Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Zamyšlení předsedy operní poroty

    Každým rokem na začátku prosince se schází operní porota, aby rozhodla, které umělce nominuje na Cenu Thálie za uplynulé období. Zažívám to déle než patnáct let jako člen a od roku 2010 jako předseda poroty. Za jejího člena mne kdysi doporučil můj bývalý ředitel plzeňského divadla Mojmír Weimann a přivedl mne do společenství velice chytrých a vzdělaných lidí, z nichž jsem si všech vážil a vážím. Na některé mohu dnes už jenom vzpomínat, jako například na dirigenta Jana Husa Tichého nebo šéfku opery Evu Herrmannovou, dlouholetou předsedkyni poroty. Později jsem se stal i členem Kolegia a poznal další skvělé lidi, například Jiřího Hubače, Františka Filipa, Vlastimila Harapese, Vladimíra Justla, Zdeňka Bartáka, Janu Paterovou, Kamilu Moučkovou a mnoho dalších. A v roce 1996 jsem sám zažil pocit, jaké to je, být nominován na Cenu Thálie, když mne tehdejší porota nominovala za Chapeloua v plzeňské inscenaci opery Postilion z Lonjumeau. Ten rok dostala cenu za celoživotní mistrovství Libuše Domanínská, jedna z mých nejoblíbenějších sólistek opery Národního divadla.

    Za dlouhé roky práce v operní porotě Cen Thálie jsem viděl řadu krásných operních inscenací i mnoho pozoruhodných výkonů. Přestože jsme v porotě poměrně stejně naladěni, ne vždy se zcela shodneme, a tak nastoupí racionální diskuse a nakonec hlasování. Ještě se mi nestalo, že by se do nominace dostal výkon, s nímž bych absolutně nesouhlasil. Práce v porotě je nesmírně náročná, neboť musíme vidět všechny nové inscenace v našich divadlech. Vidíme i jednorázové produkce v rámci různých festivalů, například ve Znojmě nebo v Nových Hradech. I tam jsme již ocenili některé výkony alespoň v širší nominaci. Snažíme se jezdit především na premiéry, protože je považujeme za nejvhodnější k hodnocení, byť si uvědomuji z vlastní praxe, že premiérou práce na roli nekončí. Protože se opery u nás většinou studují ve dvojím obsazení, chceme vidět i alternace, byť se nám to vždy ne zcela daří, protože v reprízách už bývá obsazení často pomíchané. Na tiskové konferenci v lednu pak širokou veřejnost seznámíme s našimi nominacemi a nastane náročné cestování členů Kolegia, aby viděli nominované a mohli rozhodnout o tom, kdo z nich Cenu Thálie získá.

    Závěrem bych rád jmenoval své spolupracovníky v porotě, v níž jsou zastoupeny všechny profese okolo opery – zpěvák, režisér, dirigent, pěvecký pedagog, dramaturg, kritik, hudební publicista, hudební vědec, šéf opery (ředitel): prof. Magdaléna Hajós­syová, dr. Helena Havlíková, dr. Ivan Ruml, MgA. Tomáš Šimerda a dirigent Jan Štych.

    MgA. Zbyněk Brabec, předseda operní poroty


    Komentáře k článku: Zamyšlení předsedy operní poroty

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,