Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Frank Uwe Laysiepen (Ulay)

    V roce 2016. Foto Facebook Ulaye

    Frank Uwe Laysiepen (Ulay)

    30. 11. 1943 Solingen, Německo – 2. 3. 2020 Ljubljana, Slovinsko

    Performer a výtvarník, známý experimenty s médiem fotografie a spoluprací se srbskou performerkou Marinou Abramović.

    Frank Uwe Laysiepen, v uměleckém prostředí známý jako Ulay, se narodil v německém Solingenu. Po celý život ale bojoval proti svému „germanismu“, a tak žil mimo vlast, především v Nizozemí a Slovinsku. Vyučil se fotografem a v letech 1968 – 1971 pracoval jako konzultant pro firmu Polaroid. V té době začalo jeho umělekcé experimentování s médiem fotografie.

    S´He, 1973-74. Foto Facebook Ulaye

    V rané fázi své umělecké činnosti (1968-1976) podnikl tematické hledání interpretací a chápání pojmů identity a těla jak na osobní, tak na komunální úrovni, zejména prostřednictvím série polaroidových fotografií, aforismů a intimních performancí. Vytvářel koláže zkreslených portrétů, které vzbuzovaly kontroverzní reakce (Renais sense, 1974). Postupně se jeho fotografický přístup stával stále více performativní, až jej dovedl k performativní fotografii (Fototot, 1976). Tyto pokusy jej dovedly až performativitnímu umění (performing arts) jako takovému (There is Criminal Touch to Art, 1976).

    Ze slavné performance s Marinou Abramović Breathing In / Breathing Out, Bělehrad 1997. Foto Facebook Ulaye

    Poté, co potkal performerku Marinu Abramović, která byla v letech 1976-1988 nejen jeho spolupracovnicí, ale také partnerkou, začali společně vytvářet rozmanité mezní experimenty na poli performativního umění, v nichž zkoumali prolínání mužské a ženské energie a ohledávali fyzické limity těla (Relation Works). Jejich společná cesta skončila rituálním mystickým experimentem s názvem The Lovers, během něhož podnikli cestu podél Velké čínské zdi (on přicházel od pouště Gobi, ona od Žlutého moře). Každý z nich ušel 2500 km a setkali se na půl cesty, kde se symbolicky rozloučili.

    Amaryllis, auto-Polaroid 1997. Foto Ulay

    Po rozchodu s Abramović pokračoval s pokusy s fotografickým médiem. Tematicky se zaměřil na marginalizování jednotlivce v současné společnosti, zkoumal problémy nacionalismu a jeho symbolů (Berlin Afterimages, 1994-1995). Byl velkým odpůrcem myšlenky Evropské unie.

    The Invisible Opponent (MAH Gallery, Ženeva 2016). Foto MikeSommer

    Přestože dlouho pracoval převážně na poli fotografii, natrvalo zůstal spojen především s oblastí performance. Jeho životní přesvědčení neustále provokovat diváka vyústilo v „provokování“ publika prostřednictvím realizace řady živých produkcí, workshopů a inscenovaných přednášek. V posledních letech se zabýval převážně projekty a uměleckými iniciativami spojenými s důležitostí vody (Catalogue Earth Water, 2012). Jeho práce, stejně jako záznamy jeho spoluprací s Abramović (prostřednictvím videí a fotografií), jsou zahrnuty v mnoha sbírkách významných uměleckých institucí celého světa, jako jsou Stedejlik Museum Amsterdam; Centrum Pompidou Paříž; Muzeum moderního umění v New Yorku.

    Po čtyřiceti letech života a práce v Amsterodamu uskutečnil po roce 2 000 několik dlouhodobých uměleckých projektů v Indii, Austrálii a Číně a stal se profesorem  performativního umění a nových médií na Staatliche Hochschule für Gestaltung v německém Karlsruhe. V roce 2010 v retrospektivě v newyorské galerii MoMa Marina Abramovič vytvořila performance The Artist Is Present, kde sdílela mlčení s každým neznámým člověkem, který usedl proti ní. Jedním z nich byl právě Ulay. Její reakce (byť spolu ráno před akcí mluvili) byla v tu chvíli velmi emocionální a stala se virálem, jedním z nejsdílenějších videí (viz výše).

    Amsterdam 2018. Foto Facebook Ulaye

    V roce 2011 mu byla diagnostikována rakovina lymfatických žláz. V roce 2013 natočil režisér Damjan Kozole na jeho popud dokument Project Cancer: Ulay od listopadu do listopadu o jeho životě, jeho práci a diagnóze rakoviny. Film sleduje Ulayovu léčbu, setkání s přáteli a cestování, stejně jako jeho pokračující uměleckou praxi. V roce 2014 se sice zotavil, ale rakovina se vrátila.

    /Pro i-DN z více zdrojů připravila jas/

    • Autor:
    • Publikováno: 9. března 2020

    Komentáře k článku: Zemřel Frank Uwe Laysiepen (Ulay)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,