Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Martin Marek

    Se zpožděním uveřejňujeme zprávu o smrti hudebního skladatele Martina Marka a krátké osobní vyzvání Petra Odo Macháčka, režiséra a vedoucího Divadla Kámen, které na jaře použilo Markovu hudbu do své nejnovější inscenace Mamum mamut a který nás o smrti autora informoval.

    Umřel Marin Marek

    Člověk, který, ještě dříve, než před rokem a půl upadl do bezvědomí, vytvořil námět pro naši hru Mamut mamut, a hlavně k ní napsal polovinu hudby, skvělé hudby. Mamuta jsme dodělali a začali hrát už v době, kdy byl v bezvědomí. Netušíme, jestli (by) se mu konečné provedení líbilo nebo jestli (by) ho aspoň toleroval. Honza Pták, který jím složenou hudbu přepsal z rukopisu a začlenil do inscenace (vedle svých vlastních, neméně zajímavých skladeb), se sice snažil maximálně respektovat jeho poznámky, ty ale nebyly vždy jednoznačně pochopitelné a někdy neodpovídaly realitě mé nekompromisní režie. Takže mě tedy mimo jiné mrzí, že se Martin nemůže k výsledku vyjádřit a že se s ním nemohu o Mamutovi pořádně pohádat.

    O Martinovi Markovi napsal zajímavý článek Miroslav Pudlák na His Voice. Je v něm uveden i tento text: Případ Martina Marka mě vede k chmurným úvahám o tolika důležitých a vážných věcech. Jako třeba: talent, odpovědnost, moderní umění, hrdost a pokora, smysl života, sociální síť, soudobá hudba, křehkost duševního zdraví, víra, závislost, kulturní politika, euthanasie… Nebudu se snažit napsat něco lepšího.

    Petr Odo Macháček

    ///

    Martin Marek. FOTO Musica.cz

    Martin Marek. FOTO Musica.cz

    Martin Marek

    28. 8. 1956 Praha – 13. 7. 2014 Louny

    Pocházel z hudebnické rodiny. Vystudoval hru na violoncello u Pravoslava Sádla a skladbu u Ilji Hurníka na Pražské konzervatoři. Po absolutoriu působil jako violoncellista v Symfonickém orchestru československého rozhlasu (SOČR), s nímž během dvanácti let hrál v mnoha zemích, včetně Japonska, které nejvíce stimulovalo jeho hudební představivost. Postupně narůstající potřeba osvobození se od masívního orchestrálního zvuku přivádí Marka zpět ke studiu skladby, tentokrát na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, které absolvoval u Marka Kopelenta v roce 1998. Některá z jeho děl obdržela ocenění v mezinárodních skladatelských soutěžích, např. trio „Alban Arthuan“ získalo cenu ve  Val Tidone; v Nizozemí byl jeho Septuor „Cosciette di Roncole alla Luigi Galvani“ nominován do reprezentační přehlídky programů amsterodamského rádia v rámci Národní Vysílací Společnosti, „HI-Castle Blue“ pro klavír a mg pás bylo s úspěchem provedeno na přehlídce Jazzvenue 2000 v Amsterdam Bimhuis. Jeho kus Voce Taciturna byl vybrán pro mezinárodní festival ISCM World Music Days v Yokohamě (2001). Od roku 2001 získával Martin Marek svými kompozicemi stále více pozornosti a uznání v zahraničí. Jeho skladby se opakovaně hrály na mezinárodních festivalech (ISCM – WMD 2003, 2005; Bucharest 2002, American League of Composers – New York 2002, Tokyo 2003, ENH Brno 2004, Warsaw Autumn 2004, Prague Premieres 2004, 2006; Festival Krakowski kompozytorów 2005, Toronto 2006). Kolem roku 2000 se začalo jeho jméno objevovat i v repertoáru některých předních světových interpretů jako jsou BBC Singers, Arditti Quartett, Zagrebački Kvartet, Catherine Marie Tunnell, Garreth Adtkins a mnohých dalších, a to jak domácích, tak zahraničních.

    /Převzato z Musica.cz/

     


    Komentáře k článku: Zemřel Martin Marek

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,