Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel František Švihlík

    V roce 2017 v Jitkově na Havlíčkobrodsku, kde po odchodu do důchodu žil. FOTO TOMÁŠ BLAŽEK

    František Švihlík

    23. 8. 1941 Horní Měcholupy (dnes část Prahy) – 20. 6. 2018 Chrudim

    Divadelní, televizní a filmový herec. Vystřídal řadu regionálních scén, konec divadelní kariéry strávil v Městských divadlech pražských.

    Byl vyučeným elektromechanikem, v tomto oboru také pracoval, ale zároveň se věnoval divadlu. Dva roky například věnoval amatérské tvorbě divadla Máj v Praze na Vinohradech. Jeho zkušenosti s herectvím vedly k pokusům o studium na DAMU v Praze a JAMU v Brně, u přijímacích řízení ale neuspěl.

    V roli Jana Husa, Východočeské divadlo v Pardubicích, 1983. FOTO archiv VČD

    První profesionální zkušenosti získal v Krušnohorském loutkovém divadle v Teplicích, kde strávil sezónu 1962-1963. Poté získal angažmá v Krajské loutkové scéně v Liberci (1963-1965). V následujících letech prošel řadou oblastních scén jako herec, ale setrval tam vždy poměrně krátko. Svou pouť zahájil v Severomoravském divadle v Šumperku, poté v Západočeském divadle v Chebu a v Horáckém divadle v Jihlavě. Jeho dalšími působišti bylo Ústí nad Labem, Český Těšín a Pardubice a nakonec Městské oblastní divadlo v Kladně. Odtud se pak po více než čtvrstoletí vrátil do Prahy. V roce 1987 získal angažmá v Městských divadlech pražských, kde setrval až do odchodu do penze.

    Vedle práce v MDP i později hostoval ve VČD v Pardubicích. Obnovenou spolupráci s touto scénou začal v roce 1995 titulní rolí Gorinova Keana IV. (1995) a jako Ramón v Casonově hře Dům se sedmi balkony (1997). Dále připomeňme Arcibiskupa z Canterbury v Králově řeči (2014) nebo Porotce č. 3 ve Dvanácti rozhněvaných mužích (2012). Jeho poslední rolí na pardubickém jevišti byla postava Doktora von Aignera ve hře Duše – krajina širá (2015).

    S Ladislavem Špinerem a Petrem Dohnalem ve Dvanácti rozhněvaných mužích (r. Petr Kracik, prem. 7. ledna 2012, VČD Pardubice). FOTO JIŘÍ SEJKORA

    Ve filmu ani televizi příliš rolí nedostával. Jeho debutem na stříbrném plátně byla postava strážného Půlnočního království v pohádce Jak se budí princezny (1977). V osmdesátých letech dostal menší příležitosti od Jiřího Svobody a Víta Olmera v postavách sebevědomých mužů s pokřiveným morálním profilem ve filmech Antonyho šance (1986) a Bony a klid (1987). Jeho posledním filmem se stal před čtyřmi lety snímek Bony a klid 2, ve kterém si po letech zopakoval roli Karla. Hostoval rovněž v několika zahraničních produkcích.

    František Švihlík (vlevo) s Erikem Pardusem v seriálu Četnické humoresky. FOTO archiv ČT

    Již od sedmdesátých let pracoval příležitostně také pro televizi. Z této jeho tvorby mají širší zastoupení především seriály (Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Detektiv Martin Tomsa, 1996). Do širšího diváckého povědomí vstoupil ale až s postavou policejního fotografa Němce v seriálu Četnické humoresky (2000, 2003, 2007). Na tomto seriálu se podílel nejen jako herec, ale byl také pomocným režisérem.

    Zemřel po dlouhé nemoci v chrudimském hospici. Novinářům to potvrdila ošetřující lékařka Marie Blažková.

    • Autor:
    • Publikováno: 20. června 2018

    Komentáře k článku: Zemřel František Švihlík

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,