Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    U nás doma v Knédltrustu

    Zadržitelný vzestup Artura Uie napsal Bertolt Brecht v roce 1941 ve finské emigraci jako podobenství o nástupu Adolfa Hitlera k moci. Ačkoli se gangsterská komedie odehrává v Chicagu a jejími protagonisty jsou zelináři a mafiáni, není v ní těžké rozklíčovat zásadní okamžiky Hitlerovy „kariéry“: pakt s Hindenburgem, požár Reichstagu, Noc dlouhých nožů, anšlus Rakouska po vraždě kancléře Dollfusse. I když se to díky zcizujícímu přesazení děje do jiných reálií nezdá, v podstatě jde o zakuklené dokudrama.

    Dan Kranich se v Zadržitelném vzestupu Artura Uie projevil jako zdatný raper i brechtovský herec FOTO ALEXANDR HUDEČEK

    Umělecká šéfka činohry Jihočeského divadla, režisérka Martina Schlegelová, s dramaturgyní Marií Špalovou adaptovaly příběh na českou politickou situaci. Z Karfióltrustu se stal Knédltrust, ze zeleniny pečivo, z květáku koblihy – a hned je jasné, že v Boudě se hraje o politické špičce současné České republiky, ačkoli chicagské gangsterské milieu zůstalo zachováno. Aktualizace nejlépe vychází ve výrazně upravených pasážích, třeba ve scéně, v níž Ui zfanatizuje své „voliče“ z řad pekařů populistickým nacionalistickým projevem brojícím proti migrantům. Ještě přesvědčivěji působí výjevy ze zmanipulovaného soudního přelíčení, kdy je v několika krátkých, přesně vypointovaných sekvencích s nadsázkou znázorněn postupný rozklad soudní moci, vydané všanc hysterii a demagogii.

    Současný rámec ještě posilují shrnující intermezza mezi obrazy, jež Dan Kranich jakožto brechtovský průvodce dějem rovnou rapuje. Sám Brecht ostatně hlásal, že divadlo nesmí být pouze angažované, ale především zábavné, a v Kranichových ironických, ležérně zarapovaných i zatančených glosách doprovázených DJ Janem Čtvrtníkem to vychází. Přitažlivá pro oko je i scénografie kombinující holé konstrukce s překrásnými světelnými sloupy ve stylu art deco. Také díky efektnímu light-designu se v improvizované Boudě bez jakýchkoli větších přestaveb podařilo zhmotnit šantán, městské korzo, soudní síň i skladiště.

    Zalidněný kus zaměstnal skoro celý soubor, a to ve většině případů hned v několika rolích. Zcizující herectví si osvojily především mladé posily. Kromě Dana Kranicha také Kamila Janovičová, která na malé ploše s přesnou mírou odstupu a nadsázky vystihuje part Žalobkyně a Sekretářky, a dále Václav Švarc, jehož Givola je prototypem sebevědomého mafiánského floutka. S rolí Uiova parťáka Ernesta Romy si rozkošně pohrává Natália Drabiščáková, která jako by se ve zlovolném šaškovství inspirovala přímo u mistra všech padouchů Jokera. Pavel Oubram part vetchého starce Dogsborougha zcizuje již svým majestátním vzezřením – nepřevtěluje se, ale demonstruje tak, jak to Brecht žádal. Arturo Ui je v pojetí typově přesného Tomáše Kobra nenápadnou šedou eminencí, za niž vždy konají druzí. Všechna hnutí mysli skrývá za neproniknutelný poker face. Uiovo chladné, neprůstřelné usebrání je zprvu až elektrizující, postupně však ztrácí na působivosti. Postava si neprojde vývojem, neboť tvůrci jsou od začátku odhodláni demonstrovat její špatnost.

    Inscenace se totiž snaží varovat před dnešním nebezpečným trendem oligarchů, kteří se svou ekonomickou silou derou k politické moci, aby získali ještě větší bohatství a nepostižitelnost. Srovnávat tyto praktiky s hitlerovským nástupem k moci je jistě legitimní, v souvislosti s narážkami na Andreje Babiše navíc efektní – ale není to poněkud zjednodušující? Českobudějovická inscenace vytváří analogii, demonstruje, varuje. K jádru problému ovšem nedospěje, protože převzetí dějového schématu založeného na devadesát let starých událostech jí to nedovoluje. Analýza zadržitelného vzestupu současných oligarchů je tedy dostupná až v programu k inscenaci.

    Jihočeské divadlo České Budějovice – Bertolt Brecht: Zadržitelný vzestup Artura Uie. Režie Martina Schlegelová, dramaturgie Marie Špalová, dramaturgická spolupráce David Košťák a Olga Šubrtová, scéna Jan Polívka, kostýmy Aneta Grňáková, hudba Jan Čtvrtník, pohybová spolupráce Martin Pacek. Uváděno 28. listopadu až 8. prosince 2019 (psáno z reprízy 4. prosince).


    Komentáře k článku: U nás doma v Knédltrustu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,