Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřel Igor Luther
Foto imdb
5. 8. 1942, Banská Bystrica, Slovenský stát – 7. 6. 2020, Rijeka, Chorvatsko
Slovenský filmový kameraman, jedna z osobností nové vlny československé kinematografie šedesátých let minulého století, starší bratr režiséra Miloslava Luthera (nar. 1945).
Začínal jako pomocný rekvizitář a televizní švenkr v Čs. televizi Bratislava, kde působil první rok po maturitě. Od studií na pražské FAMU, které dokončil roku 1966, spolupracoval zejména se svými slovenskými krajany – režiséry Elo Havettou, Jurajem Jakubiskem a Ivanem Balaďou.
Student. Foto archiv ČT (zde)
Jeho celovečerním debutem byl v roce 1967 film Juraje Jakubiska Kristove roky. Postupně se oprostil od precizně komponovaných záběrů a dal přednost dynamické ruční kameře pohybující se s až akrobatickou volností po scéně. Nedílnou součástí jeho jedinečného tvůrčího stylu se stalo i užívání reálného světla a širokoúhlých objektivů. Vizuální nespoutanost uplatnil zejména ve spontánně manýristickém Jakubiskově snímku Vtáčkovia, siroty a blázni (1969) či v expresivním Balaďově televizním filmu Dáma (1967).
V šedesátých letech. Archív I. Luthera
Jaro a léto roku 1968 strávil v Paříži a Avignonu, kde natáčel dokumentární portrét legendárního Living theatre, jehož členové tam přijeli z New Yorku a připojili se k politickým událostem pařížského jara. Tři dny po srpnové okupaci se ale vrátil zpět na Slovensko. Poté spolupracoval na experimentálně laděných koprodukčních snímcích francouzského režiséra a spisovatele Alaina Robbe-Grilleta. Na počátku sedmdesátých let zvolil odchod do emigrace, nejprve do Hamburku a poté do Mnichova. V následujících desetiletích byl pro svoji nekonvenčnost vyhledáván předními světovými režiséry a natočil téměř stovku filmů pro kina i televizi.
K jeho vrcholným počinům patří spolupráce s Volkerem Schlöndorffem na Oscarovém filmu Plechový bubínek (1979) a historický velkofilm Andrzeje Wajdy Danton (1983). Spolupracoval s řadou dalších významných režisérů jako Helmut Förnbacher, Michael Verhoeven, Ulrich Schamoni, Michael Haneke, Bernhard Wicki ad. Snímal i řadu filmů československých exilových tvůrců, mezi něž patřil Vojtěch Jasný, Stanislav Barabáš a Jan Němec.
Foto archiv
Na konci devadesátých let se pracovně vrátil do Prahy, kde natočil například snímek Postel režiséra Oskara Reifa či povídku Riziko z filmu Praha očima… režiséra Artemia Benkiho. Spolupracoval také se svým bratrem Miloslavem. Naposledy se za kameru postavil právě u jeho dvou snímků Tango s komármi (2009) a Krok do tmy (2014). V roce 2009 s ním režisér Martin Šulík natočil pro ČT cyklus Zlatá šedesátá hodinový rozhovor (zde).
Prezidentka Slovenskej republiky udeľuje IGOROVI LUTHEROVI štátne vyznamenanie Pribinov kríž I. triedy za mimoriadne zásluhy o kultúrny rozvoj Slovenskej republiky v oblasti kinematografie. Foto a popisek Facebook Zuzany Čaputové 2. ledna 2020 (zde)
Za svého života obdržel několik německých a slovenských ocenění. Letos v lednu mu prezidentka Zuzana Čaputová udělila vysoké státní vyznamenání za zásluhy o rozvoj Slovenska v kinematografii.
Zemřel po dlouhé a těžké nemoci. O jeho smrti v pondělí 8. června informovala tisková mluvčí Slovenského filmového ústavu Simona Nôtová, zprávu později potvrdil také kameramanův spolužák a scenárista Lubor Dohnal, který s Lutherem pracoval na filmu Kristove roky (1967).
/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Igor Luther
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
