Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Josef Laufer

    Foto archiv

    Josef Laufer

    11. 8. 1939 Sables d’Olonne, Francie – 20. 4. 2024 Praha

    Zpěvák, herec, scenárista, režisér, tlumočník, moderátor a textař.

    Rodným jménem byl Don José Pedro Rodriguez de Montagnes Laufer. Jeho otec pocházel ze Slovenska (nar. 1911 v obci Váhovce), kde se stal lékařem. Matka byla rodilá Španělka. Potkali se ve Španělsku v době občanské války (1936–39), kde MUDr. Maxmilián Laufer působil jako interbrigadista v rámci československého lazaretu J. A. Komenského. Po porážce republikánů odešli do Francie, kde žili nedaleko španělských hranic v Argelès-sur-Mer. V lednu 1940 otec vstoupil do čs. armády ve Francii (F-1985). Po porážce Francie nacistickým Německem se se ženou a již narozeným synem Josefem evakuovali do Velké Británie, kde do konce války působil jako vojenským lékařem u RAF. Teprve v roce 1947 se celá rodina vrátila do Československa. Po návratu otec pracoval dále jako lékař – dětský ortoped.

    Vlevo s maminkou Edelmirou Perez de Montanez a o rok mladším bratrem Allanem za války v Anglii. Foto rodinný archiv

    Se zpěvačkami Vlastou Kahovcovou a Jarmilou Gerovou na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Foto archiv

    Nejprve se vyučil ve vrchlabské Tesle. Během následující základní vojenské služby začal hrát divadlo a režírovat. Po vojně hostoval v Divadle ABC, působil i jako tlumočník a překladatel ze španělštiny. Poté studoval herectví na DAMU (absolvoval v roce 1965) a založil divadelní soubor RADAR. Od té doby začal pravidelně vystupovat v různých muzikálech, vyučovat pantomimu na taneční konzervatoři, vystupovat v Československé televizi.

    Foto archiv

    V šedesátých letech zahájil profesionální kariéru zpěváka pop music. Začal vystupovat se skupinou Golem a hrál v prvním českém divadelním muzikálu Gentlemani (premiéru měl v březnu 1967 v Hudebním divadle Karlín, jeho autory byli skladatel Bohuslav Ondráček a textař Jan Schneider ). Natočil řadu SP a LP desek. Mezi jeho nejznámější interpretované písně patří Malé šípy, Sbohem lásko, já jedu dál, Juliána, Dávný kavalír, Podívej, šenkýři, Pásek mi dej, Maria, In The Ghetto či La Bamba.

    S Martou Kubišovou, Waldemarem Matuškou, Helenou Blehárovou, Karlem Gottem, Helenou Vondráčkovou, Václavem Neckářem a Yvonou Přenosilovou na mezinárodním hudebním festivalu v Cannes (1968). Foto archiv

    V roli „zuřivého reportéra“ E. E. Kische v seriálu Tržiště senzací, který režisér Martin Hollý natočil roku 1985 pro tehdejší západoněmeckou televizi. Foto archiv

    Podle některých zdrojů byl evidován jako spolupracovník Státní bezpečnosti v kategorii důvěrník, krycí jméno Vostrý, evidenční číslo 14 075. Zpěvák to v roce 2019 v rozhovoru pro deník Blesk označil za nesmysl /zde/.

    V roce 1976 nazpíval kontroverzní píseň Dopis Svobodné Evropě, k níž napsal i text a v níž oslavoval návrat agenta Státní bezpečnosti Pavla Minaříka, který podnikl pumový útok na rozhlasovou stanici Svobodná Evropa v Mnichově. Písnička nebyla iniciativou tajné služby, jak se v sedmdesátých letech spekulovalo, ale – jak později sám potvrdil – jeho. O své práci i životě poskytl v roce 2019 rozhovor Daně Braunové z Práva, kde se o něm lze dozvědět více.

    Pro svůj exotický vzhled a znalost jazyků (angličtina, španělština, němčina) byl vyhledávaným filmovým hercem českých i zahraničních produkcí. Hrál například ve filmech Noc na Karlštejně, Páni kluci, Starci na chmelu, Den pro mou lásku, Panna a netvor nebo sérii Kameňák. Vystoupil ale také v seriálech Inženýrská odysea nebo Cirkus Humberto. A v řadě zahraničních produkcí. Ztvárnil například postavu Egona Erwina Kische v pětidílném německém seriálu Tržiště senzací (1985) a poté i filmu Zuřivý reportér (1987, vždy režie Martin Hollý ml.) i Josefa V. Friče ve slovenském filmu Niet inej cesty (1968, režie Jozef Zachar). Točil jsem s Jurajem Herzem, Karlem Kachyňou, Zdeňkem Podskalským. Dokonce několikrát působil i jako scenárista a televizní režisér. (Více zde.)

    V roce 2019 na koncertu ke svým osmdesátým narozeninám v Divadle Broadway, kdy byl ještě v plné síle. Foto David Kundrát

    Se svou ženou Irenou Greifovou na konci šedesátých let. Foto archiv

    S dcerou Ester v roce 1973. Foto Miroslav Zajíc

    Se svou ženou Irenou Greifovou (vlevo) a teatroložkou Helenou Albertovou 29. dubna 2019 při slavnostním setkání pořádaném Divadelním ústavem v Praze u příležitosti vydání monografie o Ireně Greifové. Foto archiv

    S dcerou Ester. Foto archiv

    Jeho manželkou byla kostýmní výtvarnice Irena Greifová (21. 4. 1939 Michalovce – 22. 12. 2022 Praha), s níž měl dceru Ester (narozena 22. 7. 1969).

    Od roku 2020 ležel v kómatu v pražské nemocnici Na Homolce v Motole po operaci srdce, kdy při této operaci prodělal srdeční zástavu, po níž byl lékaři uveden do umělého spánku.

    Zemřel na zástavu srdce. Informaci o jeho úmrtí oznámil ředitel Divadla Broadway Oldřich Lichtenberg, kterému ji sdělila zpěvákova dcera.

    /Pro iDN z více zdrojů – především z Wikipedie – připravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 21. dubna 2024

    Komentáře k článku: Zemřel Josef Laufer

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,