Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Jaroslav Kyncl

    FOTO archiv SD UH

    Ve své poslední roli Kněze v muzikálu Donaha! (r. Radek Balaš, prem. 2. 4. 2005) FOTO archiv SD UH

     Jaroslav Kyncl

    9. 10. 1938 Žďár nad Sázavou – 8. 9. 2013 Uherské Hradiště

    Po absolutoriu JAMU působil dvě sezóny v Satirickém divadle Večerní Brno. V roce 1967 nastoupil do Slováckého divadla Uherské Hradiště a zůstal mu věrný až do svého odchodu do důchodu. Vytvořil desítky převážně komediálních postav, které se hluboce vryly do paměti mnoha diváků. Patří mezi ně například Gaspar Radůzo (Kat a blázen), Knejp (Lumpacivagabundus), Šašek Max (Pohádka z klobouku), Profesor matematiky (Študáci a kantoři), Lízal (Maryša), Svatý (Dva na koni, jeden na oslu), Přednosta (Ostře sledované vlaky), Terazky (Černí baroni). Do důchodu odešel v roce 1999. Na přelomu tisíciletí ještě vytvořil postavu Matúša Pagáča v komedii Slovácko sa súdí a s jevištěm uherskohradišťské scény se rozloučil rolí Kněze v muzikálu Donaha! Pravidelně však přicházel do hlediště jako divák. Naposledy je navštívil na červnových Nájemnících.

    Herecká práce Jaroslava Kyncla se výrazně zapsala do vývoje a kvality Slováckého divadla a v celkovém historickém pohledu zůstane jeho významnou součástí.

    Kolegové a diváci se s hercem mohou naposledy rozloučit v pátek 13. září ve 14:30 hodin ve smuteční síni ve Starém Městě.

    ///

    Slovácko sa súdi. FOTO archiv SD UH

    Matúš Pagáč v komedii Slovácko sa súdi (r. Vlastimil Peška, prem. 26. 12. 2001). FOTO archiv SD UH

    Poslední dopis Jaroslavu Kynclovi

    Milý Jaroslave,
    od počátku nové divadelní sezóny si připravuji koncept pro oslavu Tvého pětasedmdesátiletého jubilea. Bohužel, život je někdy doslova krutý režisér, a tak z veselé oslavy zůstala smutná vzpomínka.
    Byl jsi první kolega, který se mne ujal při mém nástupu do Slováckého divadla, a od té doby nás pojilo pěkné přátelství. Potkávali jsme se jako partneři nejenom na jevišti – nejraději vzpomínám na Lumpacivagabundus a Pohádku z klobouku – ale i na různých mimodivadelních akcích. A večery v Divadelním klubu s kytarou a Tvými písničkami mi dodnes znějí v uších. Když jsem začal režírovat, byl jsi doslova mým hercem. Zářil jsi jako Lízal v Maryši, nebo jako Přednosta v Ostře sledovaných vlacích. A Tvůj major Terazky byl nepřekonatelný. Nejlepší ze všech, kteří se tenkrát na českém jevišti, respektive filmu, objevili. Když jsi odešel do důchodu, slibovali jsme si, že na mne počkáš a jako důchodci si ještě jednou střihneme šašky Maxe a Péťu…
    Potom přišla Tvá těžká nemoc a začal jsi chřadnout nám všem před očima. Ale pokud Ti to síly dovolily, snažil ses nevynechat jedinou premiéru, která v divadle vznikla. Naposledy jsme se takto setkali při Nájemnících.
    Opona spadla. Ať tam nahoře v divadelním nebi máš ty nejpěknější a nejveselejší role.

    Tvůj kamarád šašek

    Péťa – Igor Stránský

    /Převzato se stránek SD UH: Zemřel herec Jaroslav Kyncl, resp. Poslední dopis Jaroslavu Kynclovi/

     

    • Autor:
    • Publikováno: 13. září 2013

    Komentáře k článku: Zemřel Jaroslav Kyncl

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,