Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Karel Weinlich

    Foto Paměť národa

    Karel Weinlich

    6. 4. 1930 Jihlava – 6. 5. 2020 Praha

    Rozhlasový režisér.

    Nejprve vyrůstal u dědečka. Po jeho smrti žil krátce u matky, která se ale mezitím provdala za říšského Němce, kterému však vyženěný syn nerozuměl a jeho nacistickou výchovu odmítal. Přesto prošel hitlerjugend a po válce měl být odsunut. Raději ale domov a matku opustil a protloukal se životem dál sám. Vystřídal několik dělnických povolání včetně vrátného, a dostal se tak k profilu „dělnický kádr“, díky kterému dostal možnost studovat.

    Zleva Radovan Lukavský, Pavel Grym, Luděk Munzar a Karel Weinlich 26. 12. 1964 při natáčení rozhlasové hry Noční let. Foto Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

    Na pražské konzervatoři studoval herectví, poté nastoupil na DAMU, kde ale brzy přešel na nově ustavený obor rozhlasové režie. Už během studií také začal spolupracovat s tehdejším Československým rozhlasem. Vyzkoušel sice také divadlo, ale k rozhlasu se záhy vrátil a zůstal mu věrný. Nastoupil do něj v roce 1952. Několik generací posluchačů přivedl k nedělní pohádce, která se stala tradicí.

    Při práci (60. léta). Foto archiv ČRo

    V roce 1969. Foto archiv ČRo

    Jeho režijní rukopis lze najít například pod pohádkami Hanse Christiana Andersena, na které se specializoval. Točil ale i klasické rozhlasové hry, muzikály a nebránil se ani moderním pohádkám, třeba o Třech hudebních prasátkách. Režijně se podílel i na pořadech pro mládež jako Meteor či Domino. Na kontě má na 700 inscenací rozhlasových pohádek a her. Velká část z nich dnes patří do tzv. Zlatého fondu Českého rozhlasu. V Československém a posléze Českém rozhlase pracoval až do odchodu do penze v roce 1996.

    V listopadových dnech 1989. Foto archiv ČRo

    V listopadu 1989 se stal v tehdejším Československém rozhlasu mluvčím Občanského fóra a patřil mezi klíčové aktéry, kteří během sametové revoluce zbavovali rozhlas jeho komunistického vedení. Zasadil se například o to, aby bylo obnoveno záměrně přerušené vysílání masové demonstrace na Letné z 25. a 26. listopadu.

    S herečkou Jiřinou Jiráskovou. Foto archiv

    Za své dráhy získal mnoho přátel mezi herci a řadu ocenění Prix Bohemia Radio. Působil i ve spolku cyklistů. Znám byl také svým soukromým životem, neboť za svůj život uzavřel dvanáct manželství. Když to někdy vysvětloval, půjčoval si výrok Věry Kubánkové: Weinlich musel být pořád zamilovaný, bohužel vždy do jiné. A dodával, že to je jeho prokletí.

    První manželství… Foto archiv

    Poslední manželství. Foto archiv

    Působil i jako pedagog, své zkušenosti předal několika generacím rozhlasových tvůrců.

    V roce 2015 vydal Radioservis jeho biografii Karel Weinlich – pokus o životopis, jejíž autorkou je Lucie Weissová.

    O jeho smrti informovala jeho manželka.

    /Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/

    ///

    Více o Karlu Weinlichovi zde:

    Osudy Karla Weinlicha

    • Autor:
    • Publikováno: 7. května 2020

    Komentáře k článku: Zemřel Karel Weinlich

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,