním propagátorem Orffova didaktického systému na našich školách, přizpůsobil jej českým podmínkám (spolu s Iljou Hurníkem a Petrem Ebenem). Je spoluautorem mnoha učebnic a metodických příruček pro učitele hudební výchovy, na toto téma publikoval rovněž v odborné literatuře, zabýval se pedagogickým využitím lidové písně (Lidová píseň ve škole, 1997). Nedílnou součástí jeho pedagogických příruček jsou lidové písně s doprovodem orffovského instrumentáře. Vedl odborné semináře (Letní kurzy modernizace hudební výchovy, Zpívání rodičů s dětmi aj.). Od roku 1995 je předsedou České Orffovy společnosti. Byl vyznamenán za zásluhy o šíření orffovských myšlenek prestižním oceněním Orffovy nadace v Mnichově Pro merito (1995), byla mu udělena Výroční cena Československého rozhlasu za tvorbu pro děti (1980) a Cena České hudební rady za iniciativní počiny v hudební výchově (1996).
Veřejné rozloučení se uskuteční 11. února ve 12:00 v bazilice sv. Markéty v břevnovském klášteře v Praze. Za rodinu o tom informovala dcera Barbora Jurkovičová.
Komentáře k článku: Zemřel Pavel Jurkovič
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
