Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zatím není známý zdroj

    Rekonstrukce libereckého Divadla F. X. Šaldy by se měla uskutečnit nejpozději do roku 2027. Vyplývá to ze strategie rozvoje divadla, kterou schválilo vedení města. Podle náměstka primátora pro kulturu Ivana Langra (Změna pro Liberec) se ale zatím neví, z čeho rekonstrukce se zaplatí. Zatím není známý zdroj, uvedl.

    Současná podoba DFXŠ - čelní pohled. FOTO archiv

    Současná podoba DFXŠ – čelní pohled. FOTO archiv

    Za zenitem je zejména zázemí divadla, třeba orchestr má improvizované šatny pod jevištěm bez jakéhokoli vybavení. Nevyhovující jsou i technologie, mnohdy staré i přes 60 let. Divadlu chybí i lepší vybavení pro jeviště. Modernizace divadla už měla být několik let hotová. Město mělo připravený projekt za více než 100 milionů korun, na který získalo evropskou dotaci. Plánovalo, že nové zázemí vybuduje v podzemí. Od realizace ale před třemi lety ustoupilo, protože nemělo 15 milionů korun na spoluúčast. Nyní už by sice bylo schopno ji zaplatit, neví ale o žádném vhodném dotačním programu.

    Jednou ze zvažovaných variant je postupná rekonstrukce. Podle ředitelky divadla Jarmily Levko jsou proto nyní ve fázi hledání vhodného řešení pro vybudování zázemí. Chceme prověřit, zda by nebylo možné získat některý z objektů v bezprostředním okolí. S divadlem bychom ho pak spojili tunelem, uvedla ředitelka. Bezprostředně podle ní provoz v historické budově postavené před více než 130 lety ohrožený není. Akutní věci se řeší průběžně, dodala.

    Liberec je zřizovatelem divadla. Zároveň usiluje o to, aby se na zajištění jeho provozu a rozvoje zapojil více Liberecký kraj. Je to divadlo regionálního charakteru, uvedl Langr. Uzavření dohody s krajem o společném zřizování divadla považuje město ve strategii za klíčový bod. Město s krajem už delší dobu jedná, k dohodě zatím nedospěly. Sporných institucí ohledně výměny nebo větší podpory je totiž mezi krajem a městem více. Uzavřená je zatím jedna výměna. Liberecký kraj převzal od Liberce kojenecký ústav, který je v kraji jediný. Město naopak získalo od kraje liberecký dům dětí Větrník. Vyřešit se povedlo i dětské dopravní hřiště, které Liberec od kraje převzal už před dvěma lety.

    ///

    Historie divadelní budovy Divadla F. X. Šaldy

    Budova DFXŠ před rokem 1918. Repro archiv

    Budova DFXŠ před rokem 1918. Repro archiv

    Historie současné budovy se začala psát krátce poté, co Soukenické divadlo 24. dubna 1879 ze záhadných příčin vyhořelo. O vypracování projektu byli požádáni vídeňští architekti Ferdinand Fellner (1847 – 1916) a Hermann Helmer (1849 – 1919), jejichž ateliér patřil po řadu let k nejvýznamnějším v Evropě.
    Jejich stavby se vyznačovaly dokonalým provedením, odpovídajícím dobovému vkusu a estetickým představám těch nejnáročnějších zákazníků. Mezi ně patřili zřejmě i radní a mecenáši města Liberce, a tak jejich zásluhou se dostalo městu divadelní budovy, která patří v seznamu projektů pánů Fellnera a Helmera k dílům nejzdařilejším.
    V září 1881 byly položeny základy nového divadla na obecním pozemku blízko náměstí (dnes Dr. Edvarda Beneše). Stavbu prováděli liberečtí stavitelé Sachers a Gärtner. A netrvala nijak dlouho: už 29. září 1883 bylo Městské divadlo slavnostně otevřeno Schillerovým Vilémem Tellem s předehrou Gioacchina Rossiniho.
    Divadelní budova postavená ve slohu novorenesančním má výhodnou polohu ve středu města a svými proporcemi zapadá mezi okolní stavby. Čelní frontu zdůrazňuje bohatá štuková výzdoba, která je lemována řadou soch s alegorickým významem. V ose vchodu jsou umístěna 2 hlavní sousoší: vpravo sedící postava Umění drží v ruce pochodeň, vlevo sedící bůh Apollo je obklopen postavami geniů na delfínech. Dále vpravo jsou stojící sochy múz a bohyň: Erato – múza milostné písně, Terpsichore – múza tance a Fortuna – bohyně šťastného řízení. Vlevo na vrcholu průčelí stojí socha Melpomene – múzy truchlohry, dále Thálie s maskou – múza komedie a bohyně Flora s květy. Všechny tyto pískovcové skulptury vytesal podle návrhů vídeňského sochaře Bendela kameník Reinhold Völke, rovněž z Vídně. Vnitřní architektura divadla působí – přes určitou snahu po monumentálnosti – svým bohatým členěním a vertikálním rozvinutím prostoru ve svých rozměrech intimně. Dalo by se říci, že má příjemné lidské dimenze. Neodmyslitelnou součástí atmosféry interiéru je sochařská a malířská výzdoba.

    Současná podobě DFXŠ - zadní pohled. FOTO archiv

    Současná podoba DFXŠ – zadní pohled. FOTO Portaly.cz

    Divadlo F. X. Šaldy ročně hospodaří zhruba se 100 miliony korun. Od města na provoz letos dostalo 75,5 milionu a 1,4 milionu korun na investice. Liberecký kraj letos divadlu přispěl více než třemi miliony korun. Liberec by chtěl, aby se podíl kraje pohyboval mezi 20 až 40 procenty.

    /Převzato z více veřejných zdrojůhul/

    • Autor:
    • Publikováno: 28. listopadu 2016

    Komentáře k článku: Zatím není známý zdroj

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,