Zemřel Juraj Sarvaš

Foto archiv

14. 7. 1931 Radvaň (dnes součást Banské Bystrice), Československo – 17. 6. 2023 Bratislava, Slovensko

Slovenský herec, scenárista, režisér a vysokoškolský pedagog, bývalý hlasatel banskobystrického studia Československého rozhlasu, dlouholetý člen Slovenského národného divadla v Bratislavě (1961 – 1996).

Byl nejmladší z osmi sourozenců. Po maturitě na gymnáziu, kde se aktivně věnoval divadlu a recitaci, odešel do Bratislavy, kde pokračoval ve studiu herectví na Vysoké škole múzických umění (VŠMU) ve třídě Andreje Bagara. Absolvoval roku 1955. V letech 1955 – 1961 byl členem činohry Divadla Jozefa Gregora Tajovského ve Zvolenu, od roku 1961 do roku 1996, kdy odešel do důchodu, byl členem Slovenského národného divadla v Bratislavě. Spolu s Jozefem Adamovičem, Oldou Hlaváčkem, Michalem Dočolomanským a Jurajem Slezáčkem patřil mezi přední osobnosti a významné herce SND sdílející šatnu s číslem 42, kde se scházeli všichni herci.

V jedné ze svých shakespearovských postav v SND. Foto archiv SND

Ochotnické činnosti se věnoval už v době gymnaziálních studií ve svazáckém souboru, později v Městském divadelním sdružení v Banské Bystrici, kde zaujal jako Ján v Kozím mléku (1949) či jako Vinco v Bukoch Podpolianských (1950).

Phyleus (Herkules a Augiášov chliev, SND 1963). Foto archiv SND

Hereckým naturelem, impozantním mužným zjevem a příjemně zabarvaným, melodickým hlasem byl výrazným představitelem rozmanitých typů mladých mužů v ssoučasném i klasickém repertoáru zvolenské činohry – Dr. Habura (Pacient stotrinásť, 1955); Braňo (Nepokojná mladosť, 1957); Rohoň (Dobrodružstvo pri obžinkoch, 1959); Eben (Túžba pod brestami, 1959) ad.

V jedné z rolí moderního repertoáru SND (osmdesátá léta). Foto archiv

Sklon k heroickému patosu a expresivnímu hereckému projevu zúročil v podání mnoha shakespearovských postav. V hrách moderní světové dramatiky ztvárňoval charakterové typologické portréty, v kterých využíval realistické i stylizovaností ozvláštněné výrazové prostředky: Dunois (Svätá Jana, 1961); Phyleus (Herkules a Augiášov chliev, 1963); Jevtušenko (Človek s puškou, 1977); Hermann (Bockerer, 1986) ad.

Vystupoval i ve filmu. Ztvárnil hlavní role ve slovenských snímicích Štyridsaťštyri (r. Paľo Bielik, 1957 – ukázka zde) a Stopy na Sitne (r. Vladimír Bahna, 1968). Mnohem častěji vystupoval v televizi, naposledy v inscenaci Martina Kákoše Knieža (1998).

Sedmdesátá léta. Foto archiv

Věnoval se i práci v rozhlase, uměleckému přednesu a uplatnil sa i v dabingu. Působil jako pedagog na Akademii umění v Banské Bystrici. Byl pedagogem na Hudební fakultě VŠMU a dramatického odboru ĽŠU v Bratislavě a dlouholetým tajemníkem ZSDU.

Snímek z posledních let. Foto archiv

V roce 1984 byl jmenován zasloužilým umělcem. /Jeho Tv-portrét natočený stanicí TA-3 najdete zde./

O jeho úmrtí dnes na svých webových stránkách informovalo Slovenské národné divadlo v Bratislavě /zde/. Úmrtí potvrdila jeho dcera Světlana Sarvašová, která pracuje ve slovenské agentuře TASR.

/Pro i-DN zpracoval hul/