Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Lubomír Poživil

    Foto archiv DAMU

    Lubomír Poživil

    11. 9. 1927 Dolní Jiřetín, okres Most – 17. 8. 2020

    Divadelní režisér a ředitel, skladatel a dlouholetý pedagog DAMU.

    Na divadelní fakultě AMU vystudoval režii u profesorů Jiřího Frejky, Jindřicha Honzla a Františka Salzera a dramaturgii u profesora Františka Götze. Na hudební fakultě AMU pak absolvoval teorii a estetiku u profesora Antonína Sychry. Nejvíce byl ovšem svým uměleckým založením blížencem Emila Františka Buriana. Jeho důraz na múzičnost inscenací (a zapojení scénické hudby jako rovnocenné složky činoherních představení) byl pro některé teoretiky až extrémní.

    Již v době studia se pohyboval v prostředí mosteckého divadla. Od roku 1950 byl dramaturgem činohry a režisérem a po jeho poslední reorganizaci roku 1952 se stal – ve svých pětadvaceti letech – ředitelem Divadla pracujících v Mostě, jehož profil nadále utvářel jako výhradní dramaturg (sám uvádí do roku 1972 účast na dvou stech inscenacích, z nichž čtyřicet byly československé premiéry), režisér a autor scénické hudby. Coby pragmatický straník dovedl repertoár a směřování “svého“ divadla obhájit, což bylo pro tehdejší dobu důležité. Jeho stěžejní režie z padesátých let (kompletní trilogie Vrchlického a Fibichovy Hippodamie, Goethův Urfaust a Verhaerenův Filip II.) se staly celostátními divadelními událostmi. Do Mostu tehdy jezdili přední kritici z celé republiky, na něž – krátce po éře Velkých taveb, Part brusiče Karhana a stále ještě v době těžkopádných sovětských socrealistických her – působily zdejší výboje jako „živá voda skutečného divadla“. Coby režisér spolupracoval s Hilarovým scénografem a architektem Vlastislavem Hofmanem. Sedmdesátník Hofman tehdy sotva třicetiletého tvůrce oceňoval v jedné linii s K. H. Hilarem a Janem Borem. „Od těch dob nebylo režiséra, proto rád s Vámi pracuji,“ napsal mu v osobním dopise.

    V roce 1975 mu vydalo Severočeské nakladatelství biografii, jejímž autorem je Miroslav Valvoda. Repro archiv

    Základní oporou pro jeho pojetí divadla se v Mostě stal přítel a spolužák z DAMU, herec (a později též dramaturg a režisér) Zdeněk Buchvaldek. Do souboru přivedl ale i další mladé herce z DAMU. V první vlně to byli Karel Nonner, Ladislav Hádl, Josef Velda a Vladimír Brabec (1953), později Radoslav Brzobohatý (1955), Eva Klánová a Jaromír Šnajdr (1959), Emma Černá (1963) a Věra Mrázková (1965). Ze starších generací dostali v jeho inscenacích mimořádné příležitosti Alena Zadáková, Anna Tolarová a Karel Jelínek. Jen vzácně se v Poživilově éře prosadili talentovaní herci bez ukončeného divadelního vzdělání (Jiří Havlík, Stanislav Oubram). Svou kariéru divadelního režiséra ukončil – z dodnes nevyjasněných důvodů – roku 1967, kdy se ve čtyřiceti letech dobrovolně rozhodl přestat režírovat. Sám vše vysvětloval zdravotním stavem, především zhoršením zraku, ale tomuto odůvodnění divadelníci v Mostě ani později v Praze neuvěřili. Své rozhodnutí nezměnil ani poté, co mu dramaturgie mostecké činohry ve druhé polovině osmdesátých let nabídla hostování – režírování hry podle vlastního výběru.

    Osmdesátá léta v Praze. Foto archiv MDP

    Ve funkci ředitele Divadla pracujících v Mostě vydržel až do roku 1972. V září 1972 nahradil ve funkci ředitele Městských divadel pražských tehdy z politických důvodů odvolaného Otu Ornesta a v nelehkých podmínkách se podle pamětníků snažil udržovat dobrou tradici této scény. Ředitelem MDP byl až do roku 1990.

    Na DAMU se zasloužil o vznik Katedry organizace a řízení divadel a kulturních zařízení, když se stal v roce 1969 jejím prvním vedoucím. Tato katedra byla předchůdcem Katedry produkce. Na DAMU vyučoval v letech 1954 – 1991 (1969 docent, 1979 univerzitní profesor). Studenty vzdělával primárně v oboru divadelní režie a hudby.

    Umělecky nejdůležitějším počinem jeho pražského působení je zřejmě obsáhlá antologie českého melodramu vydaná na LP deskách Supraphonu, kterou dramaturgicky a režijně připravil s nejvýznamnějšími českými herci své doby. Završil tak svůj celoživotní zájem o tento žánr a vrátil se i ke své „srdeční záležitosti“ – Hippodamii (zde v podání Jaroslavy Adamové v titulní roli).

    O jeho úmrtí informovala na svých webových stránkách DAMU (zde).

    /Pro i-DN zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 19. srpna 2020

    Komentáře k článku: Zemřel Lubomír Poživil

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,