Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    VZPOMÍNKA – Františku Peterko

    VZPOMÍNKA

    Františku Peterko,

    bylo Vám dopřáno devadesát roků, ale stár jste nikdy nebyl. Teď máte věk absolutní a vidím Vás na dosah obdivem k Vám a steskem po Vás. Při posledním setkání libereckém nohy, klouby, bývalé zlomeniny chrastily, vyztužované berlemi, ale duch, humor, nešedivé vlasy, přesnost hovoru, aroma vzpomínek – byly mladé, peterkovité.

    Vzpomínám, jak Vám bylo šedesát, a že tedy konec, výpověď, odchod. Popadl mě šéfovský rapl – ztratíme velkého herce, na kterého se tak říkajíc chodí a kterého jsem měl v civilu i na jevišti rád. Tak jsme se o věc drásali v několika fázích: procházky po ulicích, zastavením v hospodě (byl antikrčemní typ), štrekou kolem přehrady, až nakonec v jeho bytě (nevídané; nikoho nezval). Po mnoha hodinách jsem ho zlomil, vysmál se jeho „stáří“ a udělal mu velkou radost – později pak přiznanou. A byl tam ještě dlouho a byl stále pohádkovější až po velkou legendu libereckou.

    Osobitý klaun, sportovně řečeno srdcař. Smích a slzy ve výbušné směsi. Dělal jsem s ním třeba Petrucia ve Zkrocení: obstarožní staromládenec, směšný, smutný, místy trapný – dobyvatel leda na baterky. Hartusením maskoval slabost a trému. Křikem se k ní paradoxně modlil… Herec, který párvteřinovým přechodem po jevišti jako číšník v bufáči měl hurónský potlesk. Herec plačící dovnitř, cudnost sama. Pracovitý, přemýšlivý, přátelský, plachý až k osamělosti. Po dávné vztahové havárii zachumlaný až úzkostně před jakýmkoliv vanutím zjevené lásky.

    Velká životní role komická a jímavá byla – jak neuměl stárnout – jak se tomu s jakýmsi studem bránil. Ta jeho bizarní a naivní hra s prvním nasazením brýlí na čtené zkoušce. Kradmé prohlížení skrání a slídění po šedině. Velké pěší udržovací túry. Vytrvalé cvičení v malém sklepním „fitcentru“ (3 × 3 m), které si zřídil. Ale stejně tak i zvídavost a lačnost po vznětech ducha a srdce…

    Velký pro publikum, kolegy, dětské diváky i mne – František Krakonoš Peterka.

    Miloš Horanský


    Komentáře k článku: VZPOMÍNKA – Františku Peterko

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,